Budoucnost Zlíňanů: méně lidí, stáří a sousedi z ciziny

Žádné věštění z koule. Odborníci na statistiku a demografi i zpracovali tvrdá data a Sedmičce poskytli výhled na to, jak bude vypadat Zlín a hlavně jeho obyvatelé v roce 2050. Pokud se vyplní jejich předpovědi, bude žít ve městě méně lidí, ale zato daleko více cizinců. A průměrně budou Zlíňané o dost starší než dnes.
„Rodí se stále méně dětí, lidé se dožívají vyššího věku. Dá se předpokládat, že počet obyvatel města se bude snižovat,“ říká Leona Tolarová ze zlínské pobočky Českého statistického úřadu.
Před lety přitom tehdejší Gottwaldov neměl daleko k tomu, aby se dostal do elitní společnosti měst s více než sto tisíci obyvateli. To už dávno neplatí a Zlín teď má pětasedmdesát tisíci obyvatel. Žije v něm tak méně lidí než třeba v Havířově, který není krajské, a dokonce ani okresní město.
Za dvacet let klesl počet Zlíňanů o více než deset tisíc, velká část z tohoto počtu ale byli lidé ze sedmi bývalých místních částí města, které se postupně osamostatnily.
osamorazně Ještě vloni byl Zlínský kraj v celorepublikovém měřítku naprostým unikátem. Ze všech čtrnácti krajů byl totiž jediným, ve kterém se narodilo více dětí, než zemřelo lidí. „To už ale skončilo. Ženy z početně silných generací sedmdesátých let minulého století již porodily druhé, popřípadě třetí děti. Nyní tak začínají rodit ženy, které se narodily v období výrazně klesající křivky porodnosti po roce 1980,“ uvedli zástupci zlínské pobočky statistického úřadu.
Jak konkrétně se tyto změny promítnou do života města, to si s tak velkým časovým předstihem většina lidí, které Sedmička oslovila, neumí představit. Podle statistiků je ale už teď jasné, že v roce 2050 bude ve Zlíně mužů nad sedmdesát let dvakrát víc než dnes.
„Armáda“ stoletých Zároveň se budou dožívat vyššího věku. Mužů ve věku nad devadesát let bude například dvanáctkrát více než dnes, žen v tomto věku skoro osmkrát tolik. „Nepochybuju, že se lidé budou běžně dožívat sta let,“ říká zlínský vědec Marian Lehocký. Svá tvrzení neopírá o žádné domněnky, nýbrž o jasná fakta z vědeckých laboratoří. „Lékaři prostě budou schopni udržet lidi při životě mnohem déle,“ vysvětluje Lehocký.
Jak konkrétně bude populace ve Zlíně v roce 2050 vypadat, není schopen nikdo přesně odhadnout. Z prognóz Českého statistického úřadu nicméně vyplývá, že rozhodně nepůjde úbytek pouze stovek, ale možná až desetitisíců lidí. V celém Zlínském kraji totiž podle statistiků poklesne do čtyřiceti let počet obyvatel ze současných necelých šesti set tisíc na 470 tisíc. Pokud by krajské město tuto statistiku kopírovalo, bude ve Zlíně v roce 2050 žít šedesát tisíc lidí, tedy o patnáct tisíc méně než nyní.
Prázdné byty Úbytek obyvatel také ovlivní trh s realitami. „Hodně bytů i domků se bude vlivem klesajícího počtu lidí vyprazdňovat. Už je patrné, že spousta mladých rodin se vrací k rodičům, protože vlastní bydlení nejsou schopni utáhnout,“ říká ekonom Pavel Ibříšek.
Realitní makléři však zatím nad podobnými prognózami nepřemýšlejí. „Čtyřicet let je hodně dlouhá doba, může se stát cokoliv. Zatím to nijak neřešíme. V posledních letech je navíc patrný trend, že se lidé hodně rozvádějí a z jednoho bydlení tak musí rychle udělat lat dvoje,“ podotýká ředitel zlínské pobočky společnosti M&M Reality Radek Motyka.
Poukazuje také na rostoucí počet cizinců ve městě. Právě ti by mohli úbytek Zlíňanů vyrovnat. „Je to patrné, mezi našimi klienty je stále více lidí ze zahraničí. Pronajímají si a kupují tady byty,“ říká Motyka.
Takřka jisté je, že se v budoucnu bude slučovat většina škol, aš už středních nebo základních. „Je to logické. Města ani kraj nemohou platit náklady na provoz poloprázdných budov. Školy navíc budou finančně stabilnější a bude větší konkurence mezi kantory. Tím se také může zvyšovat kvalita výuky. Prostě demografi cká křivka je fakt, který nezměníme, a musíme na ni nějak reagovat,“ vysvětluje krajský radní Josef Slovák.
Nadhled především Lidé i tak závažné téma dokáží odlehčit. Podnikatel Jaroslav Kročil s nadsázkou říká, že by se nedivil, kdyby začal platit zákon o povinné eutanazii. „Věda umožní lidem, aby žili déle, ovšem jestli to pro ně bude znamenat skutečně plnohodnotný život, o tom pochybuji,“ podotýká Kročil.
Zlínský učitel Petr Hnilica zase s nadsázkou říká, že snižování počtu obyvatel by mohl zabránit nebo jej alespoň přibrzdit jedině dlouhodobý výpadek elektřiny. „Vždyš to byl jeden z důvodů, proč měli lidé dříve více dětí. Večer se mohli doma věnovat jiné činnosti, koneckonců mnohem příjemnější než vysedávání před monitorem. Kdyby lidé třeba jen dočasně nemohli využívat počítače a televize, tak by asi demografi cká křivka dostala jiný směr,“ říká s úsměvem Hnilica.
Důchodkyně Anna Zakopalová bere zprávy o „prázdném městu plném důchodců“ rovněž s humorem. „Když jdu městem, tak mám pocit, že jsem na celém náměstí snad jako jediná opravdu stará. Pokud bude moje dcera za čtyřicet let ve stejné situaci a kolem ní bude hromada důchodců a jejích vrstevníků, aspoň se tím nebude trápit,“ uvažuje Zakopalová.