Šestatřicetiletý Petr Putna z Písku přeložil spoustu filmů z angličtiny. Ale nejčastěji se ho lidé stále ptají na slavné žluté postavičky. „Pravda je, že Simpsoni patří k tomu nejnáročnějšímu,“ vypráví vysoký štíhlý muž, který původně vystudoval pedagogickou fakultu.
Učil ale pouze tři roky. Pak zjistil, že to pro něj není to pravé povolání. Začal pracovat pro pražskou společnost, která dělá filmové titulky a dabing zahraničním filmům. Dnes už je dvanáct let na volné noze a z původní rychlosti jeden film za měsíc se vypracoval na tři snímky měsíčně.
S Homerem, Marge a dalšími začal od jedenácté série, skončil u osmnácté. Každá z nich má dvaadvacet dílů. Putna nepřekládal nikdy úplně všechny, protože termín býval šibeniční a jeden člověk by to nezvládl. „Díl jsem dělal dva dny, ale taky týden. Nebylo třeba žádného poradce, nejdůležitější je umět dobře český jazyk, angličtina není až tak důležitá. Všechno jsem našel na internetu. Slovní hříčky chápu, ale musím umět vymyslet hlavně ty české,“ popisuje Putna.
Pracuje s takzvanými dialogovými listy, ve kterých jsou rozepsané všechny texty. Nejdřív si ale samozřejmě díl musí pustit. Nemá příliš rád vkládání ryze českých postav do původního díla. Často ale naráží na americké postavy z politiky nebo showbyznysu, které jsou českému divákovi zcela neznámé. To se pak nedá nic dělat. „Někdy je třeba vymyslet vtip, který není závislý na reáliích. Američané mají obrovskou televizní kulturu, v seriálu jsou narážky na jiné seriály ze šedesátých let, které u nás nikdy neběžely. Vím, že jsem třeba použil někde přirovnání ke Kájovi Maříkovi, když byl Bart oblečený v námořnickém oblečku, ale není to úplně košer. V komiksu jsem zase dal do dílu o klaunech Bolka Polívku,“ líčí strasti překladatelské práce Putna.
V překladu se takzvaně ztratí asi dvacet až třicet procent humoru. Po sečtení všech nepřeložitelných slovních hříček a nepřenosných skečů a reálií, není podle Putny seriál tak vtipný jako v originále. „Já se na něj samozřejmě raději dívám v angličtině, ale nemám doma ani televizi, takže ty přeložené české díly ani nesleduju,“ dodává překladatel.
Nikdy se nesetkal s nikým z tvůrců seriálu. Jeho nejoblíbenější postavou je malá Maggie, zejména kvůli tomu, že nemluví a její zvuky jsou tak autentické. „A pak mám rád takové ty epizodní postavy, blázny, ty ujeté. Zajímavé je, že každá postava mluví trochu jinak, školník Willy má například skotský přízvuk, takový neurvalý, vesnický, ale to v seriálu není,“ prozrazuje zajímavosti ze zákulisí. Když překládal knižní komiks o Simpsonových, školníkovi vložil do úst jakési smyšlené nářečí, směs ostravštiny a čehosi. V jedné recenzi ho pak kritik pranýřoval, že neumí správně ostravsky. V dalších dílech si dal pozor, a veškerou hantýrku konzultoval s kamarádem z Ostravy. Kvůli tomu, že přišel k překládání seriálu až v jeho polovině, neměl možnost už měnit jména postav, i když někde by to rád udělal. „Díky množství překladatelů se tak ne všechny postavy jmenují stejně ve všech dílech. Někde je Klaun Krusty, jinde Šáša,“ vysvětluje Putna.
Vůbec nejtěžší na překladu bývají písničky. Putna je však zvládá bravurně, hraje totiž také v kapele Závodní ovce a píše hudební texty. Nejen že musí zachovat smysl písně a dostat dlouhé a krátké hlásky tam, kde jsou i v originále, navíc musí text ještě zrýmovat. Jeden díl Simpsonových byl celý muzikálový, dal mu proto zabrat.
„Je to ale moje specializace. Když jsou hudební filmy a snímky pro děti, tak společnost volá mně. Dělám to vážně rád, protože sám mám děti,“ říká otec syna a dcery. Pracoval tak například na Karlíkovi a továrně na čokoládu, odmítnout musel, bohužel, druhý díl Shreka, protože měl zrovna dost práce s postavičkami ze Springfieldu.
Z hudebních filmů přeložil Once, Zeď od skupiny Pink Floyd nebo nový muzikál Nine. Vždy je o krok napřed před filmovými fanoušky, zná premiéry pár měsíců dopředu. Sám do kina chodí rád, však také v Písku bydlí nedaleko Portyče.
Za dvanáct let překládání pozoruje bývalý učitel obrovské změny ve své práci. „Je to neuvěřitelný posun, dřív jsem musel třeba volat nějakému doktorovi kvůli odbornému slovíčku, dnes už si všechno najdu na internetu,“ vypráví.
V minulosti používal klasické slovníky, na ty se už ale dnes jen práší, i tlusté výkladové knihy nahradily ty internetové. Ve své pracovně je nejčastěji ve dne a těsně před termínem. Dřív překládal spíš v noci, ale kvůli dětem přešel na režim „slušného člověka“.
Trápí jej problémy se zády. Přesto, když ho oslovila televize Prima, aby se podílel na překladu nejnovější série Simpsonových, neodmítl. Ke žlutým postavičkám se tak Petr Putna zase brzy vrátí.
Lise složil píseň i Michael Jackson
Duchovním otcem seriálu Simpsonovi je Američan Matt Groening. Inspiraci pro rodinku složenou z Homera, Marge, Barta, Lisy a Maggie našel mezi příbuznými.
Kreslené postavičky z městečka Springfield se poprvé objevily v televizi v roce 1987, šlo pouze o krátké skeče. Před Vánoci v roce 1989 odvysílala stanice FOX první díl ze seriálu tak, jak ho známe dnes. Epizoda se jmenovala Vánoce u Simpsonových. Od té doby si žluté postavy získaly obrovskou popularitu po celém světě.
V roce 2005 se Simpsonovi stali nejdéle běžícím seriálem v historii. Postava Barta zvítězila v tomtéž roce v žebříčku časopisu TV Guide s názvem „Deset největších filmových spratků“.
Věta, kterou Bart v úvodní znělce píše na tabuli ve škole, je skutečně pokaždé jiná. Seriálu patří první místo v počtu hostujících celebrit, objevili se v něm například tři členové Beatles, Lise složil k narozeninám píseň Michael Jackson.
Tvůrci si neberou servítky, parodují americké politiky, od Billa Clintona po Jimmyho Cartera, dělají si legraci z konzumního stylu života, postojů církve, vztahu společnosti ke starým lidem či homosexuálům. Seriál se tak stal společenskou sondou, ex-prezident George Bush starší dokonce prohlásil, že chce americké rodiny co nejméně podobné Simpsonovým.
