To má za následek, že mezi investory po celém světě zavládl oprávněný neklid. Není divu, že se burzovní indexy chovají jako horská dráha - jednou povážlivě klesají, aby pár dní nato zase vyrovnaly část ztráty díky nějaké dobré zprávě z trhu. Nevídaný pád burzovních indexů v polovině letošního ledna je toho důkazem, a to ještě trhy zřejmě neřekly poslední slovo.
#####Zadluženost Američanů
Co se to vlastně stalo a proč? V posledních pěti až sedmi letech se zadluženost Američanů z důvodu zástavy nemovitosti zdvojnásobila a dosáhla úrovně deseti bilionů dolarů. Pravidla pro poskytování hypotečních úvěrů byla po roce 2002 zjednodušena do té míry, že na ně najednou dosáhlo dokonce i pár milionů nejchudších rodin, které se nechaly zlákat vidinou dosud nedosažitelného - vlastního bydlení. V roce 2005 směřoval každý pátý hypoteční úvěr k ekonomicky slabým odběratelům, z nichž mnozí byli imigranti bez stálého zaměstnání. Nejvíce takových půjček bylo poskytnuto v jižní Kalifornii, Arizoně, Nevadě, Washingtonu a New Yorku.
Ruku v ruce s uvolněním pravidel šlo i postupné snižování úrokových sazeb, což umožňovaly silné výkony ekonomiky USA.
Tamní banky ochotně půjčovaly a do začátku nabízely novým klientům zvýhodněné, tedy nižší úročení. „Problém je v tom, že až pětina všech hypotečních úvěrů byla poskytnuta lidem na samé hranici solventnosti,“ potvrzuje Scott Thiel, analytik BlackRock, jednoho z předních světových investičních fondů, který po sloučení s Merrill Lynch v roce 2006 spravuje aktiva přesahující 1 bilion USD. - V letech 2005-2006 tvořily takovéto úvěry až 40 procent hodnoty nově poskytnutých hypotečních půjček,“ vysvětluje Thiel s tím, že za této situace na sebe potíže nemohly nechat dlouho čekat.
V určitém okamžiku - prakticky před pár měsíci - boom na realitním trhu skončil, prodeje domů ztratily dynamiku a jejich ceny se vydaly směrem dolů. Zároveň začaly stoupat úrokové sazby, což vedlo ke zvýšení splátek. Ukázalo se, že někteří lidé ani při nejlepší vůli nejsou schopni přijatým závazkům dostát. Ale to je pouhý začátek. Podle Scotta Thiela ve Spojených státech teprve nyní nastává okamžik, kdy lidem - dva tři roky po přijetí půjčky - náhle začínají výrazně růst měsíční splátky, protože velmi výhodné zaváděcí podmínky, na které je banky lákaly, už vypršely.
Odhadem dva miliony rodin dnes nejsou s to splácet a hrozí jim exekuce. Část dlužníků si po dvou letech sama uvědomila, jak velké sousto si vzali, a vzdali se jak půjčky, tak nově nabytého domu.
#####Proměnlivý úrok
Rizika se zprvu nezdála nijak enormní; v tažení za co nejvyšší zisky spoléhaly finanční instituce na prostý mechanismus - v případě klientovy platební neschopnosti převzaly jeho nemovitost a se ziskem ji prodaly na druhotném trhu. Jenže opatření americké centrální banky (FED) spočívající ve zvyšování úrokových sazeb tento proces přibrzdila. Nejohroženější se za této situace stal právě trh „subprime“, což je eufemistické označení pro segment nepříliš bonitních zákazníků. Těm se půjčovalo na proměnlivý úrok a, jak se nyní ukazuje, v konečném důsledku neúnosně draze. Hospodářské zpomalení spolu se zdražováním dluhové služby nejcitelněji zasáhlo právě dlužníky s nejnižšími příjmy. Podle zjištění Mezinárodního měnového fondu připadá největší vlna zdražení subprime úvěrů na přelom let 2007 a 2008.
#####Hypoteční rekordy
Pokud jde o firemní sféru, pak první oběti si krize vybrala mezi hedgeovými fondy; přinejmenším 70 firem, které v USA zprostředkovávaly hypoteční úvěry, již ukončilo nebo pozastavilo svoji činnost.
A mnohamiliardové ztráty ohlašují ve svých výročních zprávách i silné finanční skupiny typu JP Morgan nebo Citigroup. Krize navíc nezůstala čistě domácí americkou záležitostí, ale přehoupla se do Evropy, kde dosud nejvíc, i když stále ne tak silně, zasáhla Velkou Británii. Typickou obětí ztráty investorské důvěry se tam stala například společnost Northern Rock, trojka na britském hypotečním trhu. Že se nedějí ještě horší věci, za to mohou Evropané děkovat tradičnímu konzervatismu svých bank, na nějž si přitom tak často stěžují.
A proč se vlastně krize na americkém hypotečním trhu šíří do okolního světa?
V letech 2003-2006 finanční instituce masivně emitovaly cenné papíry se zástavou amerických hypotečních úvěrů. Tyto cenné papíry ochotně skupovaly nejen americké, ale též evropské peněžní domy. Pak ovšem papíry začaly ztrácet rating, jejich cena klesla a v důsledku zlevnění nemovitostí v USA se snížila i hodnota jejich zajištění. To vedlo k ohromným ztrátám nejen v USA, ale též v jiných zemích, jejichž banky investovaly do rizikových dluhopisů.
#####Hrozí krize i u nás?
Logicky se nabízí otázka, zda se krize na světových trzích může výrazněji dotknout i zemí v našem regionu, tj. ve střední a východní Evropě. „Je tu několik momentů, které na tyto země působí negativně. Zlým důsledkem, který je již patrný, jsou především dražší půjčky, což poškodí zejména menší a střední firmy v našem regionu,“ říká Plamen Monovski, ředitel BlackRock, který spravuje mj. i fond MLIIF Emerging Europe. „Banky pečlivě monitorují situaci na mezinárodních trzích a dnes už méně ochotně jdou do rizika. Je třeba pamatovat, že mnohé z nich, zejména ve střední Evropě, jsou banky se zahraničním kapitálem,“ dodává Monovski. Analytici ujišťují, že v české kotlině hypoteční krize v takovém rozsahu, jako postihla Spojené státy, nehrozí. Dynamika na domácím realitním trhu přechodně zpomalí, ale stane se tak spíše kvůli vyšší dani z přidané hodnoty a z důvodu zdražení úvěrů. Podle analytiků České spořitelny bude mít americká krize větší dopad na ekonomiku Evropské unie jako celku, protože banky budou půjčovat ještě obezřetněji než dosud.
