Velmi často byla dražba spojována s nuceným prodejem. Dražba však může mít i podobu dobrovolného prodeje, jak lze dokladovat v tzv. malé privatizaci (viz vyhláška číslo 535/1990 Sb.), kde prováděcí vyhláška upravovala organizaci a průběh veřejné dražby při prodeji státního majetku v malé privatizaci. Samozřejmě v tomto případě měla dražba charakter dražby dobrovolné, protože jejím navrhovatelem byl vlastník tohoto státního majetku - stát. Svým způsobem je prodejní aukce velmi podobná dražbě. V případě dobrovolné dražby je navrhovatelem sám vlastník nebo osoba, která má právo předmět dražby zcizit (např. správce konkurzní podstaty). „Prodej“ zde probíhá formou „licitace“, tj. podáváním nabídek účastníků aukce/dražby, kde vítězem aukce/ vydražitelem je osoba, která za stanovených podmínek učiní nejvyšší nabídku.
#####Chybí zákon o aukcích
Kromě specifických případů není aukce v naší legislativě upravena, neexistuje žádný zvláštní zákon o aukcích. Definici pojmu aukce lze nalézt v právních předpisech pouze vágně či speciálně vzhledem k typu aukce. Všechna tato vymezení mají tu společnou vlastnost, že se jedná o tržně založený způsob prodeje, přidělení obchodovaných komodit nebo nákup komodit či služeb, a to na základě podmínek aukce nebo tržního řádu příslušného aukčního systému. Naopak pojem dražba své legislativní zakotvení má, v zákoně o veřejné dražbě (ZVD) je tento akt definován jako veřejné jednání, jehož účelem je přechod vlastnického nebo jiného práva k předmětu dražby, konané na základě návrhu navrhovatele, při němž se licitátor obrací na předem neurčený okruh osob přítomných na předem určeném místě s výzvou k podávání nabídek a při němž na osobu, která za stanovených podmínek učiní nejvyšší nabídku, přejde příklepem licitátora vlastnictví nebo jiné právo k předmětu dražby, nebo totéž veřejné jednání, které bylo licitátorem ukončeno z důvodu, že nebylo učiněno ani nejnižší podání (viz paragraf 2, písm. a) ZVD). Výše uvedené vymezení veřejné dražby se týká jak dražby dobrovolné, tak i dražby nedobrovolné. V případě dobrovolné dražby je navrhovatelem dražby vlastník předmětu dražby nebo subjekt, který má právo předmět dražby zcizit (např. správce konkurzní podstaty). V nedobrovolné dražbě je navrhovatelem tzv. dražební věřitel, jehož pohledávka je zajištěna zástavou a přiznána vykonatelným soudním rozhodnutím, vykonatelným rozhodčím nálezem nebo doložena vykonatelným notářským zápisem.
#####Odlišnosti mezi aukcí a dražbou
Existují dvě základní odlišnosti mezi aukcí a dražbou. Zatímco aukci platná česká legislativa neupravuje, v případě dražby jsou platnou českou legislativou nastoleny dva základní režimy, a to ZVD a Občanským soudním řádem (zák. č 99/1963 Sb., v platném znění - OSŘ).
Podle ZVD postupují nejenom dražebníci, kteří mají příslušné živnostenské oprávnění, ale i celní úřady (draží zabavené zboží) a obchodníci s cennými papíry při dražbě cenných papírů. Podle OSŘ postupují soudy, exekutoři a finanční úřady. Druhým, a to daleko podstatnějším rozdílem, je způsob změny vlastnictví (práva) z „prodávajícího“ na „kupujícího“. V případě aukce navrhovatel aukce za podmínek aukce uzavře smlouvu s vítězem aukce. Při prodejní aukci se jedná o kupní smlouvu (může být uzavřena i ústně). Dochází zde k tzv. převodu vlastnictví. V dražbě jde o tzv. přechod práva (např. vlastnického) příklepem licitátora (pokud vydražitel splnil podmínky dražby, zejména uhradil cenu dosaženou vydražením).
#####Rozdíly průběhu aukce a dražby
Prvním rozdílem je to, že v případě veřejné dražby musejí být její účastníci fyzicky přítomni na dražbě, aby činili svá podání na výzvu licitátora. Není tedy možné na veřejné dražbě dražit po telefonu či používat jiné elektronické prostředky. Na druhé straně aukce obecně nezakazuje účastníkům, aby předkládali své nabídky elektronicky. Ba naopak je obvyklé, že celá aukce je organizována a vypořádána pomocí speciálního informačního systému, který může být i provozován na internetu.
Podmínky aukce stanoví organizátor aukce, jako např. podmínky obchodní veřejné soutěže dle paragrafu 281 Obchodního zákoníku (zák. č. 513/1991 Sb., v platném znění). Obecně aukce pouze „tržně“ určuje prodávajícího/kupujícího, povinného/ oprávněného apod.
#####Dražit po internetu zatím nejde
Z výše uvedeného již vyplývá jednoznačný závěr, že současná platná česká legislativa neumožňuje dražit na internetu, a to přestože Česká asociace dražebníků sama zpracovala příslušný návrh novely ZVD a měla v tomto směru i podporu Ministerstva informatiky ČR. Zbývají pouze aukce provozované na internetu, protože oproti dražbám nejsou právně regulovány, vyjma případů specializovaných aukcí (např. při obchodování s cennými papíry) či pokud mají charakter organizování trhu ve smyslu střetávání se agregované poptávky s nabídkou a určením aukční ceny - např. komoditní burzy. Pokud bychom chápali elektronickou prodejní aukci jako prostředek pro zprostředkování obchodu, potom tato aukce může mít podobu „dražby“, kde se licituje a vítěz aukce je subjekt s nejvýhodnější nabídkou podle aukčního (tržního) řádu. Následně však musí být uzavřena mezi relevantními subjekty příslušná smlouva (např. kupní smlouva mezi prodávajícím a kupujícím).
#####Dražba a elektronická aukce
Základní výhodou prodeje dražbou je to, že dochází k tzv. přechodu vlastnictví.
Žádná smlouva mezi prodávajícím (vlastníkem) a kupujícím (vydražitelem) se neuzavírá. Vlastnictví přechází na vydražitele k okamžiku příklepu na dražbě. Tento akt není vázán např. na zápis do katastru nemovitostí. Při dražbě nemovitosti, pokud vydražitel uhradí cenu dosaženou vydražením ihned po ukončení dražby, stane se okamžitě vlastníkem nemovitosti a nemusí čekat na zápis do katastru nemovitostí. Po uplynutí tříměsíční lhůty pro podání žaloby na neplatnost dražby, kterou však nemůže podat vydražitel, je přechod vlastnictví nezvratný. V případě aukce, tedy prodeje kupní smlouvou, může kupující tuto smlouvu napadnout i po uplynutí výše uvedené lhůty a požadovat např. po prodávajícím slevu z kupní ceny z důvodu „skrytých vad“. Prodej dražbou má i výhodu daňovou, protože daň z převodu nemovitosti hradí vždy vydražitel.
Elektronická prodejní aukce má tu výhodu, že její podmínky mohou být stanoveny i takovým způsobem, kterého není možné na dražbě dosáhnout. Kromě „dálkového přístupu“ je to i doba licitace, ale zejména zamezení domluvy účastníků na dražbě.
