Spádem totality se na počátku devadesátých let objevila v regionu snaha obnovit nákladní plavbu na Baťově kanálu. Ukázalo se ale, že by to kvůli rozměrům a malé přepravní kapacitě vodní cesty nebylo rentabilní. Myšlenka znovuobnovení Baťova kanálu ale nezapadla a roku 1995 se proto obce na této vodní cestě rozhodly obnovit trasu kanálu jako turistickou vodní cestu. Nositelem myšlenky byl ing. arch. Ivo Ondračka a vzorem byly kanály v Holandsku, Anglii, Německu, kde se také staré industriální kanály začaly využívat pro turistický ruch. Cesta od myšlenky k realizaci podnikatelského záměru ale musela vést přes ekonomiku a administrativu.
Nejdůležitější „organizační“ změnou na samém počátku realizace plánů bylo zařazení vodní cesty Baťův kanál do zákona o vnitrozemské plavbě. Nejprve získal status vodní cesty využitelné (1996), později vodní cesty využívané (2002). Hlavním přínosem těchto administrativních změn byla skutečnost, že tak Baťův kanál dostal legislativní rámec pro čerpání státních finančních prostředků na rekonstrukci, provoz i další rozvoj.
„Vzhledem k tomu, že byl Baťův kanál ve 30. letech minulého století využíván pouze pro nákladní plavbu ze Sudoměřic do Otrokovic, chyběla zde jakákoli potřebná infrastruktura – přístavy a přístaviště, kotvicí prvky, příjezdové komunikace, parkoviště atd. Rekonstrukci vyžadovala i celá hodně zanesená a zanedbaná vodní cesta jako taková včetně všech plavebních komor a dalších zařízení,“ přibližuje ředitel obecně prospěšné společnosti Baťův kanál Vojtěch Bártek úskalí spojené s počátky obnovení provozu na vodní cestě. Náklady vzhledem k rozmanitosti a počtu jednotlivých investorů není podle Bártka jednoduché spočítat, ale od roku 1995 se rekonstrukce a modernizace vodní cesty včetně staveb návazné infrastruktury dá určitě počítat ve stovkách milionů korun.
#####Motorem dění jsou obce
Rekonstrukce vodní cesty a následný provoz se stal úkolem pro několik subjektů. O čištění kanálu a jeho provoz se ze zákona stará státní podnik Povodí Moravy a rozvoj vodní cesty obnášel modernizaci plavebních komor, stavbu přístavišť a další vybavenosti. Investorem této části obnovy Baťova kanálu bylo Ředitelství vodních cest ČR. Ve velké míře se na rozvoji Baťova kanálu ve všech směrech (dotace Povodí Moravy, marketing a propagace, podpora rozvojových záměrů atd.) podílejí Jihomoravský i Zlínský kraj, jimiž Baťův kanál vede. Za „hlavní motor“ dění ale Vojtěch Bártek pokládá od samotného začátku města a obce ležící na vodní cestě, jež se jako obce samostatně podílejí na postupném budování potřebné infrastruktury – zajištění provozního zázemí, stavba komunikací, parkoviště apod. Pomáhá jim v tom i sdružování například formou dobrovolných svazků obcí či v naší obecně prospěšné společnosti,“ říká o dění kolem Baťova kanálu Vojtěch Bártek.
#####Pilotní program rozvoje
Realizace projektu takového rozsahu má dopad na rozvoj rekreace a turistiky v regionu a jednotlivé subjekty se tomu musely přizpůsobit. „Baťův kanál je v regionu obecně vnímán jako pilotní produkt v nabídce cestovního ruchu. Jako modrá linie – spojnice jednotlivých atraktivit a turistických cílů,“ říká Vojtěch Bártek. Na začátku obnovy Baťova kanálu přitom chyběla spousta důležitých prvků infrastruktury, která se nyní postupně dobudovává – vzniká řada nových penzionů, občerstvení různých úrovní, půjčovny motorových člunů, staví se budovy sociálního zázemí, turistická informační centra apod. Pokud jde o další rozvoj rekreačních a sportovních aktivit na Baťově kanálu, patří k nejbližším záměrům do budoucna záměr postavit nové plavební komory na jezu v Bělově a v Sudoměřicích. Vodní cesta by tak propojila města Kroměříž a Hodonín. „Dále chceme dobudovat síť přístavišť a ochranných přístavů. V každém přístavišti bychom pak chtěli mít kompletní zázemí – WC, sprcha, občerstvení, dětské hřiště, parkoviště, případně ubytování,“ popisuje kroky k zatraktivnění trasy Vojtěch Bártek.
#####Bez marketingu to nejde
Obecně prospěšná společnost Baťův kanál k marketingu a propagaci vodní cesty a dalších aktivit využívá různé komunikační nástroje – internetové stránky, vydávání vlastních propagačních materiálů a pořádání akcí nebo účast na veletrzích cestovního ruchu. „Například v roce 2008 jsme vydali kompletního Průvodce Baťovým kanálem, který je v elektronické verzi k dispozici na našich internetových stránkách, a to i v angličtině. Na 13. ročníku národní přehlídky propagačních materiálů Tourpropag 2009 byl v kategorii turistický průvodce vyhlášen jako nejlepší,“ chlubí se úspěchem ředitel Bártek a doplňuje.
Jeho společnost chce dál pokračovat v propagaci a marketingu a oslovit ještě další cílové skupiny a ve spolupráci s krajskými centrálami cestovního ruchu oslovovat i zahraniční návštěvníky a nabízet jim turistické produkty spojené s plavbou po Baťově kanálu. „Naše organizace spolupracuje se všemi subjekty, které mají s vodní cestou Baťův kanál co do činění. Spolupracujeme a jsme téměř v denním kontaktu se všemi provozovateli plavby na Baťově kanálu, ale i s ostatními podnikateli v cestovním ruchu v regionu. Spolupráce se všemi subjekty je intenzivní a díky ní se daří koncepčně rozvíjet vodní cestu jak po stránce infrastruktury, tak i po stránce propagace a marketingu,“ vysvětluje strategii firmy Vojtěch Bártek.
#####Baťův kanál je otevřený pro každého
Hloubka Baťova kanálu je průměrně 1,5 metru a velikost lodí na Baťově kanálu by se měla orientovat podle velikosti plavebních komor, loď by tedy neměla být širší než pět metrů. Šířka plavebního kanálu je průměrně dvanáct metrů. Baťův kanál je v současnosti využíván pouze jako turistická vodní cesta a nákladní plavba zde nefunguje. Motorové lodě si lze vypůjčit v některé z osmi půjčoven a oblíbené jsou i pravidelné plavby na velkých výletních lodích či pobyt na hausbótu. Provoz na Baťově kanálu začíná obvykle v dubnu (prakticky hned, jak to počasí dovolí) a oficiální Odemykání plavební sezony bývá vždy 1. května, Zamykání plavební sezony se koná pokaždé 28. října.
