Pavel Hofírek je v pořadí třicátým přerovským farářem a místním křesťanům slouží už devátý rok. Pochází ze Slovácka a v rozhovoru pro Sedmičku prozradil nejen to, jak prožívá advent, ale také kde, s kým a jak stráví letošní Vánoce.
Jak prožíváte advent? Advent vnímám spíše v duchovní rovině, ale samozřejmě se mně nevyhnou ani běžné starosti, jako je třeba nákup dárků pro mé blízké. Nejsem ale typ, který by s radostí chodil po obchodech a nakupoval. Pořád se píše o tom, že je krize a lidé nemají peníze, soudě ale podle toho, jak jsou hypermarkety pořád přeplněné, se nemohu zbavit dojmu, že to tak horké nebude. Minulý rok před Vánoci jsem se vydal do jednoho supermarketu nakupovat. Parkoviště bylo plné, vozíky rozebrané, všude plno nakupujících lidí, zkrátka hrůza. Velmi rychle jsem to vzdal. Rozhodl jsem se proto nakoupit dárky moderně. Sedl jsem k počítači, vybral si zboží na internetu a nechal si je poslat. Je to pohodlné a se zárukou.
Komu nakupujete dárky? Svým rodičům, kteří žijí v Kostelci u Kyjova. Také bratrovi Petrovi, který je farářem v Brodku u Prostějova. A samozřejmě i dalšímu bratrovi, který už má svou rodinu. Letos mám o milou starost navíc. Musím vybrat dárek pro tříměsíčního synovce, ale zatím nemám moc představu, čím obdarovat tak malé dítě. Jinak nakupuji stejné dárky jako většina jiných lidí. Kosmetiku, knihy, oblečení, praktické věci do domácnosti, ale i něco pro radost. Většinou se svých blízkých předem zeptám, co by je potěšilo nebo co by potřebovali. Je to tak jistější. Dárky ale nejsou až tak důležité. Nejvíce se těším na rodinnou idylu u stromečku a také na maminčinu domácí kuchyni. Je totiž výtečná kuchařka a ví, čím mně a bratrům udělá radost.
Jak jste slavili Vánoce, když jste byl ještě malý kluk? Tradičně. Maminka s babičkou už pár týdnů před Vánocemi začaly péct cukroví, aby ho bylo dost na celé svátky. My jsme s bratrem pomáhali a také zdobili stromeček. A samozřejmě se těšili na dárky. Jak se ozval zvoneček, utíkali jsme ke stromku a měli radost ze všeho – z hraček i oblečení, z oblečení ovšem o poznání méně. Taky jsme zpívali koledy, pouštěli skořápky a ctili i jiné tradice. No a samozřejmě jsme se připravovali na půlnoční mši, která u nás v Kyjově byla už v devět hodin. Bez ní by nebyl Štědrý den.
O co jste si letos napsal Ježíškovi? Ježíškovi nepíšu, vlastně si nemohu uvědomit, jestli jsme mu jako malí kluci psali, nebo jsme jen svá přání říkali rodičům. Každopádně žádné konkrétní požadavky nemám, co potřebuji, to si koupím. Člověk toho nakonec zas tolik nepotřebuje. Potěší mě samozřejmě každý dárek. Zvlášť, když je věnovaný s láskou a já vím, že ten, kdo ho vybíral, si dal záležet.
Napadlo vás, jaké by to bylo nebýt farářem a na Štědrý den si se synem rozdělat autodráhu? Na Vánoce mě tyto myšlenky nepřepadají, během svátků není moc času. Ale v průběhu roku se dostavují i takové úvahy. Někdy přemýšlím, jaké by to bylo, kdybych měl rodinu a děti. Ale rozhodl jsem se být farářem a nelituji.
Jak strávíte Štědrý den? Strávím ho s kněžími z okolí. Ochotné ženy z farnosti nám přichystají rybu a bramborový salát, také cukroví nám většinou donesou. Povečeříme, možná se pod stromečkem najde i nějaká drobnost. Potom nás čeká půlnoční mše, která v přerovském kostele svatého Vavřince bude začínat v deset hodin večer. Tradičně bývá plno, chodí na ni i lidé, kteří jinak do kostela nezajdou.
Nepřipadá vám, že je z Vánoc materiální estráda? Souvisí to s konzumním způsobem života, který nás bohužel pohlcuje. Někteří lidé nejsou schopni vnímat duchovní rozměr Vánoc a radovat se z narození Ježíše Krista. Svátky pro ně končí ve chvíli, kdy si rozbalí dárky, to je pro ně nejdůležitější bod svátků. Jsou ochotni se i zadlužit, jako by si tím mohli koupit štěstí. Touží mít alespoň chvilkový pocit jakéhosi hmotného bohatství. Jenže je to v mnoha případech spíš únik z reality, která je pak doběhne po Vánocích, kdy zjistí, že nemají na splátky. Tohle nechápu. Koupím si, na co mám. Co je nad moje možnosti, to si umím odepřít. Lidé by se měli radovat ze svého skutečného života, neutíkat do iluze lepšího světa. Taky by se nemělo stát, že dárky, obrazně řečeno, zastíní dárce a jsou jen vykoupením ze špatného svědomí.
Od Štědrého dne do Silvestra vás čeká několik bohoslužeb. Najdete si mezi nimi čas třeba na sport? Ne, žádným zimním sportům neholduji, nelyžuji ani nebruslím. Možná si přečtu nějakou knihu s duchovní tematikou. Nebo si pustím pěkný film. Líbí se mi klasické české pohádky, ale pěkný je třeba i Shrek, který se tvůrcům opravdu povedl.
Co vzkážete čtenářům Sedmičky? Aby nechtěli prožít jen pěkné vánoční svátky, ale snažili se žít uprostřed svých rodin v dobrém také celý další rok
