České stavebnictví loni vykázalo nejhorší výsledek od poslední recese z konce devadesátých let, kdy stavební výroba vykazovala až sedmiprocentní pokles. „Skutečnost je o něco horší, než jsme předpokládali,“ uvedl prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví (SPS) Václav Matyáš. Svaz původně počítal s růstem kolem jednoho procenta. Orientační hodnota povolených staveb za celý loňský rok stoupla o 9,3 procenta. V podnicích s 20 a více zaměstnanci se počet pracovníků snížil o 0,5 procenta a jejich průměrná mzda se zvýšila o 11,6 procenta. Produktivita práce ve stavební výrobě byla vyšší o 0,6 procenta. V celé Evropské unii klesla podle údajů Eurostatu stavební výroba v listopadu 2008 meziročně po očištění od vlivu počtu pracovních dnů o 4,2 procenta. Z členských států se nejvíce zvýšila o 16,5 procenta na Slovensku. Naopak nejhlubší pokles, o 9,7 procenta, byl meziročně v listopadu ve Španělsku.
#####Vrásky na čele stavbařům dělá pozemní výstavba
Další pokles pozemního stavitelství, do kterého patří i výstavba bytů, by pro velký počet stavebních firem mohl znamenat značný problém. „Na pozemní stavitelství je totiž navázáno až 90 procent stavebních společností,“ říká Václav Matyáš. Dlouhodobý propad pozemního stavitelství je podle Matyáše „silně varující signál“. Společnosti působící ve výstavbě bytů a dalších nemovitostí jsou podle Matyáše jednou z kategorií firem, které krize nejvíce ohrožuje. „V dalších letech dojde k podstatnému snížení bytové výstavby, pokud se nám vládní představitele nepodaří přimět k příslušným opatřením v oblasti daně z přidané hodnoty,“ poznamenal Matyáš. „Jsme velice nervózní z poklesu příjmů státního rozpočtu,“ řekl dále šéf stavebního svazu. Nedostatek investičních prostředků může podle něj způsobit například omezování výroby a propouštění zaměstnanců. Nejohroženější jsou prý například výrobci stavebnin, kterým se podle Matyáše neustále zvyšují vstupy, a přitom mají údajně minimální prostor pro další snižování marží.
#####Ubývají zejména soukromé zakázky
Hospodářská krize v České republice ukrajuje stavebním firmám z množství zakázek. Pociťují především ochlazení investic ze soukromého sektoru. Nejsou to přitom ještě ani dva roky, kdy stavbaři museli zakázky odmítat, protože je kvůli stavebnímu boomu nestíhali. „Již od posledního čtvrtletí roku 2008 je patrná menší angažovanost privátního sektoru,“ řekl mluvčí Metrostavu František Polák. Dodal, že v průběhu letošního roku se pravděpodobně aktivita privátního sektoru nezvýší, a bude dále klesat. Za hlavní důvod označil mluvčí tuzemské stavební dvojky slabší poptávku po produktech soukromých investorů a horší přístup k penězům. Další firmy sice hlásí v meziročním srovnání přibližně stejné množství zakázek, nepříznivou atmosféru na trhu však již pociťují také. „Z pohledu PSJ, a. s., se současný objem realizovaných stavebních zakázek nachází zhruba na stejné úrovni jako před rokem. Přesto i my pociťujeme, že poptávka po stavebních pracích obecně klesá a je zahajováno znatelně méně nových projektů, čímž výrazně stoupá konkurence,“ uvedl ředitel pozemních staveb společnosti PSJ Jiří Pech. V ostřejším boji o zakázky se prý některé firmy již neváhají podbízet cenami, které jsou pod skutečnými náklady. „To se samozřejmě v relativně krátkém časovém horizontu negativně projeví neplacením prvododavatelům a následně ukončením činnosti daných firem,“ poznamenal Pech z PSJ. Stavbaři se obávají také odkladu nebo dokonce zastavení některých staveb. „Některé smluvně potvrzené či vysoutěžené stavby můžou být termínově posunuty nebo nebudou vůbec realizovány a u některých prováděných zakázek může dojít vzhledem k zvýšeným finančním kritériím bank i k jejich následnému zastavení,“ dodal Pech. Útlum soukromých investic může podle manažera PSJ přivést stavební firmy, které se dosud zaměřovaly na soukromé stavitelství, k veřejným zakázkám. Zároveň prý budou vyhledávat i menší zakázky, o které dříve zájem neměly. „Takto výrazně oslabí pozici regionálních a malých firem, a to může v celém oboru vyvolat další napětí,“ sdělil Pech. Právě orientací na veřejné zakázky chtějí firmy výpadek zakázek nahradit. Společnosti, pro které již veřejné zakázky představovaly hlavní zdroj příjmů v minulosti, prý výraznější změny nečekají.
[file:2580:small:left]
#####Stavebníci chtějí snížit DPH u bytové výstavby
Jedním ze sektorů stavebního trhu, který nejvíce postihla krize, je výstavba bytů. Zástupci stavebních firem proto neustále tlačí na vládu, aby dočasně u výstavby bytů a stavebních prací snížila daň z přidané hodnoty z devíti na pět procent nebo aby byla u těchto položek zrušena úplně. Ministerstvo financí o tom ale zatím neuvažuje. „My si stojíme za tím, že snížení DPH roztočí poptávku. Můžeme doložit, že pokud se uskuteční alespoň polovina již připravených developerských projektů, tak v konečném důsledku nepřijde státní rozpočet v oblasti příjmu DPH o jedinou korunu,“ míní prezident SPS Václav Matyáš. Jako příklad rychlé vládní reakce na rizika přicházející krize uvedl Belgii, která už v prosinci snížila u nové výstavby daň z 21 na šest procent. Bytová výstavba rostla několik posledních let. Maxima, přes 41 tisíc nových bytů, dosáhla v roce 2007. Trh ale podle Matyáše stále není nasycen a zejména demografický vývoj ukazuje, že na trhu bude v nejbližších letech poptávka po 50 tisících nových bytech ročně. Velkou příležitost pro stavební firmy vidí Matyáš také v rekonstrukcích a zateplování panelových domů. Pro developery je největší hrozbou opatrnější postoj českých bank k poskytování půjček na stavbu,“ říká Miroslav Linhart z auditorské firmy Deloitte. Banky podle něj požadují také stále větší podíl dopředu prodaných či pronajatých bytů.
#####Miliardové investice do panelových domů
#####Výrobci stavebnin musí propouštět
Většina tuzemských výrobců stavebnin čelí kvůli hospodářské krizi poklesu poptávky po svých výrobcích, někteří až o polovinu. Zájem o stavebniny přitom podle velké části firem bude během roku dále klesat. Některé společnosti posílají zaměstnance na nucenou dovolenou, jiné již dokonce propouštějí. Existují však také podniky, které krizi zatím nijak palčivě nepociťují. Výrobci zatím doufají, že stavební činnost s příchodem jara znovu vzroste. Spoléhají i na to, že propad na stavebním trhu zmírní veřejné investice do infrastruktury. Vliv krize podle řady z nich půjde určit až v dubnu či květnu, ale už teď je jasné, že nervozita na trhu ovlivňuje i chování spotřebitelů a bank. Řada velkých developerských projektů je zmrazená. Průmyslové objekty se staví minimálně, logistická centra vůbec. „Suma negativních zpráv z médií za poslední dobu je obrovská. Může to ovlivnit chování spotřebitelů, čímž se krize dále prohlubuje,“ řekl Herbert Kraus, marketingový ředitel největšího českého výrobce keramických obkladů, plzeňské skupiny Lasselsberger. Její prodej se loni v ČR i v cizině propadl jen o jednotky procent vinou slabšího druhého pololetí. Propad odbytu již některé podniky přinutil dočasně pozastavit výrobu a poslat většinu zaměstnanců domů se sníženým platem. Nepopulární krok musela učinit například Cihelna Chmeliště z Uhlířských Janovic, která vyrábí keramické zdicí materiály. Stejný osud potkal i zaměstnance z Cihelny Kryry na Lounsku. Doma musela zůstat také asi stovka ze 460 pracovníků Prefy Brno. Některé firmy však již musely dokonce uzavřít výrobu úplně. Výpověď tak dostalo například všech 79 zaměstnanců ostravského závodu finského výrobce stavebnin Ruukki. Někteří hráči na trhu se spoléhají, že výrobu stavebnin dále potáhnou veřejné zakázky a dotace na výstavbu. Dopravní stavby tak stále táhnou výrobu například společnosti ŽPSV z Uherského Ostrohu, předního tuzemského výrobce betonových prefabrikátů.
