Z kohoutku teče pitná voda, v supermarketu pořídíte vše podle evropských norem, hotely nabízejí komfort a kvalitu. Nejsou tu žádné slumy překypující bídou a utrpením, neřádí tu nemoci, neuvidíte chudobu. Zato nádherné pláže, teplé moře, slunce a k tomu třeba nadívaný kreolský krab doplněný kapkou koktejlu Planteur čili Plantážník…
Přepůlený ostrov
Guadeloupe má z výšky tvar motýla s rozepjatými křídly. Úzká šíje uprostřed vytváří přirozený předěl mezi dvěma částmi ostrova, z nichž každá je velmi odlišná – Basse-Terre a Grande-Terre. Zatímco menší Grande-Terre láká svými plážemi, větší Basse-Terre je porostlá tropickými pralesy, kde se dá týdny toulat a kochat se nádhernou karibskou přírodou.
Pointe-a-Pitre sice není hlavní město ostrova, ale je první, které po příletu uvidíte. V roce 1654 tu nizozemský Žid Peter založil rybí trh. Ryby se tu prodávají ostatně dodnes, a město je tedy vlastně jakési Petrovo místo. Staré centrum je přímo zosobněním všeho kreolského – typický rybami páchnoucí trh se všemožnou mořskou havětí, kterou přivážejí nemluvní a větry ošlehaní námořníci, o kus dál trh se zeleninou a ovocem. Ten je zase doménou žen oblečených tradičně kreolsky – tedy do žlutooranžových kostkovaných sukní a šátků. Koupíte tu třeba vzácnou vanilku, kterou prodávají staré babky, s nimiž což je ale nakonec stejně jedno. Vanilka a euro jsou poměrně mezinárodní slova. Trhy se konají každý den mimo neděli.
Ve starých uličkách s úzkými barevnými domky by se dalo toulat hodiny. Bruno Gargar, místní kreol a znalec ostrova, vypráví skoro s dojetím, jak na Place de la Victoire hrával s ostatními kluky fotbal. Velkoryse rozevřené náměstí lemují palmy, v jejichž stínu se dá příjemně pozorovat ospalý klid koloniálního provinčního městečka. Brunova teta Lyta bydlí v typickém starém kreolském domě. Z ulice vypadá, že jej tvoří jen jedna malá místnost, ale táhne se jako tunel dál a dál do dvora, odkud lze procházet do dalších místností. Úplně vzadu má své místo domácí zvířectvo. Vpředu zase slavnostní pokoj pro hosty se svatými a patrony ostrova i domu.
Cukr, kakao a rum
Ke Karibiku neodmyslitelně patří rum, banány a kakao. Všechno samozřejmě lze nalézt i na Guadaloupu, a to v prvotřídní kvalitě. „Jestli chcete ochutnat nejlepší rum v Karibiku, jeďte určitě na Marie Galant. Tamní rum je nedostižný, proslul už v polovině 18. století,“ doporučuje Bruno Gargar. S výrobou rumu to jde ale trochu z kopce – třtina se totiž pěstuje jen v severní části ostrova Grande-Terre a na BasseTerre, na druhé půlce GrandeTerre vedou banány, jeden z klíčových produktů vývozu. Ještě v sedmdesátých letech bylo na Guadeloupu 17 cukrovarů, dnes fungují pouze dva. Zpracování cukrové třtiny není nic jednoduchého a vyžaduje velké zkušenosti.
Třtina ale není původní rostlinou Karibiku, přivezli ji sem až Španělé. Kakaové boby jsou vlastně černým zlatem Guadeloupu. Říká se jim Meres du cacao, tedy matky kakaa. Mayové a Aztékové si jich cenili natolik, že je používali jako platidlo. Před příchodem Evropanů ale indiáni kakao požívali neoslazené, s nápadem přidat do něj cukr přišel až nechvalně známý dobyvatel Hernando Cortéz.
Des Saintes
Mohutný katamarán lehce rozráží modromodré vlny Karibiku. Míříme na ostrovy des Saintes, které tvoří osm ostrůvků. Leží asi deset kilometrů od břehů Guadeloupu. Posádku tvoří Bretoňci, kteří se tu usídlili – ani snad není třeba dodávat, proč. Pro des Saintes je to typické – zdejšímu obyvatelstvu koluje v žilách mnohem více evropské než černošské krve. Na des Saintes totiž nejsou podmínky vhodné k pěstování cukrové třtiny, a tak nebylo zapotřebí dovážet sem tolik černých otroků. Mezi lety 1648 a 1652 se tu vylodilo 30 kolonistů z La Rochelle, Nantes, Brestu a Saint Malo, jejichž potomci tu žijí dodnes. Ostrovy měly odjakživa strategickou polohu, odehrála se tu řada významných námořních bitev, což připomíná námořní muzeum na vrcholku pevnosti Napoleon.
Bourg des Saintes je největším městem ostrova a zátoka, ve které leží, je od roku 1997 členem Asociace nejkrásnějších zátok světa. A to už je samo o sobě zárukou, že tu najdete klid, nádherné pláže a malebné scenérie. Bez davů, bez stresu, beze spěchu – jak je to v Karibiku dobrým zvykem.
Zajímavosti a fakta
» Rum je pro ostrov více než charakteristický – koná se tu dokonce i rumový jachtařský závod Route du Rhum. Jde o jeden z nejprestižnějších transatlantických závodů pro jednotlivce. První závod se jel už v roce 1978 a jeho trasa vede z francouzského Saint Malo do Pointe-a-Pitre. Je to jediný transatlantický závod otevřený jak amatérům, tak profesionálům a koná se každé čtyři roky.
» Souostroví Guadeloupe tvoří další ostrovy – kromě hlavního Guadeloupu ještě Îles des Saintes, Marie-Galant a La Désirade. Žije zde 444 tisíc obyvatel.
» U břehů Basse-Terre leží Holubí ostrov, kde si můžete výborně zašnorchlovat nebo se potápět. Pro ty, kteří zrovna netouží skočit do vody, tu jezdí také loď s proskleným dnem, díky němuž se dá skvěle a pohodlně sledovat podmořský život. Ostrov proslavil Jacques-Yves Cousteau, který ho prohlásil za jedno z nejkrásnějších míst k potápění na světě. Natáčel zde také části dokumentu Svět ticha, který v roce 1956 získal Zlatou palmu na filmovém festivalu v Cannes.
» Od ledna do dubna na Guadeloupu panuje sušší počasí, od června do listopadu je období dešťů. » Vízum není zapotřebí, pravidelnými linkami sem létá společnost Air France – airfrance.com.
» Mluví se francouzsky, platí se eurem a kromě již zmiňovaného Plantážníka se pije takzvaný tipunch.
» Kreolská kuchyně je fantastická, zejména nadívaní krabi, langusty či tradiční jelítka. Také nelze vynechat accras – smažené placičky z mouky z rozemleté sušené tresky.
Autorka je šéfredaktorkou časopisu Lidé a Země
