V minulém roce si soutěž zkusily a nedá se říci, že by budějovické házenkářky uspěly. Obsadily v první lize předposlední místo a měly sestoupit.
Jenže zasáhla reorganizace ženských soutěží. Lokomotiva dostala druhou šanci a chce ji využít lépe. V sobotu od pěti hodin odpoledne bude mít první šanci. Ve své hale v Suchém Vrbném přivítá juniorku interligové Olomouce.
„Na rozehřátí je to těžký soupeř. Ale hrát se dá s každým,“ míní trenér ženského celku Lokomotivy Michal Kotvald. Jeho optimismus by mu mohl každý závidět. Ve svém kádru má mít osmnáct hráček. Když se člověk rozhlédne na tréninku po velké hale, vidí zhruba polovinu.
Zranění, pracovní nebo studijní povinnosti a hostování ve vyšších soutěžích. To jsou faktory, které mu na trénink kompletní kádr nepustí. To pak ovlivňuje přípravu.
Budějovický celek by se rád viděl v první lize výš než loni. V minulém roce si ji zkusil poprvé v historii a hráčky se přesvědčily, jaký je to rozdíl. Ve druhé lize za sezonu jen jednou prohrály. Ve vyšší soutěži pro změnu jen párkrát v sezoně zvítězily. „Je trochu deprimující, když pořád prohráváte. Ale všechny doufáme, že to bude letos mnohem lepší a sestupu se vyhneme,“ říká Alena Zelenková.
Na pátečním tréninku byla jako jedna z mála hráček, které by měly být oporami družstva. Vždyť má bohaté zkušenosti z interligy žen, kde ještě v minulé sezoně hrála. Potom ale dala přednost studiu vysoké školy a první lize v domovských Českých Budějovicích.
Kouč Kotvald nechce mluvit o oporách a tahounkách. „Na palubovce je vždy šest hráček a ty musí fungovat jako tým,“ upozorňuje. Ale logicky bude větší zodpovědnost na dívkách, které už v životě hrály výš. Spojka Simona Klečacká a brankářka Eva Bezpalcová nastupovaly za Jindřichův Hradec a druhá jmenovaná tam bude hostovat i v této sezoně. Pivotka Jana Rusfelová pak hraje v Písku.
Pak tu jsou jiné hráčky, které se budou hlavně rozkoukávat. To je případ Jany Provázkové nebo Lucie Václavkové. Obě v minulé sezoně hrály nejvyšší soutěž dorostenek a občas do ligy žen nahlédly. Seznamovaly se s ní. Letos už za dorost hrát nesmějí. V soutěži by měly chtít prorazit, aby se ukázaly a případně mohly postoupit ještě výš.
V minulém roce Kotvald často mluvil o zraněních. Právem. Téměř po celou sezonu mu chyběla polovina družstva. Když začal popisovat letošní přípravu, známému tématu se nevyhnul.
„Odehráli jsme slušný mezinárodní turnaj na Slovensku. Ale zranila se nám tam Vithová s kotníkem,“ líčí. Pak přešel k turnaji v Havlíčkově Brodě, kde si zase poranila kotník Hondlíková.
Jednají o posile z Jindřichova Hradce
Když se k tomu přidají dlouhodobě zraněné Mašková s Korunkovou, je kádr zase o čtyři jména užší. „Jednáme ještě o příchodu jedné zkušené hráčky z Jindřichova Hradce. Byla by to pro nás posila,“ doufá Michal Kotvald. Jméno prozradit nechce, aby příchod nezakřikl. První zápas pak může být velkým překvapením.
Soutěž se pro letošek hodně změnila. Nejlepší týmy z Mostu a Poruby, které své soupeřky v sezoně válcovaly postoupily o ligu výš. Doplnily je celky z nižších soutěží. Co to znamená? Cestě do Ostravy se Jihočešky znovu nevyhnou, protože v soutěži je teď béčko Poruby. Pro Lokomotivu je to lepší v tom, že soutěž by měla být vyrovnanější a jejich šance na udržení o něco vyšší.
„Papírově to tak vypadá, ale uvidíme, co se stane v sezoně,“ dodává Kotvald. Na začátku té minulé chodila na zápasy žen i stovka diváků. To bylo na malou tribunku jejich haly slušné číslo. Se slabými výsledky se horšila i návštěva jejich zápasů. Aby házenkářky mohly vyhrávat, potřebují ale podporu.
