Gončarová stojí za vidění. Je pravá?

Tak ostře sledovanou expozici ještě Budějovice nezažily. Wortnerův dům představuje dílo ruské umělkyně Natálie Gončarové. A hned přišel skandál.

Alšově jihočeské galerii se povedl sólokapr: ze soukromých sbírek ve Francii, Itálii, Německu, Rusku i Švýcarsku si vypůjčila 179 obrazů a kreseb avantgardní malířky Natálie Gončarové. Lidé si je mohou ve Wortnerově domě prohlédnout až do 26. června.
Záhy po zahájení ale přišla rána – podezření, že místo originálů visí na zdech falzifikáty. Přišel s tím server Artalk.cz, policie případ vyšetřuje. Výsledky ještě nemá, takže ani důvod k předčasnému svěšení obrazů. „S odstupem času to vnímáme jako útok na osobu kurátora,“ říká Petr Berkovský, který je pověřený řízením galerie. Její jméno podle něho kauza poškodila a na to, že ji odstartoval anonymní článek na internetu, vzbudila dost velký rozruch. Návštěvnost je podobná jako u nedávné výstavy Milana Caise. „Na výstavy podobného typu jezdí zájemci o výtvarné umění za hranice České republiky. Na našem území je tak velká kolekce k vidění vůbec poprvé,“ shrnuje kurátor Vlastimil Tetiva, který si za hodnotou výstavy dál stojí. Podle něho je srovnatelná s kolekcí mexické malířky Fridy Kahlo ve Vídni. V Čechách nežije žádný odborník na dílo Gončarové, hodnotu děl předtím potvrdily znalecké posudky od zahraničních expertů Anthonyho Partona, Denise Bazetouxe a Jeana Chauvelina. Díla, jejichž pojistná hodnota prý dosahuje stovek milionů korun, zapůjčili sběratelé bezplatně, zdarma byl i transport. Hlídací služba střeží galerii ve dne v noci. Kvůli komu je tolik rozruchu? Autorkou je avantgardní malířka Natálie Gončarová (1881–1962), svérázná umělkyně s inspirativním osudem. Od roku 1914 žila v Paříži, ale na rodné Rusko nikdy nezapomněla. Její tvorba byla ovlivněná impresionismem, symbolismem, kubismem i futurismem. Dokonce se svým životním druhem Michailem Larionovem vytvořila nový výtvarný směr zvaný rayonismus čili lučismus. „Toto krátké období položilo základ pro další rozvoj abstrakce po celém světě,“ naznačil Tetiva. Proslula také kresbami kostýmů a scénických návrhů. Galerie shromáždila pětadvacet obrazů a 154 kreseb z let 1905–1940, tedy ze všech stěžejních etap jejího života. Nebyl snadný: režim provokovala happeningy, sakrálními náměty i akty. Před první světovou válkou odešla s mužem do emigrace, pak se ocitli v existenční krizi a museli obrazy rozprodávat za nízké ceny. Žila na pokraji bídy, měla problémy se zdravím, ale stále tvořila. Její obraz Španělka loni vydražila aukční síň Christie's za 6,4 milionu liber, čímž se stal nejdražším dílem, jaké kdy namalovala žena.