Do Hradce nesměl. Přesto jezdil | E15.cz

Do Hradce nesměl. Přesto jezdil

Papež Jan Pavel II. jej nazýval přítelem. Naopak za velkého nepřítele jej považoval komunistický režim. Ten Karla Otčenáška věznil deset let.

Život arcibiskupa Karla Otčenáška dlouho připomínal osud celé královéhradecké diecéze. Ta se stala po únoru 1948 terčem komunistické moci a od smrti Mořice Píchy v roce 1956 byla na více než tři desítky let bez biskupa. Otčenášek strávil většinu této doby ve vězení nebo ve vyhnanství. Teprve po změně režimu se mohl do Hradce vrátit, stanout v čele diecéze a začít zacelovat šrámy, které mezitím utrpěla.
Do problémů se mladý biskup dostal po tajném vysvěcení v roce 1950 . Rodák z Českého Meziříčí se poté ocitl v klášteře v Želivě, kam putovali nepohodlní kněží ze všech koutů země. Za velezradu potom dostal třináct let. Když se jej na vězení zeptáte, vzpomíná hlavně na lidi, které tam potkal.
„Byla to opravdová „esa“, známí teologové, umělci, profesoři, spisovatelé, básníci. Nikdy předtím ani potom jsem nezažil na tak malém prostoru tolik skutečných osobností pohromadě. To byla opravdová univerzita – navzájem jsme se vzdělávali a učili se ze zkušeností druhých,“ vyprávěl Otčenášek během prosincového rozhovoru pro Sedmičku.

Podmínečného propuštění se dočkal na jaře roku 1962. Ani pak ale neměl pokoj a další roky strávil ve vyhnanství v Trmicích u Ústí nad Labem. Do  „svého“ Hradce měl zakázáno jezdit. I přes výhrůžky novým zatčením se ale do města občas vypravil. Jezdil sem hlavně na pohřby kněží.
„Bohužel měli někteří lidé problémy, že se se mnou setkali. Ale když jsem nemohl jezdit já, jezdili oni za mnou. Opravovali jsme kostely, kaple a fary v pohraničí, které byly v dezolátním stavu. A večery – to se na zahradě zpívalo a bylo veselo,“ vzpomínal Otčenášek, dříve aktivní sportovec, dnes fotbalový fanda.
Po roce 1989 začal obnovovat diecézi. V Hradci Králové například zrekonstruoval biskupský palác, v nedaleké bývalé jezuitské koleji vzniklo jeho přičiněním Nové Adalbertinum a kromě obnovy řady dalších kostelů a staveb inicioval třeba založení biskupského gymnázia, čímž navázal na přerušenou tradici církevního školství ve městě.

Naše prosincové setkání s arcibiskupem Otčenáškem se uskutečnilo navzdory zdravotním potížím, kterými téměř devadesátiletý muž v posledních měsících trpí.

„Špatně slyším, špatně vidím i chodím a taky zpívat už nemůžu. Přitom jsem zpíval velice rád,“ nabádal nás k hlasitějšímu pokládání otázek. „Můj život se již chýlí ke konci,“ dodal. Přitom se ale dokázal plně soustředit na hodinový rozhovor a vypadal velmi energicky.

Nyní již nebylo setkání s Karlem Otčenáškem možné. Přesto nám doporučil tři lidi do seriálu o hradeckých osobnostech. Jsou jimi – děkan římskokatolické farnosti Hradec Králové František Hladký, ředitelka Oblastní charity Aneta Maclová a soukromý zemědělec a bývalý politický vězeň Zdeněk Kašpar. Příští týden tedy představíme Anetu Maclovou.

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!