Bezdomovci nechtějí na ubytovnu. Vyhovuje jim svoboda

Mezi hradeckými bezdomovci jsou pobudové a opilci, ale i lidi, kteří prostě měli jen smůlu.

Přítomnost bezdomovců v místech, kudy denně projdou stovky lidí, je v Jindřichově Hradci problém. Sedmička proto vyrazila do ulic a ptala se přímo lidí bez domova, co by potřebovali a co pro to sami dělají.

První, co Sedmička u nákupních košíků u Lidlu slyšela, byly stížnosti na vedení města. „Starosta pro nás naprosto nic nedělá. Nikdy sem za námi nepřišel, aby se zeptal, jak jsme se sem dostali nebo co by nám pomohlo. Maximálně za námi pošle nějakého úředníka, ale nezmění se stejně nic,“ stěžuje si bezdomovec Jan Buth.

Starý dům by si opravili Představy zdejších bezdomovců jsou přitom vcelku jasné. „Budeme klidně pracovat. Od města chceme jenom místo, kam se můžeme jít vyspat, umýt se a odpočinout si. Ubytovny jsou pro nás totiž drahé,“ shodují se. Prý jim stačí i nějaký starý neobydlený dům, který by si mohli sami opravit. A nevadilo by jim ani, kdyby byl kus za městem.

„Projezdil jsem toho hodně. To, jak se k bezdomovcům chovají lidi tady, jsem ale ještě neviděl. Třeba v Jihlavě jim dají práci pro město. Za úklid nebo třeba zednické práce pak za dvacku můžou být v azylovém domě,“ vypráví jeden z kamarádů jindřichohradeckých bezdomovců. Sám nechce být jmenován, protože postávání s lidmi bez domova mu mnozí mají za zlé. Podle něj ovšem na ulici může skončit každý.

Špatná reklama

Zatím bezdomovci stále postávají u Lidlu. Právě spojování jména supermarketu s lidmi bez domova se nelíbí vedoucímu prodejny. „Je to vlastně jedna skupinka lidí. Když jsou opilí, tak jim alkohol neprodáme, ale oni si stejně poradí. Prostě někoho pošlou,“ říká vedoucí Lidlu Miroslav Jáchym.

Výrazné potíže mají pracovníci Lidlu hlavně s jednou dvojicí. Prodavačky si od nich vyslechly už i výhrůžky podřezáním. Stalo se to přitom ve chvíli, kdy podnapilé dvojici odmítly prodat alkohol.
Situace se podle Miroslava Jáchyma zlepšila od té doby, co má prodejna nepřetržitou ochranku. Ta se stará také o to, aby bezdomovci posedávali u nákupních košíků co nejméně. I v době návštěvy Sedmičky je zrovna ochranka vykázala z parkoviště. Hlouček se pak přesunul do křoví před paneláky na druhé straně silnice.

Lidé bez domova se umí rychle přizpůsobit. Zákazu popíjení alkoholu na veřejnosti se brání tím, že si alkohol přelévají do menších plastových lahví. Červené víno je pak z větší vzdálenosti k nerozeznání od coca-coly. Před kamerou, která prostor sleduje, se zase ukrývají do parčíku mezi stromy, kam není přes léto vidět. I tak si podle průzkumu Sedmičky lidé po zavedení protialkoholní vyhlášky všimli změny. „Strážníky tu vídám docela často, pak je vždycky chvíli pokoj. Bezdomovci se stáhnou k silnici naproti Some a je to,“ myslí si zákaznice supermarketu Kateřina Šmídová.

Azylové bydlení

Noc většinou bezdomovci tráví v opuštěných budovách. Sedmička měla možnost díky ochotě jednoho z nich nahlédnout do jejich provizorního bydlení.

Hadry, staré matrace a zápach. Nic, co by jim mohl někdo závidět. Přesto jim neznámý žhář v zimě jejich skrýš vypálil. V současné době lidem bez domova nezbývá než žít na ulici nebo platit ubytovnu. Azylový dům v Hradci není, radnice jeho výstavbu ani neplánuje. Nejbližší je v Budějovicích. „Máme skromné náhradní byty na Šindelně a na Všivárně,“ vysvětlil místostarosta Alfred Němec. Azyl tak zatím město nabízí jen matkám s dětmi, a to v Políkně.