Dusot stovek nohou se nesl přehradou | E15.cz

Dusot stovek nohou se nesl přehradou

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Redaktor Sedmičky běžel závod Vokolo priglu. Trať měřila téměř čtrnáct kilometrů.

Zbývá mi posledních pár metrů. Lidé tleskají, povzbuzují. Protínám cílovou čáru a mám dojem, že bych se mohl radostí vznášet. Nedoběhl jsem první, ani v první stovce. Ale těší mě, že jsem se popral sám se sebou a téměř čtrnáctikilometrový běh Vokolo priglu dokončil.

Cesta k běžecké slasti ale není jednoduchá. Večer před závodem začínám uvažovat, co si obleču. „Ty nemáš běžecké triko?“ ptá se s údivem přítelkyně, která má za sebou několik půlmaratonů.

Já ale žádný vytrvalostní závod nikdy neběžel, musím improvizovat. V teniskách, trenkách, termotriku na lyžování a staré šusťákovce přicházím v sobotu 16. října do loděnice na Brněnské přehradě. Tam běh s 927 účastníky začíná.

Rozhlížím se po ostatních. Nejistota, jestli jsem náhodou něco nezanedbal, se náhle mění v jistotu. Lidé mají čepice, rukavice či běžecké brýle. Někteří dokonce sluchátka. „Bez muziky by to bylo hrozné. Počítal bych každý krok a kilometry, které mi zbývají do cíle,“ vysvětluje Jiří Karpíšek z Brna. Najednou se myšlenky počítání každého kroku nemůžu zbavit.

Start. „Šmankote, dobrý den, všechno nejlepší ke včerejším narozeninám,“ říká asi čtyřicetiletá běžkyně své známé na trati. Po prvním kilometru má každý dost sil i na opožděná blahopřání.

Horší je to později. Z davu závodníků u Sokolského koupaliště se ozývá první hekání. Na mě doléhá krize na osmém kilometru. Běžím úzkou kamenitou stezkou strmě vzhůru. Navzdory pálení v lýtkách si udržuji tempo a míjím funící těla, která tu vsadila na chůzi.

Nejhezčí moment přichází na lávce přes přehradu. Na jedné straně hrad Veveří, na druhé se lesklá vodní plocha ztrácí v lesích, které na podzim znají jen žlutou, hnědou a červenou barvu. „Je to nádhera, ale kdybych se zastavil a vychutnal si to, už bych se nerozběhl,“ říká další účastník Josef Krahulec.

Trať po druhém břehu přehrady vede pouze po silnici a rozestupy mezi běžci jsou větší. Dva kilometry před cílem už mě pobolívají kyčle, kolena i kotníky, a to mám odpoledne nastoupit ještě k fotbalovému zápasu městského přeboru. Děsivá myšlenka počítání každého kroku opět ožívá.

Všechny chmury se rozplývají na posledních pár stech metrech. Diváci jsou fantastičtí. Ženou vpřed každého, potlesk je sladkou odměnou. Ta dřina stála za to.

„Chtěli jsme běžcům nabídnout závod podobný těm kolem alpských jezer. Prostředí Brněnské přehrady k tomu vybízelo,“ říká Petr Božek z pořadatelského týmu Triexpert.

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video