Zůstane otáčivé hlediště v zámeckém parku, nebo nezůstane? Budou lidé jezdit na stejnou točnu jako nyní? Dokdy se bude hrát pod otevřeným nebem? Podobné otázky si kladou milovníci kultury a zvláště milovníci inscenací v plenérovém divadle v Českém Krumlově.
Světový unikát je v ohrožení. Buď točna zmizí, anebo vyškrtneme Krumlov ze seznamu, zní z organizace světového dědictví UNESCO.
Jenže čeští odborníci chtějí postupovat podle známého přísloví o nažrání vlka a celé koze. Proto se lidé z českobudějovické i českokrumlovské radnice, památkáři a divadelníci nyní dohadují, jak to udělat. Všichni se však shodují, že chtějí unikátní divadelní prostor v zámeckém parku určitě zachovat.
Hledají nové řešení
Je ale jasné, že současná podoba musí ustoupit jiným řešením, aby tolik nerušila ráz zámecké zahrady.
„Na schůzce s ministrem kultury Jiřím Besserem se rozhodlo, že Česká republika bude tlumočit výboru UNESCO své stanovisko. Otáčivé hlediště v zámecké zahradě zůstane na současném místě, ale prodělá zásadní vizuální rekonstrukci. České Budějovice si berou na starost přípravu soutěže na jeho novou podobu,“ zmínil primátor Českých Budějovic Juraj Thoma.
Ve spolupráci s komorou architektů připraví Budějovičtí znění veřejné soutěže. Thoma doufá, že to bude výborné řešení, které dopřeje komfort návštěvníkům přírodní scény, ale i účinkujícím hercům.
Zázemí pro umělce
Tým lidí okolo ředitele Jihočeského divadla, které na točně uvádí své inscenace nejčastěji, má za úkol dát dohromady údaje o tom, jak by nová točna měla vypadat a jaké budou mít nejen herci zázemí. „Budeme vyjednávat i o tom, jestli naše požadavky budou přijatelné z pohledu památkové péče,“ zmiňuje ředitel Jiří Šesták.
Před časem v souvislosti s otáčivým hledištěm začali odborníci uvažovat i o dalších variantách. Pokud by musela kvůli UNESCO točna opravdu definitivně opustit zámeckou zahradu, kde by se znovu hrálo pod širým nebem?
V úvahu by připadal přesun otáčivého hlediště do českobudějovického lesoparku Stromovka či o přesunu za zámeckou zeď parku. Padaly dokonce takové návrhy, že by se otáčko vždy po sezoně rozebralo a opět v létě sestavilo, anebo že by se točna vždy po představení zasunula pod zem.
Nyní tedy leží na stole daleko střízlivější návrhy, jak točnu zachovat a zároveň nerušit necitlivou stavbou zámecký park. „Ministr Besser rozumně konstatoval, že problémy s otáčivým hledištěm si Česká republika způsobila sama. Ne UNESCO. Byla to republika, která posílala do UNESCO neuvěřitelná vyjádření skoro dvě desítky let. Ministr nyní řekl, že musí z republiky odejít jasný názor a oficiální
stanovisko, že točna je nedílnou součástí zahrady. Musíme stanovisko promítnout i do vyjádření českého výboru UNESCO jako přípravu k dalšímu projednání existence točny. O ní bude jednat plenární zasedání UNESCO v září příštího roku,“ popisuje Thoma další kroky.
Režíroval i Menzel
O budoucnosti mezi diváky oblíbeného otáčivého hlediště nyní rozhodnou architekti a vyjednávací schopnosti všech účastníků. V zámecké zahradě se hlediště točí od roku 1958 a od té doby zhlédlo přes 2800 představení na 1 700 000 lidí. Své umění zde nepředvádí jen herci z Jihočeského divadla. Pod širým nebem si zahrál ve hře Ženy Jindřicha VIII anebo Chudák král(em) Oldřich Vízner, režíroval zde i Jiří Menzel a v letošní sezoně si před točnou zazpíval v roli Canina světoznámý pěvec José Cura ve hře Komedianti.
OTÁČIVÉ HLEDIŠTĚ
U zrodu unikátního plenérového divadla byla dvojice Joan Brehms a Otto Haas. První byl divadelní scénograf a architekt, druhý režisér Jihočeského divadla.
První inscenace v zámeckém parku byla 9. června 1958 Weisenbornova hra Ztracená tvář. První točna uvezla sotva šedesát diváků a pohánět ji museli ručně vojáci.
Následně „dostala“ točna 400 sedadel. Diváci jako první viděli Jiráskovu Lucernu. Od roku 1960 má točna 550 míst a pohon obstarává elektromotor.
Současné hlediště je v parku od roku 1994. Má kapacitu 644 diváků, oboustranně plynulý pohyb a váží 650 tun. Umožňuje uskutečnit původní myšlenku vynálezců, totiž „jako na širokém plátně rozvíjet děj kolem hlediště postaveného před letohrádkem Bellarie na otáčející se konstrukci“.
Od roku 1958 vidělo před otáčivým hledištěm 2810 představení přes 1 700 000 diváků.
Zdroj: www. jihoceskedivadlo.cz
