Brenparťaky? Pamatuju, vykládá Arnošt Naisar divadelníkům | E15.cz

Brenparťaky? Pamatuju, vykládá Arnošt Naisar divadelníkům

Týdeník Sedmička zprostředkoval setkání pamětníka s divadelníky. Téma? Ostrava a halda před osmdesáti lety.

Jen co na tom bude devětaosmdesátiletý Arnošt Naisar z Vratimova zdravotně o něco lépe, obleče se do svátečního a vyrazí do divadla Aréna na představení Brenpartija. Bude zkoumat, jak moc se vzpomínky z jeho dětství shodují s tím, co herci na jevišti předvádějí. Na konci loňského října měla Brenpartija premiéru. Obsah hry je zřejmý. Vypráví o životě, jaký vedli v období první republiky na haldě v Hrabůvce popíječi denaturovaného lihu zvaný bren. Přestože o této svérázné společnosti vyšlo v minulosti několik knih většinou regionálních autorů, zůstává dodnes trochu nejasné, co je vlastně skutečnost a co jen literární fikce. Dramaturg Arény Tomáš Vůjtek říká, že o brenparťácích mu vykládala už jeho babička. Jenom toho příliš nevěděla. Vždycky totiž, když brenparťáci přicházeli, byla Vůjtova babička, tehdy mladé děvče, pro jistotu rodiči odvedena. Pro jistotu.

Mařena z brenu červená

S žádným jiným pamětníkem – krom Vůjtkovy babičky - se divadelníci nikdy nesetkali. Když se dozvěděli o panu Arnoštovi z Vratimova, bylo rozhodnuto. Konala se návštěva u pamětníka přímo doma. Kromě dramaturga Tomáše Vůjtka přišel i režisér hry Janusz Klimsza. „Mému strýci Janu Tomisovi pošla prasnice. Zakopali ji v lese, ale moc dlouho tam nepobyla. Breňaři ji vykopali a snědli,“ směje se Naisar a zahrnuje divadelníky řadou historek a postřehů z Ostravy 30.let. Tak, jak to všechno asi jako desetiletý kluk zažíval. „Bren byl abnormálně laciný. Litr stál kolem dvou korun, kdežto nejlevnější kořalka, kvitule, stála kolem deseti korun,“ vysvětluje Naisar oblíbenost brenu v jistých sociálních skupinách. Dramaturg Vůjtek se pamětníka ptá na knihu Věnceslava Juřiny Zpráva o státu halda. Ta vůbec poprvé vyšla až loni, byť její autor zemřel v roce 1992. Právě na motivy této knihy hra v Aréně vznikla. „Knížku jsem si přečetl s obrovským nadšením,“ chválí Naisar knihu. A přestože ostravský spisovatel Juřina narozený v roce 1931 si už brenparťáky pamatovat nemohl, podle Naisara popsal všechno poměrně přesně.
„Pod bonbónama žhavé strusky vyhrabávali ty svoje pelechy. Agresivní nebyli, ale zvědavce taky rádi neměli. My kluci jsme je okukovali zpovzdálí. Raději. Ale pozor. Brentparťáci nekradli. Až tedy na jídlo. Pes nebo králík, to jim bylo jedno,“ směje se Naisar.
A popisuje i postavy, které v Juřinově románu a také v divadelní hře vystupují. „Prokop, to byl takový mohutný urostlý chlap,“ vzpomíná Naisar za muže, který se na haldě vydával za starostu celé společnosti. Naisar pamatuje i Mařenu, Prokopovu družku. „To vám byla taková robusní ženská! A z toho brenu celá červená,“ dodává Naisar. Do Vratimova chodili lidé z haldy často kupovat bren. „Jediný z pěti obchodníků, který tady bren prodával, byl pan Pavlický. Jak breňaři svůj bren dostali, vyšli před krám a hned si lokli,“ líčí detaily Naisar. „A jak vypadali? Hodně zbídačeně?,“ ptá se režisér Klimsza. Naisar říká, že vypadali obdobně, jako dnešní bezdomovci. „Ti by ale breňařum mohli závidět to pohodlí. Na haldě měli breňaři od strusky teplo, měli řád, svého starostu, kuchaře i zásobovače jídlem. To všechno se tehdy běžně v Ostravě mezi lidmi o breňařích vědělo,“ odpovídá Naisar. Na haldě jich žilo okolo třiceti.

Návrat patriotismu

„Svědectví pana Arnošta? Pro nás veliký přínos,“ uzavírá návštěvu nadšeně dramaturg Vůjtek. „Potvrdil nám z velké části to, co známe z literatury,“ dodává Vůjtek. A režisér Klimsza přikyvuje. „Ujasnili jsme si, jak to reálně fungovalo. Byť naše inscenace nemá ambice přesně popisovat realitu,“ říká Klimsza. Tu by ostatně nejlépe mohl popsat dokumentární film, který na haldě natáčeli ve třicátých letech pražští filmaři. I o tom Juřina ve své knize píše. „Po filmu jsme pátrali, ale odpovědí nám bylo, že se ztratil,“ krčí rameny Vůjtek.
Představení Brenpartija se v ostravské Aréně hrálo zatím osmkrát a vždy bylo beznadějně vyprodáno. „Vykládáme si to tak, že se lidé přestali za toto město stydět. V dobrém se vrací lokální patriotismus. Neumím si představit, že bychom to samé hráli před deseti lety a divadlo bylo přitom tak našlapané,“ vysvětluje si současnou popularitu Brenpartije dramaturg divadla Aréna.

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!