Dům Jaroslavy Černovské z Bílska za poslední léta pětkrát vyplavila voda. Naposledy 5. dubna v něm zbylo půl metru bahna. „Bojíme se další vody. Jsme v pohotovosti pořád. Pokaždé, když se obloha zatáhne,“ říká žena na své zahrádce, kde si už teď suší seno pro králíky.
Odborníci vědí, jak vodě z přívalových dešťů zabránit. Nádržemi, které by ji zachytily. Ty ale nikdo nepostaví. Hejtman Jiří Zimola slíbil, že místním pomůže. Ale od šesti majitelů pozemků není vůle, prodat půdu k jejich stavbě.
„Ani ta spoušť s nimi nepohnula. Buď si diktují vysokou cenu nebo chtějí svůj díl vyměnit za jiný několikanásobně větší,“ řekl starosta Bílska Jiří Vrtílka.
Situaci teď zkomplikovali i pivkovičtí zemědělci, kteří kvůli neschodám s pozemky v Netonicích napadli návrh územního plánu a krajský úřad nařídil, že se má předělat.
Až do teď stál Bílské úklid bahna a písku po obci těžkou technikou přes milion korun. Naštěstí Bílským přes 1,2 milionu poskytl kraj.
„Pořád nám ale schází devět set tisíc korun na opravu hřiště, které jsme dodělali teprve loni a které voda úplně zdemolovala,“ dodal starosta Vrtílka.
Z kraje šlo do obcí postižených záplavami přes 2,5 milion korun. „Hned po záplavách jsme situaci monitorovali. Obce od nás obdrželi příslib, že jim pomůžeme zaplatit náklady spojené s nezbytnou obnovou a zajištěním základních potřeb pro obyvatele,“ uvedl hejtman Jihočeského kraje Jiří Zimola.
Záplavy byly začátkem května jen lokální. Asi dvouhodinová průtrž mračen zasáhla na čtyřicet domů v Bílsku a dalších obcích. Lidé poukazují na několik příčin. Čerstvě zoraná pole podél Bílského potoka, malá průtočnost některých mostů a průtahy kolem nádrží - suchých poldrů, které už trvají od prvních velkých záplav v roce 2002.
