Zlatý medailista z olympijských her v Naganu, trojnásobný mistr světa a sedminásobný extraligový šampion. Takovou vizitkou se může pyšnit současný majitel HC Olomouc a jedna z největších osobností českého hokeje Jiří Dopita.
V nabitém programu playoff 1. ligy si našel čas na fanoušky, aby se s nimi podělil o své zážitky a úspěchy. Recept, jak dosáhnout podobných výsledků, je podle něj jednoduchý: nehnat se za penězi a profesionální kariérou, ale tvrdě pracovat a dělat sport s láskou.
Dopita začal s hokejem v sedmi letech v Šumperku. Postupně prošel všemi kategoriemi až do mužů. V sedmnácti letech o něj projevilo zájem několik klubů a právě tehdy se jeho život poprvé spojil s olomouckým hokejem.
Je spjatý s Olomoucí
První epizoda však netrvala dlouho a útočník se zase stěhoval, tentokrát do Tábora, tehdejšího béčka slavné Dukly Jihlava. „Tenkrát jsem samozřejmě odešel kvůli vojně,“ zavzpomínal na své začátky hráč, který si nakonec zahrál i pět utkání za Duklu.
Poté následoval návrat do Olomouce, se kterou v roce 1994 získal svůj první extraligový titul. Jeho výkony nezůstaly bez odezvy a Dopita se dočkal svého prvního mistrovství světa. Bylo zřejmé, že českému hokeji roste na Hané velký hráč. Od té doby získal mnoho úspěchů. Svůj první titul z mistrovství světa má z roku 1996 ve Vídni, podílel se na mistrovské vsetínské éře koncem devadesátých let, startoval na olympiádě v Naganu.
„Všech svých úspěchů si nesmírně cením a nerad bych je srovnával. Jak extraligové tituly, tak zápasy za nároďák mi přinesly spoustu krásných zážitků, i když to Nagano bylo asi nejsilnější,“ popisuje Dopita.
Právě olympijský triumf a spolupráce s Ivanem Hlinkou vyvolávaly ve třiačtyřicetiletém hokejistovi nejvíce vzpomínek. „Ivan Hlinka uměl udělat srandu, byl veselý a jako člověk nenahraditelný. Pro mě úžasný trenér i hráč,“ vyjádřil svůj obdiv a úctu člen zlaté generace českého hokeje, který svým fanouškům přinesl ukázat i nejcennější medaile, včetně té olympijské.
V Česku byl spokojený
Často diskutovaným tématem byl jeho pozdní odchod do kanadsko-americké hokejové ligy. Hvězdu extraligy se snažilo zlákat několik klubů. Nakonec ho získala v roce 2001 Philadelphia Flyers. To bylo Dopitovi už třiatřicet.
„Možná bych v NHL vydržel déle, kdybych odešel dřív. Ale byl jsem v Česku spokojený, hrál jsem v reprezentaci, kterou stavím rozhodně výš než angažmá v Americe,“ vysvětloval Dopita.
Těžkých rozhodnutí udělal v kariéře celou řadu, žádného z nich však nelituje. „Jsem hlavně rád, že mi vydrželo zdraví. Samozřejmě, že kdybych to mohl vrátit, tak možná udělám něco jinak. Ale za to, co se mi v hokeji podařilo dokázat, jsem strašně vděčný,“ vyjádřil svou spokojenost pilíř olomouckého klubu, který se v současné době koncentruje především na play-off.
„Teď se musíme soustředit na nejbližší zápasy. Samozřejmě přemýšlím i o tom, co bude po sezoně, i když tahle bude asi moje poslední,“ prozradil své plány útočník, který má týmu stále co dát. A oblíbený je i u fanoušků, kteří si přišli pro podpis či společnou fotografii.
JIŘÍ DOPITA
• Mistr světa: 1996, 2000, 2001
• Olympijský vítěz: 1998
• Mistr ligy: 1994, 1996–1999, 2001, 2005
• Zlatá hokejka: 2001
