Gottwald, čestný občan? Už ne

Ze seznamu čestných občanů Zlína již brzy zmizí jméno Klementa Gottwalda.

Věhlasný cestovatel Miroslav Zikmund se už stejně jako další žijící nositelé čestného občanství Zlína nebudou muset cítit nesví z toho, že je jejich jméno na stejném seznamu jako jméno prvního komunistického prezidenta Československa Klementa Gottwalda.

Zlínští radní navrhli dvacet let po sametové revoluci vyškrtnutí muže, podle kterého se Zlín čtyřicet let jmenoval, z evidence čestných občanů města. Zmizí tak spojení komunistického politika s takovými osobnostmi, jako jsou třeba věhlasní filmaři Karel Zeman či Hermína Týrlová.

„Někteří jsme si zřejmě ani neuvědomovali, že čestné občanství Gottwalda stále trvá,“ kontatovala primátorka Irena Ondrová. Čestné občanství přijal Klement Gottwald u příležitosti svých padesátých narozenin v roce 1946, přestože ke Zlínu v té době neměl žádný bližší vztah. Zdůvodnilo se to podílem Gottwalda na Košickém vládním programu a dvouletém plánu výstavby Československé republiky.
„Tehdejší radní možná chtěli na město upozornit a urychlit obnovu jeho infrastruktury zničené druhou světovou válkou,“ poznamenal radní Martin Janečka.

Gottwaldovo jméno mělo podle něj zmizet z listiny čestných občanů už dávno. „Mezi tak respektovanými osobnostmi nemá tento komunistický prezident, který neměl se Zlínem vůbec nic společného, opravdu co dělat,“ soudí Janečka.

Za Gottwaldovy vlády v padesátých letech zničili soudci život tisícům lidí ve vykonstruovaných procesech. Vynesli více než dvě stovky rozsudků smrti, tisíce dalších odsoudili k doživotí a k mnohaletým trestům. Gottwald poslal na šibenici i deset svých nejbližších spolupracovníků.

Proti zrušení čestného občanství Gottwalda nebude protestovat ani komunistický zastupitel František Rábek. „Pokud někdo chce měnit historii, tak ať to dělá. Já se hlasování zdržím,“ uvedl Rábek. Zastupitelé budou o Gottwaldově čestném občanství rozhodovat na dubnovém zasedání.

Souhlasíte se zrušením čestného občanství Klementa Gottwalda?