Růst Solany nás zaskočil. Trochu se vývoje bojím, říká jeden z raných investorů do kryptoměny

Viktor Fischer, zakladatel fondu Rockaway Blockchain

Viktor Fischer, zakladatel fondu Rockaway Blockchain Zdroj: E15 Michaela Szkanderová

Viktor Fischer, zakladatel fondu Rockaway Blockchain
Viktor Fischer, zakladatel fondu Rockaway Blockchain
Viktor Fischer, zakladatel fondu Rockaway Blockchain
4
Fotogalerie

Řídí svého druhu největší evropský fond, který od investorů vybral 120 milionů dolarů. Výnosy z blockchainových projektů počítá ve stonásobcích. Ani jedno z toho nezaručuje Viktoru Fischerovi klidný spánek, naopak. Zakladatel Rockaway Blockchain mluví o zodpovědnosti za peníze druhých i obavách z toho, že prudký růst „jeho“ kryptoprojektů vystřídá neméně strmý propad. To mu neubírá chuť v lednu spustit druhý fond s cílovou částkou půl miliardy dolarů. Nejrozšířenější kryptoměna v něm ale bude opět chybět. „Bitcoin je náboženské aktivum – buď tomu věřím, nebo ne. Dnes už se nikoho nesnažím přemlouvat, aby měl v tuto digitální měnu důvěru. Dokonce se během shánění prostředků do našeho prvního fondu stávalo, že jakmile na mítinku padlo slovo bitcoin, bylo jasné, že peníze neseženu,“ říká v rozhovoru Fischer.

Stala se z bitcoinu jen neinspirativní hračka pro bohaté, jak řekl Roman Týc z Paralelní polis?

Určitě ne. Bitcoin je a bude uchovatel hodnoty, digitální zlato. Samozřejmě v momentě, kdy tohle dopovím, každému naskočí poznámka typu „Ale to přece není možné, vždyt na jaře byl za 64 tisíc dolarů a o pět měsíců později stál sotva 50 tisíc!“ No dobře, ale tohle krátkodobé uvažování není relevantní. Stačí se podívat třeba jen tři roky zpátky: kurz bitcoinu byl osm tisíc dolarů. A kdybych měl před třemi lety sto tisíc třeba v korunách, kvůli inflaci to je, jako bych měl nyní jen devadesát tisíc. Nicméně já jsem Paralelní polis velmi vděčný, neboť jsem si díky nim koupil v roce 2015 svůj první bitcoin.

Je teď dobrá doba na další nákup bitcoinu? V prosinci, když šla jeho cena přes 20 tisíc dolarů, jste už tehdy říkal, že včera bylo na investici do kryptoměny pozdě.

Ano. Očekáváme, že cena bitcoinu v průměru poroste o 15-20 procent ročně. Není ale dobré za bitcoin utrácet všechny své úspory. Znám lidi, kteří se mzdou 80 tisíc měsíčně zaplatili nájem, jídlo a zbytek výplaty během jarního vrcholu trhu utráceli za kryptoměny.

Když přišli o práci a bitcoin následně výrazně ztratil na hodnotě, museli nakoupené digitální měny prodávat se ztrátou 40 procent. To není racionální přístup, určitě není dobré do toho dávat více než pět až deset procent svých volných prostředků. Vhodné je také nakupovat průběžně, což umožní přežít právě podobné výkyvy kurzu.

Váš fond Rockaway Blockchain v portfoliu bitcoin nemá. Netlačí teď na vás klienti, abyste přece jen přibrali i nejrozšířenější kryptoměnu?

Ne, protože bitcoin si může koupit každý sám. Proč bychom si měli brát nějaké provize za to, že bychom ho někomu pořídili? Některé fondy to dělají, ale mně to nepřijde fér. Bitcoin je kromě toho náboženské aktivum – buď tomu věřím, nebo ne. Dnes už se nikoho nesnažím přemlouvat, aby měl v tuto digitální měnu důvěru.

Dokonce se během shánění prostředků do našeho fondu stávalo, že jakmile na mítinku padlo slovo bitcoin, bylo jasné, že peníze neseženu. Bitcoin je prostě tak těžká investice na pochopení, že klíčová pak opravdu zůstává ta víra. Bitcoinů nemá být víc než 21 milionů, přes 18 milionů už je v oběhu. Jeho nabídka je daná, takže hodnotu tvoří poptávka odvozená od víry lidí v něj. Každý nový dolar vložený do bitcoinu hodnotu kryptoměny automaticky zvyšuje.

Video placeholde
Kryptoměny nejsou jen bitcoin. Seznamte se s druhým největším krypto-projektem. • Videohub

Do projektů Solana, Terra či 1Inch, které máte v portfoliu, ale může člověk také investovat sám. Stačí si na burze koupit jejich tokeny.

Ale my do nich investovali ještě dřív, než byl nákup tokenů možný. Fungujeme v podstatě jako venture kapitál, který se snaží v podchytit dobré týmy v rané fázi a pomoci jim v expanzi například provozem serverů, audity či náborem lokálních IT expertů.

Ještě zpátky k získávání prostředků do fondu. Když vám bývalo po vyřčení slova „bitcoin“ jasné, že peníze nevyberete, která slova naopak na investory zabírala jako magická formule?

Digitalizace bankovního světa. Tomu lidé rozumějí. Výmluvná je studie od McKinsey: Google, Facebook nebo Microsoft jsou firmy digitalizované ze sta procent. Banky naopak prošly digitalizací sotva ze třiceti procent. Vezměte si také, jak funguje placení kartou přes internet. Jeden nákup jde až přes čtyři různé entity – moje karta, platební brána, potom vlastní systém obchodníka a nakonec jeho bankovní účet. Strašně neefektivní.

Nedávno Solanu, jednu z vašich investic, postihl rozsáhlý technický výpadek, po kterém muselo dojít k restartu celého blockchainu. Jak vám při tom bylo?

Kolegové 23 hodin nespali. Tento blockchain částečně běží i na našich serverech v Praze. Ten systém mimochodem nevypnul tým stojící za Solanou, ale lidé podílející se na ověřování transakcí. Přes Discord se dohodli, že sáhnou k restartu. Pak se jen čekalo, kdy vznikne softwarová záplata na problém, který Solanu postihl.

Co se vlastně stalo?

Probíhala obdoba úpisu digitálních mincí u projektu běžícího na Solaně. Spekulanti si kvůli tomu ale vytvořili automatizované programy, které na Solanu posílaly 300 tisíc požadavků za sekundu. Kapacita sítě je přitom 60 tisíc požadavků a došlo k přeplnění paměti.

Jak vážná taková závada je?

Nebylo složité chybu opravit, jen se prostě muselo čekat, než všechny uzly sítě najedou na novou verzi programu. Vezměte si ale, že podobné výpadky postihly nedávno i 17 let fungující Facebook. Solana existuje jen několik let.

Jak to vypadá s vašimi plány na nový, ještě větší fond s cílovou částkou 500 milionů dolarů?

Trochu jsme je akcelerovali. Chystáme fond na DeFi (decentralizované finance, finanční služby typu půjčky fungující přes blockchain bez potřeby bankovních zprostředkovatelů, pozn. red.) a bude likvidní, s možností do měsíce si stáhnout zpět vložené prostředky.

A bude opět zaměřený jen na kvalifikované investory. Dnes jsme schopni přes takzvané decentralizované finance generovat 16 procent na úrocích ze stablecoinů (kryptoměn navázaných na kurz dolaru, pozn. red.) ročně a myslíme, že našim klientům zvládneme dlouhodobě vynášet zhruba 13 procent za rok. Na tom už pracujeme, fond registrovaný v Lichtenštejnsku spouštíme v lednu.

Proč zrovna v Lichtenštejnsku?

Domníváme se, že fond bude jednou spravovat výrazně více než 100 milionů dolarů, tedy bude muset podléhat regulaci. A tato země je obecně vůči kryptu nejvíce přátelská, existují tam depozitáře schopné držet digitální měny, což potřebujeme. Český trh je oproti tomu prehistorický.

Přitom zde existuje hned několik firem, které v oblasti bitcoinu a dalších kryptoměn hrají globální první ligu. Ale kryptofondů v tuzemsku funguje poměrně málo. Máte pro to vysvětlení?

V Česku a na Slovensku žijí špičkoví technici, ale vybrat peníze od investorů vyžaduje jiné, obchodní kvality. Je to těžké, navíc tak trochu prodáváte vlastní svobodu. Vybírat peníze od druhých lidí vůbec není sranda, i když to tak někdo může pojímat. Jde o velkou zodpovědnost, těžko se pak v noci spí. Na území bývalého Československa pak trochu chybí ambice obchodně prorazit na zahraničním trhu.

Z fondu Rockaway Blockchain jste zatím „utratili“ zhruba třetinu. Co bude vaše další investice?

Momentálně investujeme přes ostatní fondy do nezaměnitelných tokenů (NFT), ale ještě tomu příliš nerozumíme. Nejsme nějací nadšenci do umění nebo sběratelství, v těchto segmentech využití nezaměnitelných tokenů nevěříme. Nicméně jeden z těch fondů, Galaxy Interactive, se specializuje na nezaměnitelné tokeny v oblasti počítačových her.

Taková kombinace má naopak značný potenciál. Například hra Axie Infinity, kde si lze díky NFT vydělávat, změnila Filipíny. Řada lidí si přes ni vydělává víc než přes standardní zaměstnání. Nezaměnitelné tokeny mají také budoucnost jako symbol společenského statusu v digitálním světě. Podobně jako teď fungují kabelky od Louis Vuitton. I v on-line světě si potřebujeme ukázat, že patříme k nějaké společnosti, ve které máme nějaký status.

To zní stále poměrně dost futuristicky, máte další příklady?

Jeden z našich investorů pravidelně hraje se svými dětmi onlinovku Roblox. Dcera ho upozornila, že jeho panáček nosí už týden stále stejné virtuální tričko, což je prý trapné. Nutila ho koupit své postavičce nové. Ona sama prý utrácí veškeré své kapesné za tyto virtuální předměty.

Dokonce jde monetizovat i celý sekundární trh – dát uživatelům možnost přeprodávat si tato trička mezi sebou s tím, že tvůrce předmětu získá nárok na provizi z každé transakce. A to může být megabyznys, to nás zajímá. Věci už nefungují tak, že vznikne masově oblíbená hra typu World of Warcraft, a teprve potom vznikne trh s herními předměty. Nyní je to často obráceně: nejdřív vznikne tržiště virtuálních předmětů ve formě NFT, a teprv kolem něj vznikne i herní svět.

Nekupujeme tedy zatím jednotlivá NFT, ale spíš investujeme do tržišť a platforem. Je to opět strategie v tom smyslu, že během zlaté horečky nehledáme drahý kov, ale chceme vydělávat na krumpáčích a lopatách.

Skeptika možná intuitivně napadne, jestli podobné fenomény nejsou hlavně důsledkem dlouhodobě příliš levných peněz. Lidé pak už nevědí, kam by je smysluplně investovali. Počítáte ve své strategii třeba s dopady případného růstu úrokových sazeb?

Nízké sazby obecně vedou k inflaci, před kterou se investoři snaží chránit. Je to jeden z faktorů, proč začaly americké fondy nakupovat bitcoin a který pomáhá i fenoménu DeFi. Pokud jde o gaming, trh pojede stále, vždyť lidi to baví. Otázka spíše je, jestli by nepřišla v případě růstu sazeb nějaká krize. Věříme ale v první řadě v hodnotu samotné technologie, která spojuje NFT a herní světy. Nepočítáme s nějakým dopadem ze strany makroekonomiky.

Domníváte se, že by příští rok mohlo dojít k citelnému ochlazení trhu kryptoměn? V komunitě držitelů bitcoinu sílí očekávání, že závěrem letošního roku by mohla jeho cena zbořit dosavadní rekordy. Vycházejí z teorie, že se cena kryptoměny pohybuje ve čtyřletých cyklech. Po prudkém růstu by pak ale následoval delší pokles bitcoinu a v návaznosti s tím i celého trhu digitálních měn.

Ano, bitcoin roste po cyklech, já si myslím, že stále představuje malý trh a dlouhodobě poroste. Uživatelů kryptoměn je zhruba 150 milionů. Trh s bitcoiny má hodnotu kolem bilionu dolarů, v případě zlata je to o řád více. Na situaci se díváme i pohledem toho, že náš fond má desetiletý horizont a musíme ho uzavřít v červnu 2030. A pokud se mezitím objeví nějaké výkyvy, tak nám to spíš umožní dokoupit token SOL (digitální měna obíhající na blockchainu Solana, pozn. red.).

Možná spíš mezitím SOL prodáte. Platí vaše cílová cena 350 dolarů?

Platí, ale prodali bychom jen nějakou část, ne všechno.

Upřímně: překvapil vás takový prudký úspěch Solany? V meziročním srovnání její token posílil o více než šest tisíc procent.

Ano. My jsme doufali, že půjde nahoru, ale ta rychlost nás zaskočila. Dokonce se podobného vývoje trochu bojíme. Čím rychleji to jde nahoru, o to prudší je následný pád kvůli tomu, jak se na celou věc nabalí spekulanti. Fundament pak už případný propad moc nepřibrzdí.

Z vašeho portfolia ale ještě více než Solana posílila kryptoměna Luna na blockchainu Terra. Meziročně o patnáct tisíc procent. Kolik a kdy jste do ní investovali?

Hned jak jsme spustili fond, tedy loni v červnu. Je to tedy ještě větší trefa než Solana, výnos z Luny je zhruba stodevítinásobný. Pokud jde o částku, výši našich investic z principu nekomentujeme.

A cílová cena Luny? V době konání rozhovoru se pohybuje kolem 50 dolarů.

Modelujeme ji na 170 dolarů.

Jak těžké je podobný potenciál odhadnout, obzvláště pro lidi, co nemají vědomostní zázemí v IT? Kryptoměn existuje přes deset tisíc.

Je to velmi těžké, a to říkám jako vystudovaný ajťák. Má první vysoká škola je Technická univerzita v Košicích, fakulta elektrotechniky a informatiky. Studia jsem dokončil ve Francii a posléze pracoval jako programátor. Zpočátku jsem ale složitost světa digitálních měn a blockchainu zcela podcenil, jelikož jsem chtěl používat analytické nástroje běžné pro oblast venture kapitálu.

Svět kryptoměn je teď zhruba v podobném stadiu jako internet v 80. či 90. letech, ještě stále se musíme pohybovat na úrovni protokolů. To je velmi technologicky komplikované. Bez svého technického týmu bych to sám nedal. Neumím číst všechna data. Náš server, který pomáhá Solaně fungovat, spravuje Tomáš Eminger, a to bych též nedokázal.

Jak se svým týmem zjišťujete, zda je hodnota projektu na racionální úrovni?

Pomocí interní expertizy. Definujeme si nějaké milníky, které porovnáváme s jinými blockchainy či tradičními byznys modely. Děláme si velké excelové tabulky a třeba u decentralizované burzy SushiSwap modelujeme cashflow, spojili jsme se s etickými hackery z Ackee Blockchain kvůli minimalizaci rizika, že nějaký projekt z našeho portfolia tvrdě zasáhne kyberútok. Naše vlastní modely a odhady nicméně neslouží jako investiční doporučení.

Má už Solana nebo Terra nějaké aplikace lákavé i pro běžného Čecha? Podle vašich dřívějších vyjádření jste chtěli investovat do projektů s reálným využitím, na druhou stranu říkáte, že svět blockchainu připomíná začátek internetu.

Terra už má. Lze si přes ni do digitálních peněženek snadno posílat stablecoin. Běží na ni také úvěrový protokol Anchor, který nese úroky až devatenáct procent ročně.

To se obávám, že je třeba na moji babičku pořád moc složité. Přitom e-mail zvládá.

Není to úplně jednoduché na používání. Bavíme se s Revolutem a propojili je s Terrou, aby ten úvěrový protokol implementovali do své aplikace. Možná tohle bude ten akcelerátor. Pokud jde o Solanu, přes ni například běží řada nezaměnitelných tokenů a i ona hostí úvěrové protokoly. Ale ani moje babička by to používat nedokázala.

Když se podíváte na grafické zpracování třeba právě protokolu Anchor, vypadá to strašně. Ajťáci a inženýři v kryptu jsou tak velcí geekové, že potřebné grafické smýšlení ani nemají. Pořád tedy ještě čekáme na příchod pěkných uživatelsky přívětivých aplikací. Stále je celé odvětví v příliš rané fázi. I proto věříme, že má kam růst.

Jedním z faktorů, který by však růst kryptoměn a blockchainových firem mohl podkopat, je necitlivá regulace. Je na obzoru v USA či Evropě nějaká, které se obáváte?

Připravovaná regulace odvětví spíš pomůže. Krátkodobě kvůli tomu může cena kryptoměn klesnout, uvidíme, jak si ji vyloží média. Do konce roku se v Americe chystá regulace kryptoderivátů a stablecoinů, stejně jako legislativa proti praní špinavých peněz prostřednictvím digitálních měn a zákonná ochrana investorů. Binance by pak třeba nemohla nabízet Američanům obchodování na stonásobnou páku. A Evropská unie už podobné regulace konzultuje s experty. My se na to těšíme, aspoň bude jasné, jak se co reguluje.

Na druhou stranu Evropská komise oznámila záměr zakázat anonymní převody kryptoměn. A podle amerického návrhu by prakticky veškeré služby spojené s digitálními měnami měly finančním úřadům dodávat údaje o transakcích klientů. Nevnímáte to negativně?

V USA o tom ještě musí rozhodnout Sněmovna reprezentantů. Jde o to, že tahle reportovací povinnost už existuje u burzovních makléřů a zákonodárci věří, že na krypto by se měla vztahovat také. Ale už nepromysleli implementaci. Aspoň se kolem toho zvedne další diskuze. Nevidím ale problém v tom, když by ověřování totožnosti probíhalo třeba i u peněženek jako MetaMask. Už nyní jsou transakce vystopovatelné. Někde člověk musel do blockchainu vstoupit třeba pomocí burzy. Pomocí služeb typu Chainanalysis lze tyto údaje spárovat. Já bych třeba drogy bitcoinem nekupoval.

Platil byste raději zcela anonymním monerem?

Ničím, drogy neuznávám.

Viktor Fischer (43)

  • Zakladatel Rockaway Blockchain Fund. Provozuje i klub Le Valmont v centru Prahy.
  • Dříve pracoval pro konzultační společnost McKinsey, kde se specializoval na korporátní finance a ohodnocení firem.
  • Vysokoškolská studia začal na fakultě elektrotechniky a informatiky na Technické univerzitě v Košicích, v univerzitní dráze pokračoval studiem projektového managementu na HEC v Paříži a má MBA z INSEAD.