Asfalt chybí pár desítek metrů před koncem cyklostezky u Žďáru

Cyklostezek v Jindřichově Hradci a jeho těsném okolí přibylo. Jak se po nich jezdí, zjišťovala na kole redaktorka Sedmičky.

Stojí za to jezdit po cyklostezkách, a jak snadno se dají najít? Test Sedmičky ukázal, že většina stezek má kvalitní a rovný povrch. Některé ale nejsou na žádné mapě, jedna není vůbec označená cedulí a po další dokonce v době testu projelo auto.
Než si redaktorka vyjela na kole do terénu, vydala se nejdříve do informačního střediska pro mapku zdarma. I když do ruky dostala přehledný plán města s názvem Jindřichovým Hradcem pěšky a na kole, stezky, které hledala, nenašla. „Vyšel jen dotisk mapy, kde ještě všechny trasy nejsou,“ vysvětlila vedoucí střediska Zuzana Bedrnová. Přiznává ale, že se na stezky lidé ptají. Redaktorka tedy získala alespoň okopírovaný jednoduchý popis jednotlivých stezek, u každé je i malá fotka. Jak se později v terénu ukázalo, ani takový materiál nakonec ke snadné orientaci nestačil.

Do Děbolína

Počáteční testovací jízda vede ke kostelu svatého Jakuba. Tady začíná první úsek trati do Děbolína. Asi kilometr dlouhá zpevněná polní cesta je pro cyklisty ideální. Rovná a až k rybníkům Polívky vede stromořadím. U Polívek je odpočívadlo s odpadkovým košem. „Teď je tady ještě klid, ale až začne být hezky, nebude tu k hnutí,“ komentuje cyklostezku Jan Klásek, který tady pravidelně venčí psa.
Cesta pokračuje až k letišti, kde začíná asfaltka. Ta hned za letištěm odbočuje doleva, kde pokračuje druhá část cesty do Děbolína. Trasa vede kolem Zvěřinovy vyhlídky až na okraj vesnice. Cyklostezka v Děbolíně navazuje na mezinárodní cyklotrasu Greenways Praha - Vídeň. Redaktorka se ale vydala po stezce i nazpátek.

O to větší překvapení bylo, když na cestě, kam mají auta kromě zemědělců vjezd zakázáný, potkala černé Audi.

O to větší překvapení bylo, když na cestě, kam mají auta kromě zemědělců vjezd zakázáný, potkala černé Audi.

Na Šajbu

Podle přehledu z „íčka“ existuje už rok a půl cyklostezka B2 Jindřichův Hradec - Rodvínov, která vede podle popisu od průmyslového areálu k městskému lesu. Na mapách není, a tak se ji vydala redaktorka hledat do terénu. Našla ji až na druhý pokus. Cesta totiž není označená modrou kulatou značkou se symbolem kola, ale pouze značkou Zákaz vjezdu všech motorových vozidel a dodatkovou tabulkou, že vjezd mají povolený jen majitelé dotčených pozemků. „Značky schvalujeme na základě žádosti a tu nikdo nepodal,“ vysvětlil vedoucí odboru dopravy Zbyněk Heřman. Modrá kulatá značka ale na cestě zřejmě nikdy nebude. Podle vedoucího odboru rozvoje Vladimíra Krampery je majitelů pozemků kolem stezky víc, a proto by bylo komplikované přesně formulovat, kdo na cyklostezku vjet smí a kdo ne. Tvrdí, že je proto jednodušší označit cestu jen zákazem vjezdu pro motoristy.
Na stezku z asfaltové drti se cyklisté dostanou, když odbočí z hlavní silnice vedoucí na Pelhřimov vpravo ke stavebninám Jednota a budou pokračovat dál kolem skladu uhlí. Za ním začíná cesta pro cyklisty, která vede až k lesu. Lesem se dá pokračovat až ke kamenné zdi u úzkokolejné trati, kde se také říká na Šajbě.

Bahno před Žďárem

Cyklostezka mezi Horním a Dolním Žďárem je sice na mapce z infocentra, ale lépe je vidět na www.mapy.cz a v cyklomapách, které se dají koupit. Vymletou polní cestu nechalo vedení Hradce vloni v létě nahradit asfaltovým povrchem. A rozdíl je znát. O to víc redaktorku překvapilo, že asfaltka po půl kilometru dál nevedla. Bahnitý povrch s loužemi připomínal dráhu pro cyklokros. Zarážející ale je, že značka Konec stezky pro cyklisty je až několik desítek metrů za bahnitým úsekem.„Končí tam katastrální působnost Horního Žďáru, a i když jsme se pokoušeli dohodnout, abychom zbývající kus dodělali najednou, nepodařilo se to,“ vysvětlil Sedmičce Vladimír Krampera.
Zatímco Horní Žďár patří pod Hradec, Dolní Žďár má svoje zastupitelstvo v čele se starostkou Evu Kovářovou. „O dokončení stezky jsme stáli. Nebyl by to problém, kdyby pozemky patřily obci, jenže těch několik desítek metrů má dvacet vlastníků. Někteří z nich dokonce nežijí,“ hájí se Kovářová.

Otín a Jiráskovo předměstí

Bahna a louží se naopak nemusejí obávat milovníci kol, kteří vyrazí cyklostezkou ze sídliště Vajgar přes louku do Otína. Kilometr dlouhá cesta ústí u nových rodinných domků v Otíně. Asfaltka je přehledná a pohodlně se sem vejdou i chodci, kterým je také určená.
Podobné je to i na cestě na Jiráskově předměstí. Tam začíná cyklostezka u budovy firmy Agrola a končí za benzínovou pumpou. I když funguje už pátý rok, nepoškodila ji ani letošní zima a povrch zůstává bez kaluží i po dešti.

Podél Nežárky
Stejně dobře obstála v testu i cyklostezka kolem Nežárky v parku pod gymnáziem. Je rovná, čistá a přehledná. Vytknout se jí dá jen to, že je příliš krátká. Měří jen půl kilometru, pak musí cyklista pokračovat po běžné silnici.
V dubnu se začne stavět stezka na úseku od Kasalovy pily do Dolního Skrýchova. Do léta by měla být hotová.