Eva Neubauerová: Chtěla bych líčit tváře Adině Mandlové

Mladá polenská vizážistka je ve finále celostátní soutěže Foto Make-up 2012, jejímž tématem je „Lolita“. Šest nejlepších bude o titul soutěžit o víkendu v Praze.

V hlavě to má Eva Neubauerová srovnané. Ví, co chce dělat, ví proč a také jak. Coby vizážistka získává stále větší renomé. Pokud řekne, jaký bude trend v líčení pro jaro 2012, mohlo by její slovo mít pro ženy určitou váhu. „Trendy je širší, výraznější obočí, vrací se přirozenost. Moderní jsou také linky, vrací se styl šedesátých i starších let. A červené rty. Na jaro barvičky: zelená, modrá, oranžová,“ říká pětadvacetiletá tvůrkyně ženské krásy.

Máte profesionální deformaci?

Mám, pořád. Pozoruju, jak jsou ženy nalíčené, jak mají upravená obočí, pleť, jak jsou sladěné, jak celkově vypadají. Říkám si: tahle je hezky nalíčená, tahle by si měla vytrhat obočí. Nebo si řeknu: hele, tahle by se mi hodila na nějaký styl líčení. Ale modelky si vybírám většinou na serverech pro modelky a vizážistky.

Oslovila byste i ženu na ulici, že byste ji chtěla líčit?

Ještě jsem to neudělala, bojím se, že bych ji vyděsila.

Chodí k vám do salonu i muži?

Chodí, převážně mladší kluci pomoci s akné. Jsme na malém městě, takže starší moc nechodí. Nejsou na to moc zvyklí.

Líčíte i muže-modely? V čem je jejich líčení odlišné od ženského?

Občas také je líčím, na fotografie nebo přehlídky. Udělám lehký make-up, pleť přepudruji, aby se neleskla. Pokud má model světlé obočí, použiju stín nebo tužku na obočí. Pokud je třeba, použiju taky řasenku, ale pouze hnědou, aby to bylo přirozené. Je možné dát i bezbarvý lesk, aby rty nebyly suché.

Kolik času strávíte nalíčením sebe na nějakou společenskou akci?

Při výraznějším líčení dvacet minut, někdy i půl hodiny. Ale běžné mi zabere pět minut.

Jak byste se namalovala dnes?

Denní líčení bych si udělala barevnější, je pěkné počasí, sluníčko. Ale na večer by to bylo spíš kouřové líčení, kočičí oči.

Jak vypadá váš první rozhovor se zákaznicí?

Většinou zavolají, že mají zájem udělat nějaký projekt nebo zakázku. Dělám třeba nevěsty, jezdím za nimi domů.

Takže si vezmete kufřík a vyrazíte?

Ano, mám velký skládací kufřík se vším, co potřebuju. Musím nevěstu vidět předem, třeba měsíc před svatbou, abychom udělali zkoušku líčení, domluvili se. Svatební líčení bez zkoušky nedělám.

Poučte mě, jako chlap nevím, co je to zkouška líčení.

Přijede nevěsta a domluvíme se, jak by měl její make-up vypadat. Vezme mi s sebou fotku šatů, kytice, vlasů, abychom to sladily a ona to pak měla dokonalé. Také si ji otestuju, jaký je typ, jestli je sportovní, konzervativní, extravagantní. Na zkoušce se domluvíme, že když bude spokojená, sejdeme se na svatbě. Musí to klapnout, je to v životě významný den.

Jak si nevěstu testujete, jaký je typ?

Na zkoušku přijde namalovaná, takže vidím, jak se sama líčí, jaký je typ. Poznám to taky podle oblečení, sportovnější typy líčím jemně, při extravagantnějším oblečení je třeba i výraznější líčení. Zeptám se, jestli si dělá linky, líčí se barevně nebo si dělá třeba kouřové líčení jemné barvy.

Líčila jste v dětství panenky?

U mě to bylo naopak. Mě panenky nezajímaly vůbec, tíhla jsem spíš k autíčkům a to mi zůstalo dodnes. Mám ráda velká auta. Ale je fakt, že jsem ráda kreslila, spíš tak jsem se přiblížila k tomu, co dělám dneska. Lákalo mě to po umělecké stránce.

Co jste kreslila?

Obličeje, tváře, oči.

Zkoušíte si make-up na sobě?

Většinou ano. Když něco někde uvidím, tak to zkouším nejprve na sobě nebo na nějaké dobrovolnici, třeba na kamarádce. Na sobě hodně experimentuju. Normálně se na denní nošení moc nemaluju, ale když někam jdu, tak si na tom hodně vyhraju.

Vytvoříte líčením nějakou osobnost, která má něco vyjadřovat, nebo jde hlavně o barevnou harmonii?

U lidí se snažím, aby to jejich osobnost vystihlo, proberu vše s nimi, aby se v tom cítili dobře. Se zákaznicí, u které jistě nevím, že ráda experimentuje, o to více komunikuju.

Vadí vám u práce přítomnost dalších lidí?

Většinou ne, pokud to není někdo, kdo mi do práce mluví a vyrušuje mě. Jsem zvyklá, že je kolem hodně lidí. Líčila jsem Miss Jihlava a Miss Academia, takže jsem zvyklá, tam je hodně lidí, neustále někdo poblíž mluví, tak jsem na ty stresující situace zvyklá.

Kdy jste zažila největší stres?

Když jsme na jednom projektu měly být dvě, ale kolegyně nepřijela, tak jsem na to byla sama. Byl tam šibeniční čas, totálně jsem nestíhala. Ale to bylo organizační chybou, nestíhal nikdo.

Baví vás takové situace?

Když jsem v tom, tak o tom nepřemýšlím, pak když to skončí, jsem ráda, že to mám za sebou. Na druhou stranu mě to baví, kdybych to nedělala, chybělo by mi to. Je to kreativnější práce než v klidu v salonu.

Stimuluje vás publikum?

Určitě mi dělá dobře, když jsem se dostala s touhle prací na veřejnost. Nevím, jak to říct, ale je to super pocit.

Kterou osobnost včetně historických byste chtěla dostat na křeslo ve svém salonu?

Protože miluju filmy ze čtyřicátých let, tak Adinu Mandlovou. Mám vymyšlené, jak bych ji nalíčila. Nedávno jsem jednu paní líčila do stylu té doby. Rudé rty, linky, protažené dlouhé obočí.

Ptáte se zákaznice, komu by se chtěla líbit, jak by chtěla působit?

Většinou mi to řeknou samy, tak se ani ptát nemusím. Když jdou na akci, chtějí se líbit partnerovi. Nebo třeba upoutat všechny kolem.

Líbí se vám líčení u jedenácti- dvanáctiletých děvčat?

Myslím, že se tím okrádají o dětství.

To ony asi právě chtějí, setřást ze sebe dětství.

Jednou si vzpomenou a budou si říkat: proč mi není o pět let míň?

Jak to bylo u vás, kdy jste začala?

Nezačínala jsem takhle brzy. Až někdy v devítce, v prváku. Předtím jsem to nějak neřešila, byla jsem spíš pro přirozenost, do těch čtrnácti patnácti mě to nelákalo.

Když hodinu pracujete na modelce, musí to být i fyzicky vyčerpávající.

Chce to kvalitní obuv, na líčení mám speciální vysokou židličku, kterou si vozím s sebou, s tou se pracuje dobře. Když jsem líčila třeba deset modelek, je to opravdu fyzicky náročné.

Chystáte se na soutěž, jak vymýšlíte strategii, abyste uspěla?

O tom tématu jsem začala přemýšlet, když jsem líčila Miss Jihlava Open 2012, kde missky předváděly šaty návrhářky Nadi Machkové. Jedna modelka tam měla nádherné šaty s nařasenou sukní, tak jsem si říkala, že by se to k té soutěži skvěle hodilo a že tu soutěž zkusím.

Pak jsme začali shánět modelku, přes mou kamarádku Denisu Slavíkovou, která má modelingovou agenturu v Jihlavě, jsme zadali výběrové řízení na modelku, která by se chtěla stát mou tváří pro tuhle soutěž. Z třiceti přihlášených jsme vybrali slečnu Ludmilu Hermannovou. O víkendu už mám v Praze finále.

Co budete muset při soutěži během limitu pětačtyřiceti minut stihnout?

Než začneme soutěžit, musí být modelka oblečená, mít udělaný účes a nesmí být nalíčená. Všichni soutěžící budou na pódiu modelku líčit na dané téma, tento rok je to Lolita.

Modelce budeme tvořit kompletní make-up a podmínkou je i lepení řas. Během limitu musíme modelce vytvořit základní make-up, stínování očí, obočí, případně linky, nalepit časy, prosvětlit a ztmavit určité partie obličeje, tím celý obličej vytvarovat, a nakonec nalíčit rty. Celou dobu nás bude kontrolovat porota a hodnotit, jak pracujeme.

Nevadí vám, když líčíte miss, která pak třeba vyhraje, že bude podstatně slavnější ta miss než vy?

Myslím, že ne. Nejsem vysoká ani hubená, modelku dělat nemůžu. S tím jsem se už dávno smířila a svou práci jsem si vybrala. Začala jsem dělat to, co mě baví a co umím. Má to tak být.

Stalo se vám, že přišla zákaznice, u které jste věděla, že její líčení bude oříšek?

Stane se to, všichni nemají dokonalé rysy nebo symetrii obličeje. Stane se třeba, že nejsou stejně velké oči. Tak se to snažím co nejvíce zakamuflovat, aby ten nedostatek zmizel. Pak je to náročnější, ale zase mě hřeje, když je zákaznice spokojená.

Taky se dozvíte od zákaznic, jak na líčení reagují jejich partneři?

Často předtím říkají: on si toho ten můj chlap nevšímá, on si toho nevšimne. Ale já jim řeknu: tohohle si všimne, to se vsaďte. A pak tu paní potkám a ona řekne: jemu se to tak strašně líbilo. Nebo řekne: co jste mi to udělala! On ten můj chlap teď chce, abych se takhle líčila pořád. Z takových reakcí mám radost.

Zeptám se poněkud hloupě, proč tuhle práci děláte? A neříkejte, že proto, že vás baví, což předpokládám.

Budu přemýšlet. Asi proto, že chci dělat lidi krásnější, pomáhat jim tím po fyzické i psychické stránce. Když jsou spokojení nebo mi řeknou, že jim mé líčení někdo pochválil, mám výborný pocit.