Daňová poradna

Od ledna 2010 pronajímám nebytové prostory ve svém bytovém domě. Loni jsme se s nájemcem dohodli, že na svoje náklady provede stavební úpravy na stavební povolení a že o tyto výdaje bude mít sníženo nájemné po určitou dobu. Nyní nájemce tvrdí, že vynaložil určitou částku na stavební úpravy, ale nemůže ji doložit, protože vyplácel peníze bez stvrzenky. Jak mám spočítat, o kolik snížím nájemné?

#####Na dotazy odpovídá ing. Petr Kout, CSc. daňový poradce

?

Jestliže nájemce nedoloží, kolik vynaložil na stavební úpravy - technické zhodnocení, není možné určit, o kolik se má snížit nájemné. V této situaci se u vás v podstatě jedná o zápočet pohledávky z titulu sjednaného nájemného a závazku z titulu vynaložených výdajů na technické zhodnocení. Doporučuji poradit se nejprve s právníkem.

Manželka dostala od svých rodičů v roce 2009 darem rodinný dům v Praze. Tento dům nepotřebujeme, protože trvale bydlíme v cizině. Chceme jej však pronajímat. Budeme příjmy z pronájmu zdaňovat v České republice, nebo v místě bydliště v cizině?

Z dotazu usuzuji, že je vaše manželka daňovým rezidentem jiného státu než České republiky. Vzhledem k tomu, že nemovitost je v České republice, musí se příjmy z pronájmu zdanit v ČR. Následně, po vydání platebního výměru, o který si požádáte u správce daně, se příjmy zahrnou do přiznání v místě bydliště manželky, tedy v cizině, a případná vyměřená a zaplacená daň v ČR se zohlední podle smlouvy o zamezení dvojího zdanění při výpočtu daňové povinnosti v cizině. Připomínám, že vaše manželka se musí registrovat u finančního úřadu podle místa nemovitosti, pokud nemá jiné daňové povinnosti v ČR.

Řešíme v naší realitní kanceláři následující problém. Vlastník bytového domu vyplatil odstupné za uvolnění bytu starším manželům. Ti se odstěhovali do bytu, který zakoupili z vlastních prostředků včetně odstupného. Vlastníkem tohoto bytu je ale syn těchto manželů. Musí manželé odstupné zdanit, nebo se jedná o osvobozený příjem?

Tato situace, i když není výjimečná, je daňově nepříznivá. Manželé totiž nepoužili a asi ani nepoužijí peněžitou náhradu za uvolnění bytu na obstarání své bytové potřeby ve smyslu § 15 odst. 3 a 4 zákona o daních z příjmů. Znamená to, že jednak přijetí odstupného za uvolnění bytu musí oznámit do konce kalendářního roku, ve kterém je obdrželi, správci daně, jednak za rok následující musí neproinvestovanou částku zdanit jako ostatní příjmy.

Jak by se mělo postupovat, pokud smlouva o uvolnění bytu neobsahuje konkrétní částku, která byla vyplacena stávajícímu nájemníkovi? Jak bude postupovat finanční úřad, když zjistí, že nebylo zdaněno odstupné za uvolnění bytu (když nebyly splněny podmínky pro osvobození) a částka není ze smlouvy patrná?

Vyplacené odstupné je daňový výdaj vlastníka bytu (domu). Výdaj, který má snížit základ daně, musí být v prokázané výši. Doporučuji následující postup: Nejprve prověřit s právníkem, zda je vše v pořádku po právní stránce (platnost dohody o uvolnění bytu). Pokud je vše právně v pořádku, pak se bude muset nachystat vlastník bytu, který odstupné vyplatil, na to, že bude muset „nějakým způsobem“ doložit výši vyplaceného odstupného. Obdobně by správce daně postupoval u příjemce této částky. Prokázat výši odstupného by bylo možné například svědeckou výpovědí zúčastněných osob, případně jinými důkazními prostředky.

Elektrikář prováděl v kuchyni restaurace, která je umístěna v bytovém domě, montážní práce a následnou revizi elektrozařízení. Uplatnil základní sazbu DPH 19 procent. Je to správně?

Při poskytnutí stavebních a montážních prací spojených s technickým zhodnocením nebo opravou dokončené stavby bytového domu se uplatní snížená sazba daně (loni 9 procent, letos 10 procent). Stanoví tak do konce roku 2010 § 48 zákona o dani z přidané hodnoty. V dotazovaném případě tedy elektrikář nepostupoval správně.