Bývalo tu jako na Václaváku, dnes se tady loudají jen osamělci

Liberecké centrum je bez života. Z bývalých prestižních ulic v centru zůstaly jen prázdné výlohy a opuštěné obchody. Ty zbývající bojují v srdci města o přežití.

Většina výloh zeje prázdnotou. Lidé si odvykají chodit do centra města. Co by tam také dělali. Vysoké ceny pronájmů vyhnaly drobné živnostníky a velká obchodní centra se stala magnetem nejen pro peněženky zákazníků, ale i pro jejich čas.

V Moskevské nebo Pražské se střídají obchody téměř jako počasí na Ještědu. Všichni vnímají, že zdejší prodejny často mizí ještě dříve, než se do nich naučí zákazníci chodit. Místní jsou z toho znechucení.

„Docela mne naštvalo, že jsem dceři vyhlédla tašku do školy. Nezamluvila jsem si ji. Věděla jsem, že za čtrnáct dní půjdu zase okolo, a tak ji koupím. V té době již byla místo obchodu jen prázdná místnost,“ postěžovala si Martina Grznárová s tím, že stejnou tašku potom sehnala až na internetu.

Pro knihy a bylinky do supermarketu?

O tom, že se vyplatí zůstat na jednom místě, vědí v prodejně kvalitního vybavení domácnosti Arcada. „Krize se sice projevila, ale za patnáct let působení jsme si vybudovali stálou klientelu. Zákazníci se k nám vrací, a dokonce si k nám chodí vybavovat své nové domácnosti i jejich děti. Často říkají, že na tenhle talíř nebo hrnek jsou zvyklí už od dětství a chtějí ho také mít ve svém novém domově,“ popsala vedoucí prodejny Helena Krčmářová.

Zhruba před třemi lety se tady otevřelo také železářství. Shodou okolností jen nedaleko místa, kde kdysi bývala prodejna s podobným sortimentem. Jeho majitel má zároveň obchod v Praze a v Kladně. Může proto porovnávat ceny nájmů.

„V Liberci je nájemné nejvyšší, dokonce metr čtvereční mne tady vyjde dráž než v Praze. Nyní vedeme jednání s majitelem domu,“ popsal situaci majitel železářství Zdenek Dítě. Zákazníkům se tady snaží vyjít vstříc nejen dřívější otevírací dobou od sedmé hodiny, ale i prodejem drobnějších věcí po kusech.

„Různé drobnosti, jako jsou například příchytky, úchytky, karabiny nebo vruty, nabízí velkoprodejny ve velkých baleních, které zákazník ani nespotřebuje, u nás je tomu jinak,“ vyzdvihl jednu z výhod malého flexibilního obchodu majitel. Železářství by rád udržel, ale zároveň dodal, že ho v některých měsících dotuje z pražské a kladenské prodejny.

Nad ním, směrem do kopce, je jedno ze dvou místních knihkupectví. Je to rodinný podnik, kde mají štěstí, že se jim dům podařilo zprivatizovat. Neplatí tak vysoké nájemné někomu dalšímu. Knihkupectví Sova nabízí lidem knihy na stejném místě již od začátku devadesátých let.

„Za poslední rok jsme pocítili úbytek zákazníků asi tak o patnáct procent. Myslím si, že je to jejich odlivem do nákupních center a absencí malých obchodů, na které tady bývali zvyklí,“ uvedla majitelka obchodu Hana Brzoňová a dodala, že se nyní spoléhá především na stálou klientelu. Stejně tak i lékárna U Raka a bylinkářství.

„Tím, že se střed zlatého kříže vylidňuje, majitel nemovitosti nám vyšel vstříc a snížil nájemné. Své zboží se snažíme nabízet s nižší marží oproti řetězcům, ale i tak bojujeme o přežití,“ posteskl si vedoucí bylinkářství a provozovatel lékárny, která je na svém místě již od roku 1998, Milan Zelenka.

V druhé ulici jako přes kopírák

V Pražské ulici působí již od roku 1997 sklepní galerie. „Když jsem v tom roce vyšla z domu na ulici, připadala jsem si jako na Václavském náměstí v Praze. Dřívější davy lidí se ale tím, že zmizely obchody, přesunuly jinam. Dnes, když vyjdu, potkám pět až deset lidí, kteří ulicí prochází,“ porovnává jedna z provozovatelek galerie Studna Kateřina Zacharová.

Sídlí v domě, který je v majetku Severočeské vodárenské za přijatelné nájemné, a tak i přes úbytek návštěvníků se snaží zůstat. „Za těch několik let si k nám lidé našli cestu a chodí nejen na výstavy, ale i za nákupy originálních dárků. Stěhování by pro nás představovalo riziko,“ doplnila.

Někteří z obchodníků obracejí svou naději k radnici. „V Pražské podnikám již od roku 1998. Úbytek lidí je citelný, ale tady máme dobré majitele domu, se kterými se dá domluvit. Od letošního roku mi snížili nájemné,“ uvedla vedoucí prodejny Svět kabelek Jiřina Bičišťová. Problém vylidňování vnímá velmi silně a uvítala by, pokud by nějakým způsobem zasáhl i magistrát.

V zahraničí přispívají na provoz obchodů radnice

„Slyšela jsem od svého kolegy, který působil v zahraničí, že tamější představitelé města v takovýchto případech například jednají s majiteli domů nebo přispívají obchodníkům na jejich provoz. Rozhodně by prý nedopustili, aby turistická centra jejich měst vymírala,“ popsala údajnou zahraniční praxi provozovatelka obchodu. Výraznou tváří Pražské ulice je knihkupectví U Fryče.

„My jsme ve svém, a tak neznáme ceny nájmů v okolí. Zdejší obchodníci tvrdí, že nájmy jsou pro ně příliš vysoké, a kdyby platili méně, bylo by to pro ně snadnější,“ uvedl majitel knihkupectví Martin Fryč. Zároveň však dodal, že možná jde o optimistický výklad, protože postavení velkých center předešlou radnicí způsobilo celkový odliv lidí ze středu města.

„Nejedná se jen o tyto dvě ulice. Postupem času se umrtvují například také Sokolské náměstí nebo ulice 5. května a její okolí,“ vyjmenoval. Podle něj tím, že solventní obchodníci odešli a nadále odcházejí za svými zákazníky do nákupních galerií, potrvá znovuoživení středu Liberce mnoho let. Jako červená nit se táhnou oběma ulicemi cedule nabízející obchodní plochy i kancelářské prostory k pronájmu. Staly se již neodmyslitelným koloritem centra. Volná jsou i místa v jednom z architektonických skvostů, obchodním domě Brouk a Babka.

Obchodníci chtějí zpět do Pražské a Moskevské

„Tady nabízíme prostor o šesti stech čtyřiceti metrech čtverečních. U zájemců ale panují obavy, že je příliš velký, a tak to nebude jednoduché,“ informoval realitní makléř z Ria reality Zdeněk Milfajt.

„Posledních pár měsíců zaznamenáváme oživení a trend, že obchodníci se chtějí do těchto dvou ulic vrátit. Jsou to specializované prodejny. Například místo bývalého Bushmana by měla být v dohledné době prodejna francouzských sýrů,“ doplnil makléř.

Vysoké nájmy si mohou dovolit především nadnárodní společnosti. Své pobočky tady rozvinulo několik bank nebo mobilních operátorů. V patrech domů sídlí některé firmy, mnoho kanceláří ale čeká na své nájemníky.

„Je to ostuda, když v devadesátých letech koupili od města domy soukromníci a vyhnali původní nájemníky ze svých bytů. Byla mezi nimi i moje známá a dnes, když tudy jdeme spolu na procházku, je jí z toho smutno. Okna jejího bývalého bytu jsou často v nabídce na pronájem. Nikdo se tady dlouho neudrží,“ konstatovala Dagmar Šmídová.

Vedení města chce nabídnout pomoc

Osud bývalých tepen Liberce magistrátu lhostejný není a zřejmě se chystá zasáhnout. „Řešili jsme již několik možností, jak zlepšit podmínky pro obchodníky v domech, které jsou v soukromých rukou. Chceme proto jednat s majiteli obchodů, abychom od stolu nerozhodovali špatně, ale nabídli něco, co použijí,“ slibuje Jiří Rutkovský, náměstek primátorky pro územní plánování.