Temple Bar v Dublinu, kde bije irské srdce

Zábava po irsku. Živá hudba patří k irským pubům
stejně neodmyslitelně jako pivo Guinness a přátelská atmosféra.

Zábava po irsku. Živá hudba patří k irským pubům stejně neodmyslitelně jako pivo Guinness a přátelská atmosféra. Zdroj: profimedia.cz

Jen jedno heslo dokonale vystihuje podstatu Irska a to zní: „V irském baru neprší!“ Zelený ostrov totiž celkem pravidelně po celý rok skrápějí kratší či delší přeháňky. Ale ostrovní klima má i své výhody. Vládne zde počasí bez větších extrémních výkyvů, téměř nikdy tu nemrzne a i v zimě se dá sem tam posedět venku.

Vždyť v lednu odpolední teploty čas od času dosahují klidně i 12 stupňů. A tak je celkem běžné, že v zimních měsících chodí muži pouze v košili a saku a že bez problémů stojí s pivem venku před hospodou a kouří. Ano, v irských pubech se stejně jako ve všech hospodách civilizované Evropy už nějaký ten pátek nekouří. A nezdá se, že by to někomu vadilo.

Po stopách Sinéad

V celém Irsku je 13 tisíc barů a pubů, jenom v Dublinu jich najdete kolem tisíce. Nejlegendárnějším centrem muzikantů i dalších „pařmenů“ je proslulý Temple Bar v samotném centru metropole. V křivolakých uličkách dlážděných kočičími hlavami je od setmění do půlnoci hlava na hlavě. Jedna hospoda vedle druhé, všechny se od základů otřásají zemitou irskou muzikou, kterou místní amatérští baviči prokládají nejrůznějšími vtipnými výstupy.

Tady začínala Sinéad O’Connor i muzikanti z U2 (ostatně jen pár kroků odtud mají zeď slávy). I teď zde noc co noc paří několik dalších talentů, které možná bude znát za pár let celý hudební svět. Atmosféra je neuvěřitelná. Všichni se druží, zábrany žádné. Do hospody vpadnou dva chlápci s kytarou a během pěti minut to rozbalí. O deset minut později už zpívá celá hospoda. Když muzikanti přestanou hrát, povstane u jednoho stolu asi padesátiletá žena a sama, bez doprovodu, spustí tklivou a srdceryvnou baladu.

ilustrační fotoilustrační foto | profimedia.cz

Dokonalý guinness

Všichni fascinovaně naslouchají, a když skončí, odmění ji frenetický potlesk. A protože muzikanti s kytarou ještě nejsou odpočatí, přebírá pěveckou sólo štafetu třicetiletý zrzek. Pinty s tmavým pivem pozvolna přibývají. Přitom guinness ani další piva nejsou v Irsku levnou záležitostí. V dublinských barech za pintu piva zaplatíte kolem čtyř a půl eura. Pouze na den svatého Patrika, který se slaví 17. března, zlevňují hospodští cenu piva na polovinu.

Ale zpátky k černému zlatu. Nejslavnější irské pivo nedávno oslavilo 250. výročí. V roce 1759 si tehdy čtyřiatřicetiletý Arthur Guinness pronajal malý pivovar v Dublinu. Dnes se v novém, moderním pivovaru vaří přibližně čtyři miliony pint piva denně. A proč guinness chutná v Irsku mnohem lépe než třeba u nás? Točí se tu totiž nepasterizovaný. A ještě jedna poznámka: bar nebo pub? Dubliňané svým hospodám většinou říkají bary a ne puby, což je spíše anglický výraz (public house).

Nejznámější dublinská hospoda Temple BarNejznámější dublinská hospoda Temple Bar | Libor Budinsky

Město spisovatelů a básníků

Dublin je jedním z nejslavnějších měst literární historie. Vždyť tady žil James Joyce, Oscar Wilde, Samuel Beckett, George Bernard Shaw či Bram Stoker. Ovšem všechny zmíněné muže – snad s výjimkou Joyce – máme uložené spíše v kontextu anglické literatury (zájemci mohou navštívit Muzeum spisovatelů, kde najdou spoustu zajímavých osobních předmětů). Většina z nich také studovala na slavné Trinity College, nejstarší irské univerzitě, založené v roce 1592 královnou Alžbětou I.

V nádherném komplexu budov na pravém břehu dublinské říčky (skutečně říčky) Leffey najdete tajemnou kouli poznání z dílny sochaře Arnalda Pomodora, která s pomocí zrcadel vytváří pohádkové obrazy, a samozřejmě také významnou knihovnu, v níž je uložen originál slavné knihy Evangeliář z Kelsu, která pochází z osmého století. Stejně legendární je ovšem i pomník slavné prodavačky mušlí, krásné a sladké Molly Malone, jež v deštivém počasí na dublinské tržnici nastydla a krátce nato zemřela.

Pomník krásné prodavačky mušlí Molly Malone v DublinuPomník krásné prodavačky mušlí Molly Malone v Dublinu | Libor Budinsky

Mizející jazyk

Slavná písnička o Molly Malone nechybí snad v žádné výuce angličtiny, ale jednu z jejích nejslavnějších verzí vytvořila již zmíněná Sinéad. Paradoxně v angličtině. I když se Irové hrdě hlásí ke svým keltským předkům, gaelštinou už téměř nikdo nemluví. Ve 12. století se Irsko dostalo pod anglickou nadvládu, jež trvala až do roku 1922, kdy došlo k vyhlášení samostatnosti a rozdělení země. Sever ostrova se svým převážně protestantským obyvatelstvem zůstal jako provincie Ulster v rámci Velké Británie a převážně katolický jih se stal samostatnou republikou.

Dlouhá staletí anglické nadvlády však způsobila, že celé Irsko mluví výhradně anglicky. Každý vysokoškolák se během studií sice musí naučit základy gaelštiny, ale v praxi ji nikdy neužívá. Možná hovorovou gaelštinu objevíte ještě v několika zapadlých vesničkách v horách, ale na její záchranu jako živého jazyka je již pozdě. A tak jsou tu dvojjazyčné už jenom cedule s názvy ulic a měst.

A ještě dva tipy na závěr: při procházce po městě, které založili Vikingové již v roce 841, se zastavte na náměstí Merrion Square, kde najdete snad nejkrásnější ukázku zdejší gregoriánské architektury. Stejně vyhledávaná je i katedrála sv. Patrika, v níž je mimo jiné pohřben autor Gulliverových cest Jonathan Swift.

Tajemná koule poznání z dílní sochaře Arnalda Pomodora v DublinuTajemná koule poznání z dílní sochaře Arnalda Pomodora v Dublinu | Libor Budinsky

Užitečné rady

Co ochutnat

Full Irish breakfast je ještě větší „nářez“ než jeho anglická obdoba. Míchaná vajíčka, osmažená slanina, pečená rajčata a žampiony, bílá a černá jitrnice, tousty a kafe. Po takovéhle snídani vám nebude vadit žádné mrholení ani déšť a energie vám vydrží až do prvního podvečerního guinnesse. Testováno a ověřeno.

Co vyzkoušet

Nejslavnější irskou whiskey Jameson. John Jameson ji založil v Dublinu v roce 1780 a zde také fungovala až do osmdesátých let minulého století, kdy se její výroba přesunula do Midletonu nedaleko Corku. Destilérku můžete samozřejmě navštívit a ochutnat slavnou whiskey přímo u zdroje.

Co navštívit

Starobylou hospodu Mulligans, založenou v roce 1782, kde podle místních čepují vůbec nejlepší guinness ve městě. Ostatně, před šedesáti lety ho tu ochutnal i John Kennedy.

Autor je publicista