Becherovka na kraji města. Likérka opouští centrum Varů | E15.cz

Becherovka na kraji města. Likérka opouští centrum Varů

Becherovka se připravuje na největší změnu v novodobé historii. Místo dubových sudů v centru města bude dozrávat v Bohaticích. V nerez tancích.

Jsou jich více než tři stovky a některé z nich jsou i hodně staré. Přes sto let. Řeč je o dubových sudech, ve kterých dozrává takzvaný třináctý pramen Karlových Varů, tedy bylinný likér becherovka. Přestože sudy dobře slouží, pokrok se zastavit nedá a staré teď musí ustoupit novému. A tak část dubových sudů ve sklepních prostorách pod třídou T. G. Masaryka v příštích měsících doslouží. A zatímco ony odejdou na odpočinek, světoznámý likér bude dál dobývat svět. Zrát už ale bude nejen ve dřevě, ale i v ocelových nerez tancích. „Modernizace nám umožní navýšit výrobní kapacitu a zefektivnit výrobu, což je vzhledem ke stoupající oblibě becherovky doma i v zahraničí nutné,“ vysvětlil Vladimír Darebník, provozní ředitel společnosti Jan Becher – Karlovarská Becherovka. Karlovarský bylinný likér zraje v dubových sudech od roku 1867, kdy začala jeho výroba ve stávajících budovách na třídě T. G. Masaryka. A tenkrát, před více než sto padesáti lety, se pro výrobu nádrží v potravinářství používaly zcela jiné materiály než dnes. „V největší míře to bylo dřevo, z kovů pouze měď, která ale ve srovnání se dřevem byla velice drahá. Nerezová ocel nebyla v té době vůbec známá,“ upozorňuje Vladimír Darebník na výrazný posun v technologiích a zároveň na fakt, že v éře vzniku nápoje neměla rodina Becherů příliš na výběr. Becherovka mohla dozrávat buď v levnějším dřevu, nebo v dražší mědi. Rodina zvolila první možnost. Na dotaz Sedmičky, jestli historickým přechodem od dubu k nerez oceli nemůže utrpět buď chuť, anebo vůně nápoje, zakroutí hlavou.
„Aby dřevo ovlivnilo vlastnosti hotového alkoholického nápoje, musí se používat zcela jinak, než je tomu u nás. Jeho působení na hotový nápoj se projeví nejdříve za několik let skladování v něm. Navíc, pokud se očekává vliv dřeva na vlastnosti hotového výrobku, musí se používat neustále sudy nové. To je případ všech výrobků typu brandy, whisky či cognac. Becherovka k těmto druhům nápojů nepatří,“ připomíná Darebník. A dodává, že zrací nádoby se u becherovky používají pouze pro spojení ingrediencí v hotovém výrobku, a to v řádu týdnů, nikoliv let. Bývalý šéf likérky Václav Lupínek si nicméně myslí, že dubové sudy mají na kvalitu likéru pozitivní účinek. „Proto se také vždy používaly. Podle mého názoru není dobré přecházet na nerezové tanky. Jistě, je to věc názoru, což určitě ukáže blízká budoucnost,“ říká. Bohuslav Pich, výrobní manažer a jeden ze znalců receptury společnosti Jan Becher – Karlovarská Becherovka, však milovníky becherovky uklidňuje. Změna nádrží pro dozrávání nápoje se ho nijak nedotkne.
„Máme to ověřené nejen řadou testů, ale reálně to ověřovala i naše senzorická komise, složená z kolegů, kteří mají zkoušky Státní zemědělské a potravinářské inspekce a testují každou novou várku becherovky. A to jak ve stádiu polotovaru, tak hotového výrobku. Osobně jsem ochutnal nespočet várek becherovky a při testech jsem nepoznal žádný rozdíl. Navíc již v současnosti máme dobré zkušenosti s nerezovými tanky, jelikož je po několik posledních desetiletí využíváme ke skladování likéru a polotovarů,“ odmítá obavy muž, který ve firmě pracuje téměř třicet let.
Přesun do nové haly v Bohaticích firma zahájí zřejmě v červnu. Nebude to přitom poprvé, kdy becherovka opustí centrum města. Poprvé Jan Becher opouštěl dům U Tří skřivanů a nedalekou Philadelphii v roce 1867, kdy kvůli rozvoji přesunul výrobu do nové továrny na Steinberkách. Do lokality na okraji města. Nyní je to tady znovu. Becherovka bude opět na kraji města. Tentokrát se však chystané stěhování většiny sudů netýká. Drtivá většina z nich zůstane v prostorách Jan Becher Muzea nebo na svém místě – k využití novému majiteli objektů.

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!