Po Vltavě míří výletní lodě z Budějovic do Prahy. Míjejí kaskádovitě rozložené kontejnerové domy vyhřívané sluncem. Směrem k Hluboké podplouvají čtyři mosty včetně severní magistrály vycházející z dálničního obchvatu. V podzemí satelitních sídlišť v okolí Zavadilky a Haklových Dvorů vede metro se solárním napájením. Jeho trasa končí na Pohůrce na východní straně města. Povrch křižují ekologické citybusy, jízdné je zdarma. Většina lidí ale stejně používá jízdní kola, která si půjčují a odkládají na stovkách míst.
Obří mlýny rozdrtily panelové domy. Je z nich materiál pro cyklostezky. Na jejich místech vznikají zahrádkářské kolonie, se záhony bio zeleniny. Radní znovu povolili chov drobných hospodářských zvířat. Na Mariánském náměstí stojí divadlo a v koncertním centru Rejnok ve Čtyřech Dvorech se pravidelně pořádají farmářské trhy. Tolik optimistická vize.
Většina odborníků i laiků, kteří se vyjádřili k podobě Budějovic za čtyřicet let, přidala ještě pesimistický pohled. Město mohou pohltit obří skládky odpadků, vnitřní doprava bude každou minutu kolabovat a obchod s pozemky zaznamená největší kriminalitu. Nové územní plány ještě víc zahustí některé oblasti. Vzniknou kempy s minidomky. Obyvatelé zestárnou a budou chybět domovy důchodců a hospice.
„Za evropské dotace vznikne víc zbytečných staveb, silnic a ubude parků. Ráda bych se mýlila,“ míní dvacetiletá studentka Lucie Milfaitová.
Představami příštích Budějovic se zabývají současní politici. Plánují freetime park ve Stromovce, vodní kanál pro lodě až k divadlu, další silnice a mosty, satelitní sídliště a mezinárodní letiště s průmyslovým parkem. V centru chtějí parkovací domy. Chybí jim také nové hřbitovy s krematorii.
Rok 2050 není až tak vzdálený. Před čtyřiceti až padesáti lety začalo město stavět paneláky. Na Máji plánoval tehdejší městský národní výbor obří stadion, kostel a koupaliště. Připravoval severní obchvat a projektoval divadlo na Mariánském náměstí. Jezdily tam skoro stejné trolejbusy jako dnes.
Podle statistiky mělo tehdy krajské město o devatenáct tisíc obyvatel méně, tedy sedmasedmdesát tisíc. Zato roční přírůstek lidí byl osmnáct stovek. Skoro dvojnásobný než dnes. Náš jediný kosmonaut Vladimír Remek pilotoval migy na českobudějovickém vojenském letišti a ve školách se děti učily, že do roku 2000 bude pravidelná linka na Měsíc a městská doprava zdarma.
Jedním z nejdiskutovanějších problémů mezi obyvateli je dostavba dálnice. „Dálnici do Budějovic prosazoval už Adolf Hitler. Plánovali ji pak od šedesátých let minulého století,“ říká odborník na dopravu Lumír Zenkl.
Tvrdí, že osobně by mu stačilo, aby se ještě do konce života svezl vlakem z Budějovic do Prahy za slibovaných devadesát minut. Město může mít podle něj do roku 2050 v lepším případě zpracovanou koncepci dopravy. „Moudří radní dohlédnou, aby nevznikala zástavba živelně. Nové silnice nic nevyřeší. Město se musí bránit nadvládě aut a myslet na pěší, kolaře a hromadnou dopravu,“ podotýká Zenkl.
Pokrok by podle něj přinesl systém upřednostňování trolejbusů na semaforech. Tuto technologii už ale využívají některá města dnes.
Před dopravní katastrofou varuje odborník na krajinnou ekologii z budějovické Akademie věd Michael Bartoš. „Vidím rok 2050 jako město totálně ucpané auty. Žádné opatření to už nevyřeší,“ míní.
Architekt týmu NOLIMAT Miroslav Vodák dokonce poslal k tématu vizualizaci nahuštěných budějovických předměstí tvořených domečky na miniaturních pozemcích. Varuje před sídlišti naležato a dalšími stavbami, jako je nově otevřená spojnice Okružní a Nádražní ulice, které za stovky milionů jen přivedou do města víc aut. Na perifériích podle něj zůstanou prázdné obří supermarkety. Pomalu stoleté paneláky budou lidé zachraňovat a stanou se špatně funkčními veterány.
Půda nad zlato
Lepší představy mají lidé, kteří věří ve změnu filosofie života. „Vidím město konečně živé a přívětivé. Dohání ztráty z přelomu století. Zvládne rakovinné bujení satelitní výstavby, které současně umrtvuje jeho střed,“ říká ekolog Edvard Sequens.
Vladimír Petr, odborník na stavby nízkoenergetických domů, je optimista: Život se podle něj změní díky drahé energii z klasických zdrojů. Nové stavby budou mít nejen sluneční vyhřívání, ale využijí i dešťovou vodu. Na předměstích, jako jsou Čtyři Dvory, České Vrbné, Nemanice, obyvatelé místo nákupních zón znovu obnoví zahrádkářské kolonie.
„Doprava se zredukuje, protože lidé budou víc pracovat z domova. Zmizí vozidla na spalovací motory a rozšíří se elektrobusy. Obyvatelé budou doma zase pěstovat zeleninu a ovoce. Tím odpadne převážení jablek a cibule po celém světě,“ říká Petr.
S tím souvisí trh s půdou. Obchodníci ji budou zájemcům o malé farmy pronajímat. Poptávka po ní naroste.
A jak si představuje místní budoucnost autor sci-fi literatury? „Za čtyřicet let tady nebudu, a to je jediná jistota, která na sto procent vyjde,“ poznamenává devětačtyřicetiletý Ivan Mls z Budějovic. Centrální náměstí vidí naprosto stejné jako teď. Změní se snad jen fasáda radnice. Vrátí se do barvy svěže žluté, místo dnešní studeně modré barvy. Dopravě pomůže ropná krize. Ale jen zdánlivě. Místo auty bude město zahlceno stejně málo pohyblivými elektromobily obsazenými jedním člověkem.
„A kolem nich budou podobně jako dnes procházet svižným krokem či projíždět na kolech fyzicky zdatní a svěží potomci těch, kteří už před čtyřiceti lety pochopili, že jezdit motorovým vozidlem po městě, které se dá pěšky přejít za půl hodiny, je prostě nesmysl,“ uzavírá Mls.
