Bylo fajn si zase zahrát spolu

Na Švédských hokejových hrách se po sedmi letech sešel Petr Koukal s kolegy z obávaného pardubického útoku.

Bylo jim okolo dvaceti, když se poprvé objevili v reprezentaci. Pardubická útočná trojice Jan Kolář, Petr Koukal a Petr Průcha platila za následovníky legendární kladenské „Blue line“ Vejvoda, Patera, Procházka. Jenže záhy se jejich cesty rozdělily. Znovu si spolu zahráli až na nedávných Švédských hokejových hrách v dresu české reprezentace. „Bylo fajn si zase zahrát spolu. Škoda jen, že celému týmu nevyšel zápas s Finskem,“ řekl Sedmičce Petr Koukal, který byl na turnaji hodně vidět.

Po dlouhé době jste si zahráli v trojici s Janem Kolářem a Petrem Průchou. Jaké to bylo?

Bylo to super. Už když zveřejnili nominaci, bavil jsem se s trenérem, že bychom mohli hrát zase spolu. Turnaj nakonec vyzněl pozitivně, první zápas se naší lajně povedl. Jen byla škoda, že to trenér po debaklu s Finy (0:7, pozn. red.) rozházel. Na druhou stranu, něco s tím udělat musel.

V závěrečném zápase s Rusy s vámi místo Průchy nastoupil Tomáš Rolinek, také váš bývalý spoluhráč z Pardubic. Takže to nebylo taky nic nového.

Samozřejmě, dobře se známe a spoustu jsme toho spolu odehráli a zápas nám nakonec také vyšel. Ale jak říkám, škoda, že jsme v té původní trojici nevydrželi celý turnaj.

Vy jste si připsal dva body, navíc jste byl jednou vyhlášen nejlepším hráčem. Jaké to je, být hvězdou v reprezentaci?

To já nejsem. To byl Petr Nedvěd, který dal dva góly a měl i nahrávku, takže byl produktivnější než já. Je pravda, že jsem byl u několika vstřelených gólů a z tohoto pohledu můžu turnaj hodnotit pozitivně. Asi se budu opakovat, ale kazí to ten výprask od Finů.

To byl nejvyšší debakl v historii české reprezentace.

Vím, už jsem si přečetl, že jsme se zapsali do historických tabulek. Byl to zápas blbec, nedařilo se nikomu nic, od první do poslední minuty.

Přesto jste se dokázali dát do kupy a druhý den jste suverénně porazili Rusko. Vyhecovala vás ta vysoká prohra?

Asi ano. Důležité podle mě bylo, že nebylo moc času. Po debaklu s Finy jsme měli jen jídlo a už byl pomalu večer a druhý den se hrálo hned v poledne. Člověk neměl čas nad tím moc přemýšlet.

Kterého vítězství si ceníte víc? Nad Švédy 2:1 po nájezdech, nebo jednoznačné výhry 4:0 nad Rusy?

Rusové nás překvapili, že nebyli moc agresivní, takže ten zápas byl docela jednoznačný. Se Švédy to bylo náročnější, určitě to byl těžší zápas z hlediska nasazení. Vyhráli jsme sice dva zápasy a skončili druzí, ale taky jsme dostali debakl od Finů, takže nesmíme ty úspěchy moc přeceňovat.

Myslíte už po dobrých výkonech na Švédských hrách na nominaci na mistrovství světa?

Tak to vůbec, to je strašně daleko a já to neřeším. Záleží na tom, jestli budu zdravý, kolik hráčů bude moct přijet z NHL, a také na tom, jakou bude mít trenér koncepci a jaká bude moje aktuální forma.

Takže se soustředíte jen na závěr základní části s Pardubicemi?

Samozřejmě. Hrajeme o co nejlepší umístění před play-off, chybí posledních pět zápasů. A v play-off budeme chtít také dojít co nejdál. Proto přece hrajeme hokej.