Dotčené orgány se prolínají (1.)

Celý stavebně správní proces, územním plánováním počínaje přes územní řízení a stavebním řízením konče, prolínají tzv. dotčené orgány, které se vyjadřují z hlediska zvláštních chráněných zájmů. Tyto orgány vydávají tisíce stanovisek, která jsou pro stavebníky i developery klíčové a nezbytné.

Co jsou přesně tyto dotčené orgány? Existuje jejich vyčerpávající seznam? Co si počít v případě, když mezi nimi dojde k rozporům? Mohou kdykoli měnit nebo rušit svá předchozí stanoviska? Téma dotčených orgánů je příliš široké, než abychom jej mohli vyčerpat v několika odstavcích nebo stranách. Nyní alespoň zdůrazníme a vyjasníme některé principy činnosti dotčených orgánů a odpovíme na časté dotazy.

V první řadě je nutno znovu zopakovat, že pro postupy podle stavebního zákona, které nejsou správním řízením, vydávají dotčené orgány stanoviska, která nejsou samostatnými rozhodnutími ve správním řízení. To znamená, že je nelze napadat odvoláními a cesta k jejich „vynucené“ změně vede až v rámci odvolacího řízení.

Pokud totiž odvolání směřuje proti obsahu závazného stanoviska, vyžádá odvolací správní orgán potvrzení nebo změnu závazného stanoviska od správního orgánu nadřízeného správnímu orgánu, který stanovisko původně vydal (viz. § 149 správního řádu).

#####Závazné stanovisko

Nový správní řád a stavební zákon zavedl novinku „závazného stanoviska“, které sice není správním rozhodnutím (nevyžaduje se tedy jeho forma včetně odůvodnění), nicméně obsah takového závazného stanoviska je pro stavební úřad závazný a musí se promítnout ve výrokové části konečného rozhodnutí (ust. § 4 odst. 5 stavebního zákona). Pokud by se tak v plném rozsahu nestalo a stavební úřad by se pokusil např. ve výroku rozhodnutí „ohýbat“ příslušné závazné stanovisko, může se dotčený orgán bránit odvoláním nebo návrhem na zahájení přezkumného řízení (§ 136 odst. 4) správního řádu).

#####Platí princip kontinuity

Výše uvedené může vyvolávat dojem, že dotčené orgány jsou neomezenými pány a mantinely pro vydávání jejich stanovisek jsou nastaveny velice široce. Není tomu tak. V praxi běžně dochází k situaci, kdy dotčené orgány svá závazná stanoviska mění, vydávají „doplňující“, „opravná“ nebo „změněná“ stanoviska. Platí přitom tzv. princip kontinuity, podle kterého jsou dotčené orgány svým stanoviskem vázány a mohou jej měnit jen „na základě nově zjištěných a doložených skutečností, které nemohly být uplatněny dříve a kterými se podstatně změnily podmínky, za kterých bylo původní stanovisko vydáno“ (ust. § 4 odst. 3 stavebního zákona).

#####Co jsou dotčené orgány?

Jejich vyčerpávající seznam bohužel nenajdeme, neboť by byl velice dlouhý, bylo by jej nutno často aktualizovat a navíc by musel diferencovat jednotlivé typy řízení.

Ust. § 136 správního řádu proto obsahuje velice obecnou definici dotčených orgánů - jsou to zaprvé ty, o kterých to stanoví zákon, a dále zadruhé „správní orgány a jiné orgány veřejné moci“ příslušné k vydání závazného stanoviska nebo vyjádření, které je podkladem rozhodnutí správního orgánu. Na okraj můžeme uvést, že nový stavební zákon v této souvislosti novelizoval 51 dalších předpisů. Jiné dotčené orgány působí tedy v rámci územního řízení, jiné pak při procesu pořizování regulačního plánu, územního plánu nebo např. zásad územního rozvoje. Uveďme si pro představu alespoň klíčové úseky, na kterých dotčené orgány působí a chrání veřejné zájmy:

- ochrana veřejného zdraví, - ochrana životního prostředí, - ochrana přírody a krajiny, - ochrana vod, - ochrana ovzduší, - ochrana ZPF, - ochrana lesa, - ochrana ložisek nerostných surovin, - památková péče, - odpadové hospodářství, - veterinární péče, - doprava na pozemních komunikacích, - doprava letecká, drážní, vodní, - energetika (včetně jaderné energie), - obrana, - požární ochrana, - pozemkové úpravy, - bezpečnost práce, - bezpečnost státu.

#####Protichůdná stanoviska

Nepříjemnou je pro stavebníka situace, kdy dotčené orgány vydají vzájemně protichůdná stanoviska, která mají závazný charakter.

Stavební úřady někdy odmítají pokračovat v řízení a nutí navrhovatele, aby rozpory mezi dotčenými orgány vyřešil a přinesl na stůl hotové řešení. Jinak zamítají návrh. Stavební zákon přitom pro takovou situaci obsahuje úpravu v ust. § 4 odst. 7 a obecně hovoří, že se postupuje podle správního řádu. Co to v praxi znamená?

#####Jak se řeší spor

Správní řád obsahuje úpravu řešení takových sporů v ust. § 136 (použije se i v případě rozporů mezi stavebním úřadem a dotčenými orgány). Platí, že na prvním místě by se stavební úřad měl pokusit o dohodu dotčených orgánů na úrovni, ve které vede řízení. Pokud neuspěje, spor je postoupen nadřízeným orgánům (typicky krajské úřady). Kdyby se ani ty nedohodly, postupuje se až na úroveň vlády a ústředních správních úřadů (ministerstev), které zpracují zprávu o průběhu dohodovacího řízení ve věci.