Budoucnost je v úsporných budovách

Energeticky úsporné administrativní budovy sbírají na českém i mezinárodním poli jedno ocenění za druhým. Jak se tento trend bude nadále vyvíjet? Jaký vliv na poptávku po takových projektech bude mít v České republice zavedení energetického štítku?

Energeticky úsporné administrativní budovy sbírají na českém i mezinárodním poli jedno ocenění za druhým. Jak se tento trend bude nadále vyvíjet? Jaký vliv na poptávku po takových projektech bude mít v České republice zavedení energetického štítku?

O tom a mnohém dalším jsme diskutovali s odborníky napříč profesním spektrem - s developerem, architektem, vysokoškolským profesorem a zástupcem nájemce, respektive vlastníka energeticky úsporné budovy.

#####Aleš Langr: Jak byste charakterizovali energeticky úspornou budovu? Existuje nějaká hranice mezi energeticky úspornou a „neúspornou“ budovou?

Ondřej Škorpil

Když jsem se nedávno seznamoval s principy hodnocení energetické náročnosti budov v rámci systému LEED, zaujalo mě, že v žebříčku hodnotících kritérií zaujímá úspora energií jen zhruba 25 procent.

Zbytek posuzovaných kvalit budovy je spojen s jinými, zejména externími vlivy. My v ČSOB chápeme energeticky nenáročnou budovu v celé šíři tohoto pojmu a já bych se náš pohled pokusil shrnout do čtyř bodů. Prvním kritériem je výběr lokality.

Stavíme-li energeticky úspornou budovu, ale vykácíme přitom půl lesa, energie věnovaná stavebním přípravám zhatí celkový záměr. Kontext území, ve kterém se budova nachází, je nepochybně také velmi důležitým hlediskem, zejména s ohledem na dopravní dostupnost. Třetím aspektem je volba stavebních materiálů. Budova ČSOB v Radlicích získala prestižní zlatou plaketu LEED od U. S. Green Building Council.

V rámci této certifikace jsme mimo jiné museli prokázat, že 70 procent komponent budovy bylo vyrobeno do 500 mil od budovy. Posledním bodem, který bych chtěl na úvod zmínit, je chování uvnitř budovy. Například u nás se veškerý recyklovatelný odpad třídí a v celé budově je striktní zákaz kouření, takže nevznikají náklady na odvětrávání.

I takováto opatření vnímáme jako aspekty energeticky nenáročné budovy. Myslíme si prostě, že hranice mezi energeticky náročnou a nenáročnou budovou nespočívá jen v protopených a prosvícených energiích, ale právě v racionálním a šetrném přístupu ke stavbě od začátku do konce.

Petr Urbánek

Zcela souhlasím. Celkovou energetickou bilanci budovy je potřeba vnímat z pohledu celého realizačního řetězce. Ten zahrnuje energetickou náročnost na postavení budovy a její provoz po celou dobu životnosti.

V úvahu je třeba vzít i energetickou náročnost případné přestavby k jinému účelu a eventuálně energii nutnou k odstranění budovy na konci její životnosti.

Petr Lešek

Myslím si, že úsporná budova je taková budova, která při výstavbě, provozu i likvidaci minimalizuje nutné náklady a dopady na životní prostředí. Důležitá je právě ta vzájemná provázanost. Často se setkávám s rozporem v tom, že domy označené jako „zelené“ nebo energeticky úsporné jsou mnohdy stavěny z energeticky velice náročných a často i obtížně likvidovatelných stavebních materiálů. Stále je velký rozdíl mezi tím, co je skutečně úsporné a co jako úsporné působí mediálně. Popularizace tématu je u nás na počátku. My se snažíme pomáhat investorům najít tu správnou cestu k tomu, co je skutečně z hlediska energetické úspornosti reálné, a odlišit to od pouhých líbivých hesel, která by při praktické realizaci klienta zklamala.

Karel Kabele

Způsob komplexního hodnocení, které pan Škorpil jmenoval, k nám přišel z USA.

Evropská unie na tento trend reaguje vytvářením svých vlastních směrnic, jako je například EC 2002/91- Energy Performance Building Directive. Dnes už na rozdíl od minulosti hodnotíme všechny energie, které do budovy vstupují. To znamená vytápění, větrání, osvětlení, chlazení, příprava teplé vody a v podstatě se do výpočtu zahrnuje i způsob užívání objektu. Přestože posuzování energetické náročnosti zatím končí na hranici budovy a nerespektuje její umístění v okolní zástavbě, dopravu a jiné aspekty, jedná se o významný pokrok.

Obecně řečeno, snaha o konstrukci energeticky úsporné budovy je tedy snahou vymyslet a postavit takovou budovu, která bude mít optimální vnitřní prostředí a bude vyžadovat pouze minimální dodávky energie.

#####Aleš Langr: Jak je to s ekonomickou bilancí? Vrátí se vyšší investice v budoucích úsporách režijních nákladů? A pokud ano, jak rychlá je návratnost takových investic?

Petr Urbánek

Například naše budovy Danube House a Nile House vykazují oproti jiným nájemným budovám přibližně o 40-50 procent nižší energetickou náročnost při zachování stejného, respektive kvalitnějšího vnitřního prostředí. Porovnání investičních nákladů s podobnými projekty je těžké přesně vyčíslit, protože tyto informace jsou téměř vždy předmětem obchodního tajemství. Lze však konstatovat, že náklady na realizaci našich budov jsou srovnatelné s finančními prostředky potřebnými pro výstavbu konvenčních budov. Rozhodující je fakt, že na rozdíl od konvenčních projektů naše energeticky úsporné budovy díky svým kvalitám dosahují vyšších tržních hodnot.

A to nejen v okamžiku jejich dokončení, ale v dlouhodobém horizontu. To je pro naše investory důležitý parametr.

Ondřej Škorpil

My jako vlastník a uživatel v jedné osobě zatím nemáme přesně vyčíslené energetické úspory. Nicméně za jeden rok provozu Radlic kvalifikovaně odhadujeme, že došlo k poklesu provozních nákladů budov zhruba o 50 procent, což koresponduje s čísly pana Urbánka. Oproti jiným uživatelům se zde navíc odráží i specifika ČSOB, která byla před přestěhováním do Radlic umístěna v mnoha budovách v historickém centru Prahy, které měly k energetické nenáročnosti daleko.

#####Aleš Langr: Pak se tedy nabízí otázka, proč energeticky úsporné budovy nechtějí všichni?

Petr Urbánek

To opravdu nevím, možná se bojí inovativních postupů.

Petr Lešek

Myslím si, že zde hrají roli dvě skutečnosti - většina investorů se zatím moc nechce zabývat studováním širších souvislostí, které k inovativním technologiím používaným u nízkoenergetických budov neodmyslitelně patří. Ty není možné předat a vysvětlit klientovi během jednoho setkání. A za druhé, většina projektů je velice úzce časově limitována a investor tlačí na získání stavebního povolení v co nejkratším termínu. Ke kvalitnímu výsledku je ale potřeba zvážit více variant, projekt je náročnější. Problematika projektování optimálních energetických úsporných budov s sebou přináší i svá specifika. U takových projektů se proto mnohdy dostáváme do konfrontace s legislativou, která s některými technologiemi zatím nepočítá.

To samozřejmě může celý projekt zpomalit. Na druhé straně si ale jako architekt myslím, že postupů, jak zajistit požadovanou úsporu energie, je řada. Skutečně je možné navrhnout takovou zelenou budovu, která bude levnější než běžná budova. Je to zejména o komunikaci s developerem a o společném hledání optimálního řešení.

Ondřej Škorpil

Jak jsem již naznačil, pro nás bylo rozhodnutí investovat do jedné energeticky úsporné budovy jednodušší tím, že jsme byli roztroušeni po celé Praze. Náklady na správu byly enormní a provoz extrémně neefektivní. Takže ano, ekonomika hrála v našem rozhodování velmi důležitou roli.

Na druhou stranu vnímáme i společenskoodpovědnostní aspekt tohoto rozhodnutí.

Věříme, že ohleduplnost k životnímu prostředí a k lokalitě Radlic, kterou demonstrujeme novou budovou, povede ve střednědobé perspektivě k tomu, že nás veřejnost bude vnímat jako progresivní instituci, se kterou je příjemné dělat obchody. A projeví se to nejen v image společnosti, ale bude to mít i konkrétní pozitivní komerční dopady.

Karel Kabele

Já bych možná měl malou poznámku k tomu, co tady bylo vysvětleno a popsáno. Řekl bych, že energeticky úsporné budovy jsou momentální trend, který je stejně jako všechny ostatní trendy dočasný. Jak už tu zaznělo, do určité míry je to otázka psychologie a image. Bude to obdobné jako kdysi s katalyzátory u benzinových motorů, které byly výjimkou. A dnes už přece mají katalyzátory všechna auta. Zkrátka si myslím, že se brzy budou stavět všechny budovy energeticky nenáročné. Mimo jiné to bude stejně jako u těch katalyzátorů otázka nové legislativy.

#####Aleš Langr: Znamená to tedy, že jsme v technologii energeticky nenáročných budov teprve na začátku?

Karel Kabele

Ano, v podstatě jsme ve velmi rané fázi vývoje takzvaných inteligentních budov.

Cílem je, aby se energeticky úsporná budova přizpůsobila požadavkům uživatelů. Ale protože je každá budova originál, nedá se technologie zatím vypracovat tak přesně jako například u sériové výroby aut. Dovolil bych si srovnání s počítačem - dnes jsme v oblasti úspory energií ve stejné fázi, jako byly počítačové technologie před deseti lety. A celý technický svět pracuje na tom, aby byl provoz budov co nejpřesněji počítačově řízen. Je zde obrovský prostor a potenciál zejména v rozvoji lidských zdrojů. Naše ČVUT na tento celosvětový trend zareagovalo a příští rok otvírá nový studijní program „Inteligentní budovy“.

#####Aleš Langr: Tak to je zcela jistě velice dobrá zpráva. Ale zeptám se ještě: Pozorujete tedy na českém trhu posun v poptávce po energeticky úsporných nebo tzv. inteligentních budovách?

Petr Urbánek

Mírný posun zaznamenat lze, ale nelze ho přeceňovat. Pro nájemce znamenají náklady na provoz v současné době zhruba 10, možná 15 procent z celkových nákladů spojených s používáním nemovitosti. Pokud poměr nákladů na energie, respektive provozních nákladů jako celku, nedosáhne poměru 30-40 procent provozních nákladů ku 70-60 procentům k nájemnému, tak energetické náklady nebudou významným rozhodovacím kritériem zvažovaným uživateli zejména při pronájmu objektů.

Přestože se zatím při investicích do nemovitostí energetickou náročností v zásadě nikdo nezabývá, situace se změní. Ovlivní ji nová legislativa. Domy získají energetický štítek a účastníci budou mít okamžitý přehled o energetické náročnosti nemovitosti. Legislativní změny by tak měly přinést i posun v poptávce po budovách energeticky úsporných.

#####Aleš Langr: Na průkaz energetické náročnosti jsme tu už několikrát narazili. Od 1. 1. 2009 bude povinností všech, kdo staví novou budovu nebo rekonstruují budovu starší, opatřit pro ni průkaz energetické náročnosti budovy. Jaká je metodika takového měření a co tato legislativní změna přinese v praxi?

Karel Kabele

Tak já bych začal trošku obecněji.

Evropská směrnice o hospodaření energií v budovách říká, že je nutné hodnotit energetickou náročnost budov. V podstatě ale každému členskému státu EU dává možnost vytvořit si vlastní metodiku hodnocení, samozřejmě za dodržení stanovených mantinelů. U novostaveb je to jednoduché. Energetické hodnocení budovy se udělá v době, kdy se budova projektuje. Na základě projektové dokumentace se vytvoří matematický model a na něm se spočítá, kolik energie budova v budoucnu spotřebuje. Toto číslo bude považováno za faktickou spotřebu energie. Problémem, se kterým je nutné se vypořádat, je stanovení energetické náročnosti u budov stávajících. Tam se totiž do skutečného měření energetické náročnosti promítá řada dalších faktorů, které se těžce mapují a velmi obtížně stanovují. Například využívání budovy, klimatické podmínky, reálný provoz budovy. Také proto přistoupila Česká republika k tomu, že se i stávající budovy budou hodnotit na základě výpočtového modelu. To znamená, že hodnota spotřebovaných energií, která se skutečně v domě naměří, bude pouze číslem orientačním a nebude sloužit jako přímý údaj pro stanovení energetické náročnosti. Energetická náročnost stávajících budov se od 1.ledna 2009 bude stanovovat na základě výpočtu.

#####Aleš Langr: Jaké konkrétní dopady bude mít tato legislativní změna pro státní správu a jak se její provádění odrazí v praxi?

Karel Kabele

Ministerstvo průmyslu a obchodu nastartovalo proces certifikace osob, které budou oprávněny průkaz energetické náročnosti vydávat.

#####Aleš Langr: Z pohledu tržních vztahů se tedy zdá, že by to měli být právě nájemci, kdo by měl vytvářet poptávku po energeticky úsporných budovách. Je to tak?

Ondřej Škorpil

Podle mého názoru vytváření poptávky po energeticky úsporných budovách ovlivňují dvě hlavní skutečnosti. V prvé řadě jsou to ryze ekonomické důvody, mezi nimiž přední místo zaujímají rostoucí ceny energií. Pokud ceny energií dále porostou, budou společnosti, nájemci a investoři pravděpodobně mnohem více než dnes chtít stavět a využívat energeticky nenáročné budovy.

Druhým motivem může být snaha o prosazování principů trvale udržitelného rozvoje. Osobně však moc nevěřím, že by ryze filantropické pohnutky vedly širší masu uživatelů budov ke změně v uvažování a chování.

Vždy zde musí být víra v komerční návratnost vynaložených investic.

Již nyní sledujeme i na českém trhu první vlaštovky z řad korporací, které v rámci výběrových řízení standardně uplatňují podmínky, že jejich dodavatelé nesmí zatěžovat a znečišťovat životní prostředí, musí se chovat eticky, nesmí financovat obchod se zbraněmi apod.

Pokud se tedy kritéria tohoto typu stanou nedílnou součástí standardních dodavatelsko-odběratelských vztahů, je zde reálná šance i na zvýšení poptávky po energeticky nenáročných budovách, protože typ sídla začne hrát důležitou roli při uvažování o faktorech podnikatelského úspěchu.

#####Aleš Langr: Jaké jsou zahraniční zkušenosti v oblasti energeticky úsporných budov? Myslíte si, že po změně legislativy a důkladné osvětě dojde i u nás ke kýženému posunu na tomto poli?

Petr Lešek

Myslím, že každý z nás, jak jsme se tu dnes sešli, se jistému způsobu osvěty věnuje ve své každodenní praxi. V posuzování architektonických návrhů a projektů u nás stále ještě panuje poměrně konzervativní nálada. Klienti a investoři se obávají experimentů, ale ze zkušenosti vím, že reference ze zahraničí je uklidní. Vidím tedy jakousi výhodu v tom, že můžeme odkazovat na technologie, které jsou prověřené desítkami let v zahraničí. Vyjednávání s investorem je potom snazší. Výbornou zkušeností pro nás byla spolupráce s odborem životního prostředí města Olomouce při akci Sluňákov. Projektovali jsme pro ně energeticky úspornou multifunkční budovu. Komunikace s vedením Sluňákova byla velmi otevřená a jejich pohled přístupný u nás novým technologiím. Ale vždy se jednalo o technologie ověřené v zahraničí a vždy jsme museli projít oponenturou na straně investora. Zajímavé pro mne je, že pozoruji zahraniční vlivy, které se prostřednictvím architektury přenášejí i do dalších lidských činností. Například do nového způsobu řízení podniků. Krásným příkladem jsou nové způsoby uspořádání administrativního provozu. Mimo klasických buňkových kanceláří existují i tzv. „kombibüra“ a velkokapacitní kanceláře „open space“, které nabízejí další možnosti v řízení lidí a mění zavedené zvyky ve využívání kanceláří s dopadem i do správy vnitřního prostředí.

Sociální a fyzické prostředí je úzce provázané, proto provozování inteligentních budov klade vysoké nároky na nově vytvářené pozice facility manažerů.

Karel Kabele

Přestože jsme s Evropou hodně provázáni, naše podrobné znalosti tržních a legislativních okolností ostatních zemí jsou limitované a často nevidíme pozadí, ve kterém energeticky úsporné projekty vznikaly a jak byly financovány. Takže při přebírání zkušeností ze zahraničí je důležité zohlednit všechna místní specifika, která zahraniční projekt ovlivnila.

Petr Urbánek

Na jedné nedávné konferenci o udržitelném rozvoji v Londýně mě zaujal zakladatel jedné z největších developerských společností na světě - pan Hines. Společnost Hines letos provedla průzkum, aby zjistila, jak dalece se ve svých investičních záměrech má tématem energeticky úsporných budov do budoucna zabývat. Výsledky průzkumu ukázaly, že většina jejích klíčových zákazníků, jak z řad uživatelů, tak i investorů, je připravena investovat jakési „prémium“ za možnost energeticky úspornou budovu využívat nebo do ní investovat. Důvodem je nejen měřitelné snížení provozních nákladů, ale také schopnost společností takové rozhodnutí, podobně jako ČSOB, zařadit do programu firemní sociální odpovědnosti nebo je využít jako součást svého PR. Navíc zde hraje roli skutečnost, že většina energeticky úsporných systémů zajišťuje zdravější a příjemnější prostředí uvnitř budov, a tedy i z hlediska produktivity práce se tato investice vyplatí.

Nedá mi nezmínit ještě jednu zkušenost pana Hinese. Hlavními účastníky realitního trhu jsou developeři, finanční investoři a nájemci. Mezi nimi se pohybují různí zprostředkovatelé a konzultanti, kteří jednotlivým účastníkům trhu doporučují, jak a za jakých podmínek se chovat a rozhodovat. Velkou roli v tomto procesu hrají právě realitní poradci či makléři, kteří podle průzkumů společnosti Hines „překážejí“, respektive nepodporují rychlejší vývoj trhu v této oblasti.

Docela důležitým závěrem je proto fakt, že největší osvěta by se měla provádět právě v této velmi důležité součásti realitního trhu a ne nezbytně u architektů, investorů nebo samotných uživatelů.

#####Aleš Langr: A na závěr bych se rád zeptal, jak byste si troufli odhadovat vývoj na poli energeticky úsporných budov v nejbližších letech v České republice.

Petr Urbánek

Osobně očekávám v této oblasti rychlejší vývoj, než si dnes dokážeme představit. Stejně jako tomu bylo s již zmiňovanými počítači nebo mobilními technologiemi před deseti lety.

Karel Kabele

Už jsem naznačil, že dávám tématu energie životnost 5-10 let. Pokud vývoj naší společnosti půjde stejným směrem jako doposud, pravděpodobně se objeví další fenomén. Prostě se za relativně krátkou dobu v oblasti energeticky úsporných budov dosáhne technologicky možného maxima a do popředí se dostanou ostatní náklady a provozní věci, které byly doposud zastíněny prioritou energetiky.

Petr Lešek

Karel Kabele

Shrnul bych to jednoduše. Celý západní svět trpí regresivním vývojem v oblasti vzdělávání technické inteligence, která je klíčovou pro rychlý rozvoj v oblasti úspory energií. Prostě chybí studenti technických vysokých škol. U nás je naštěstí i v technických oborech převis poptávky před nabídkou. Nicméně signály o tom, že zájem o studium humanitních oborů na úkor technických oborů stále roste, jsou zřetelné i tady. Otázkou zůstává, jak se k tomuto trendu naše země postaví. Doufejme, že se Česká republika stane výjimkou a bude i nadále vychovávat další generace technické inteligence.