Döpfner ve svém dopise, který zveřejnil deník Frankfurter Allgemeine Zeitung, reaguje na dřívější Schmidtův sloupek, ve kterém výkonný šéf Googlu popisuje, jak obtížné bylo dosažení reklamní dohody mezi jeho společností a Axel Springer. Navzdory všem překážkám se nakonec podařilo nalézt kompromis a podepsal několikaletou smlouvu.
Šéf německého vydavatelství sice připouští, že jej marketingová spolupráce obou společností těší, zároveň ale dodává, že Axel Springer nemá na výběr. „Neznáme mezi vyhledávači žádnou alternativu, která by navýšila náš dosah na internetu,“ uvedl. „Google není jen největší vyhledávač na světě, ale díky Youtube i největší videoplatformou, díky Chromu největším prohlížečem, díky Gmailu nejpoužívanější emailovou službou a díky Androidu největším operačním systémem pro mobilní zařízení,“ vypočítává Döpfner.
Internet poskytuje vydavatelství skvělé příležitosti, 62 procent zisku Axel Springer pochází z online aktivit. Podle Döpfnera je ale role Googlu na internetu znepokojující.
Lidé si moc Googlu neuvědomují
Vydavatel se odvolává na nedávný spor Googlu a Evropské komise, která jej vinila z protěžování svých produktů ve výsledcích vyhledávání. Výsledná dohoda ovšem není kompromisem, komise namísto toho „schválila zavedení obchodního modelu, který by byl v méně vznešených kruzích označen za vydírání“. Dohoda podle něj Googlu stále umožňuje diskriminovat své konkurenty.
Döpfner v dopise upozorňuje také na to, že technologické společnosti jako Google jsou mnohem mocnější, než si lidé uvědomují. „S výjimkou virů se nic nešíří s takovou rychlostí, agresivitou a efektivitou jako technologické platformy, což propůjčuje jejich tvůrcům, vlastníkům a uživatelům novou moc,“ píše. V případě posledních jmenovaných se ovšem moc může rychle změnit v bezmoc. Google přirovnává ke státním monopolům, jako jsou pošty či telekomunikační společnosti s tím rozdílem, že dosah Googlu je celosvětový.
Chystá Larry Page "superstát"?
Šéf Axel Springer ovšem nekritizuje jen Google, pod palbou kritiky se ocitl i zakladatel sociální sítě Facebook Mark Zuckerberg. Döpfner si vzpomíná na konferenci, na které Zuckerberg dostal dotaz, jak jeho firma ukládá data a chrání soukromí svých uživatelů. „Nerozumím vaší otázce. Ti, kteří nemají co skrývat, se nemají čeho bát,“ zněla prý odpověď. „Takovou větu by mohl vyřknout šéf Stasi či jiné tajné služby nebo diktátor“.
Ještě děsivější jsou ale podle Döpfnera myšlenky spoluzakladatele Googlu Larryho Page, který prý sní o světě bez zákonů na ochranu dat a demokratické odpovědnosti. „Existuje několik věcí, které bychom rádi udělali, ale bohužel nemůžeme, protože jsou nezákonné. Měli bychom mít několik míst, kde budeme v bezpečí. Kde můžeme zkoušet nové věci a zjistit, jak působí na společnost,“ řekl loni Page. Znamená to, že chce Google vytvořit superstát, jakousi plovoucí říši nerušenou národními státy, ptá se Döpfner.
Naděje podle Döpfnera spočívá v tom, že monopoly jsou dlouhodobě neudržitelné. Buď se zhroutí kvůli své samolibosti, nebo je dožene konkurence. Tyto varianty jsou ale v případě Googlu málo pravděpodobné. Poslední variantou je omezení z vůle politiků. Nejčerstvějšími příklady jsou IBM a Microsoft, uzavírá Döpfner.
