Osmi dětem, které mají nárok chodit před základní školou do mateřské školky, hrozilo, že se kvůli nízké kapacitě do žádné z berounských mateřinek nevejdou. Město by jim v tom případě na vlastní náklady muselo zajistit místo jinde. Řemeslníci museli rozšířit sociální zařízení školky, a díky tomu se všichni předškoláci do nové budovy v Preislerově ulici vešli.
„Jsem rád, že se nám podařilo počet přijímaných dětí zvýšit,“ uvedl starosta Berouna Tomáš Havel. Kvůli tomu městu zaplatilo za rekonstrukci budovy o přibližně sto padesát tisíc korun více.
Celkem stála přestavba bývalých jeslí na mateřskou školu šestadvacet milionů korun. Dva miliony zaplatilo město a zbytek pokryla dotace z evropských fondů.
V nové školce vznikly čtyři třídy po dvaadvaceti dětech, ale stále se najdou nespokojení rodiče, podle kterých je míst málo.
„Mojí dceři budou v lednu teprve tři roky, takže jsem to letos ani nezkoušela. Věděla jsem, že to nemá cenu. V příštím roce se ale snad do školky už dostane,“ komentovala současnou situaci v mateřských školách Eva Šmejkalová z Berouna, která dceru prozatím dá do soukromého klubu Vojtíšek.
Už nyní je jasné, že kapacita berounských mateřských škol zanedlouho všem předškolákům stačit nebude.
Starosta města Tomáš Havel vidí řešení ve výstavbě montovaných či modulárních systémů školek, které jsou podle něj ekonomicky úspornější.
„Myslím si, že je to velmi výhodná možnost. Tyto typy mateřinek jsou levné, rychlé, a pokud současný boom ustane a počet dětí se opět sníží, mají i jiné využití,“ dodal Havel.
Jako nejpravděpodobnější řešení se zatím jeví montované přístavby na již stávající mateřské školy. Modulární školka by sice mohla vyrůst na některém z pozemků určeným k výstavbě rodinných domů, momentálně ale radnice uvažuje spíše o montovaných přístavbách.
„Skoro ve všech našich školkách je možné přístavbu udělat,“ tvrdila vedoucí odboru územního plánování Dana Vilhelmová. Náklady na stavbu by se tím totiž několikanásobně snížily.
Montované přístavby je podle berounské radnice možné postavit i díky upravám vyhlášky o prostorových požadavcích, ve které se změnila pravidla. Snížila se totiž rozloha zahrady připadající na jedno dítě.
„Původně jsme nemohli přístavby vůbec plánovat, protože podle vyhlášky bylo nutné, aby na jedno dítě připadalo třicet metrů zahrady. Teď stačí pouze čtyři metry,“ vysvětlila Dana Vilhelmová.
Montovaný systém se už rozhodli využít například v obci Karlík u Dobřichovic, kde díky nové technologii vyřešili nedostatek míst v mateřské škole. Stavba tamní modulární mateřinky je navržena jako kontejnerová sestava, do které se má vejít celkem osmadvacet dětí.
