Pochází z Kanady, Egypta nebo ostrova Mauritius. Jsou mladí a do Brna je přilákala většinou práce. Za několik let si na Brno vytvořili vlastní názor.
„Na Brnu je skvělé to, že není přecpané turisty. Přesto zde potkávám spoustu mladých lidí z různých koutů republiky. Chci si teď zařídit živnostenský list, brněnští úředníci ale neumí anglicky. Takže domluva je někdy velký problém,“ tvrdí Nicholas Bhoyroo, který se do Brna přestěhoval před dvěma lety z ostrova Mauritius.
Podobný názor má i desítka dalších cizinců, kteří se se svými dojmy svěřili tvůrcům blogu www.brnopolis.eu. Podle nich by například úřednice na poštách či prodavačky v brněnských obchodech měly angličtinu ovládat.
Viceprezident Asociace českých cestovních kanceláří Tomio Okamura má ale jiný názor. „Tyto výtky jsou liché. Menšina by se měla vždy přizpůsobit. Když Čech přijede do Ameriky, přece nemůže chtít, aby tamní úředník mluvil česky. Cizinci by se měli urychleně naučit česky, jestli tu chtějí žít,“ domnívá se Okamura.
Přistěhovalci si ale stěžují i na neochotu a nepřátelskost brněnských číšníků, prodavačů nebo taxikářů. „Jak může být někdo naštvaný, že chci platit tisícovkou nebo dvoutisícovkou? Přitom na kvalitních službách by mělo město stavět. Na druhou stranu lepší špatná služba než žádná služba,“ míní například rodák z kanadského Toronta Dale Kalina.
Doprava je vzorná
Ať se jedná o Australany, nebo Nizozemce, většina cizinců se shoduje na hlavní brněnské přednosti. Tou je hromadná doprava. „Systém městské hromadné dopravy je skvělý. Tramvaje a autobusy jezdí často, jsou dostupné a navazují na sebe. V Kanadě stojí doprava na autech. Bylo osvěžující přestěhovat se do Brna a auto nepotřebovat,“ dělí se o své dojmy Nathan Brown, který v Brně bydlí přes pět let.
Na zdokonalení hromadné dopravy má tip rodilá Rakušanka Sandra Dudek. „Ve Vídni, Curychu a dalších evropských městech mají chodci, cyklisté a vozidla hromadné dopravy absolutní přednost před auty. To by se v Brně mohlo také zavést,“ myslí si Rakušanka.
Podle Josefa Veselého z dopravní komise Rady města Brna už podobný systém ve městě funguje. Všechny tramvaje, trolejbusy a autobusy mají zabudovaný počítač, který komunikuje se semafory. „Semafor dostane informaci o tom, jestli má tramvaj zpoždění, nebo předstih vzhledem k jízdnímu řádu. Podle toho vyhodnotí situaci a tramvaj zastaví nebo křižovatkou pustí. Každý rok instalujeme tento systém do dalších semaforů. Absolutní přednost, jak je tomu u vlakového přejezdu, mají tramvaje v Brně pouze na křižovatce u zastávky Kamenolom v Bystrci,“ popisuje Veselý.
Cyklostezky a parky
Mnoha přistěhovalým cizincům se líbí brněnské parky a hlavně to, že okolí Brna nabízí spoustu možností výletů do přírody. Za město se ale nemohou dostat pohodlně na kole. „Cyklostezek je v Brně málo. Například okolí řeky Svratky nabízí velký potenciál. Pro sporty, relaxaci a setkávání lidí,“ uvažuje Frank van Bommel z Nizozemska.
Potenciál pro Brno vidí cizinci také v cestovním ruchu. Na květnové ohňostroje, Noc muzeí nebo třeba jen moravské speciality by turisty mohly lákat billboardy na dálnicích.
„Pokud se má spustit propagace města, musí mít Brno dlouhodobě co nabídnout. Ale náměstí Svobody je večer mrtvé. Hotely v Brně stojí dvakrát víc než v Praze či Vídni. Proč by tedy turista měl jezdit do Brna, když si může o jeden den prodloužit pobyt v Praze?“ ptá se Okamura.
