Haník má své místo za střídačkou | E15.cz

Haník má své místo za střídačkou

Volejbalový trenér Zdeněk Haník relaxuje u opery. Sportovní svět je pro něj chudý.

Volejbal je jeho život. Déle než deset let jej hrál na špičkové úrovni, připsal si dvě stovky startů za československou reprezentaci. Vedl národní týmy Česka a Rakouska. Jeho kariéra přesto není ověnčena zářivými úspěchy.

„Pro mě byl úspěch to, že jsem někam přišel a něco se tam změnilo k lepšímu,“ říká Zdeněk Haník. Třiapadesátiletého volejbalového kouče představuje týdeník Sedmička v dalším dílu seriálu Osobnosti Polabí.

Ačkoli Haník pochází z Rychnova nad Kněžnou, už dlouhá léta žije v Nymburce.
„Přišel jsem tam v roce 1983 jako hráč tehdy ještě prvoligového volejbalového klubu. A dodneška tam bydlím. I když já vlastně bydlím pořád na cestě,“ vysvětluje Haník.

Velké dilema

Jeho jméno je pro sportovní fanoušky téměř neodmyslitelně spjato s volejbalem. Přitom mohlo být všechno jinak. „V sedmnácti jsem se rozhodoval, jestli budu hrát ligu v basketbalu nebo volejbalu,“ vzpomíná Haník. Volejbal se nakonec stal jeho osudem. Nymburk je však basketbalové město. Zatímco hráči týmu ČEZ Basketball Nymburk sbírají jeden mistrovský titul za druhým, po kvalitním volejbale se slehla zem.

„Volejbal tam v podstatě neexistuje,“ přiznává Haník. „Protože se v tom umím orientovat, tak vím, že to prostě jinak nejde. Je to otázka charismatických trenérských osobností a především peněz,“ vysvětluje někdejší reprezentační kouč.

Basketbal sleduje a nymburským borcům fandí. „Vždyť jsem kdysi hrál za Nymburk i basket. Tehdy už jsem chtěl končit s volejbalem, tak jsem si užíval život,“ usmívá se Haník. Pro šestinásobné české mistry má jen slova uznání.

„Obdivuju to. Vím, jak těžké je budovat mládež. A mít špičkový tým, který naplní halu, to je ten nejlepší produkt a reklama na sport,“ říká Haník, který čas od času zavítá i do hlediště. „Mám místo hned za střídačkou, abych viděl práci trenéra,“ přitakává někdejší volejbalový reprezentant.

Zakuklený trenér

Po skončení hráčské kariéry se vrhl na trenérskou dráhu. „Zakuklenej trenér jsem byl už jako hráč. Choval jsem se jako kouč, proto jsem měl s trenéry trošku problémy,“ říká Haník.

V devadesátých letech trénoval rakouskou reprezentaci, poté třikrát i českou, kterou v roce 2001 dovedl na evropském šampionátu ke čtvrtému místu. K národnímu týmu se vrátil v roce 2007. Na podzim 2009 funkce odstoupil – po úspěšné kvalifikaci na mistrovství světa. Nyní působí jako hlavní metodik volejbalového svazu.

Mistr chvíle

Haník vystudoval pedagogiku, v Nymburce učil v osmdesátých letech na základní škole. „Možná to má s trenérstvím něco společného. Ale učitelského pohledu na koučování jsem se musel zbavit, byl svazující,“ říká.

„Učitel je mistr dlouhodobého procesu, kdežto trenér je mistr chvíle a okamžiku. Pravých časových souvislostí. V tom je to rozdílné,“ tvrdí.

Od sportu Haník odpočívá u opery nebo vážné hudby. „Tam si mohu dovolit jiný pohled, kdežto jako trenér musím být naprosto pragmatický.

Ve sportu je černá a bílá. Kdo vyhrává, má pravdu, kdo prohrává, jde kanálem. Sportovci mají třeba hodně peněz, ale dost často žijí chudý a jednostranný život. To mně vadilo už jako hráči,“ uzavírá Zdeněk Haník.

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!