Hraničané považují náměstí za chloubu a současně i ostudu města

Sedmička v průzkumu mezi Hraničany zjišťovala, na co jsou pyšní a co se jim ve městě nelíbí.

Hranické Masarykovo náměstí. Chlouba, nebo ostuda města? Padesát oslovených Hraničanů se v průzkumu Sedmičky nemohlo shodnout. Náměstí několik let po opravě stále vyvolává emoce.

Jasno naopak mají místní v tom, že největší chloubou města je plovárna. A ostudy? Těch je několik. Z tipů Hraničanů vybrala Sedmička sedm nejčastěji jmenovaných chloub i ostud města. Hranické náměstí, které se objevilo v obou kategoriích, má zvláštní místo.

Dva pohledy na náměstí

Několik let po opravě vzbuzuje náměstí mezi místními pořád rozporuplné reakce. Zní chvála i zatracení. Moderní fontánu na historickém rynku dodnes mnozí nepřekousli. Řidiči si stěžují na drahé parkování, cyklisté by uvítali, kdyby do centra nesměla auta. Všichni se shodují v jednom – na náměstí chybí zeleň.

„Za největší průšvih považuji náměstí, protože je téměř celé z kamene a je tam málo zeleně,“ řekl například sedmnáctiletý Tomáš Kaluža.

Jinýma očima se na náměstí dívají návštěvníci Hranic. „Na rozdíl od místních se turistům náměstí i fontána líbí,“ tvrdí Lenka Ličmanová z informačního centra.

Kladně hodnotí opravené náměstí také sedmdesát procent lázeňských hostů. Podle Pavla Nepaly, šéfa kulturního oddělení v lázních Teplice nad Bečvou, už pominulo období, kdy lidé o nové kašně říkali, že se na náměstí nehodí.

Co se lidem nelíbí

Ostudy Hranic? Dotázaní bez váhání chrlili své tipy. Retardéry v Komenského ulici, které brzdí provoz, neutěšený stav vlakového i autobusového nádraží, chátrající a opuštěná kasárna Jaslo, areál někdejší továrny Philips, která měla zaměstnávat tisíce lidí, ale ze slibů zůstala po Philipsu ve městě jen hranatá fabrika.

„Jako ostuda města se mi hned vybaví Philips. Prostředí je znečištěné a hyzdí okolí. Firma měla přinést nové pracovní příležitosti a dopadlo to jinak,“ konstatoval Oldřich Pivoda.

A co retardéry v Komenského ulici? „Blokují plynulý průjezd a auta tam skáčou. Hrůzná je v Hranicích také budova malého nádraží,“ vyjádřil se například Jaromír Nedbal.

Většinu lidí už léta štvou vietnamské obchody. „Narážíme na ně na každém kroku a jsou v nich stále ty stejné výrobky,“ postěžovala si Andrea Maděryčová.

Lidem vadí, že vloni přestalo kvůli havarijnímu stavu střechy promítat kino Svět. Neuspokojuje je ani rychlé náhradní řešení, kdy v Zámeckém klubu vznikla kinokavárna.

Devatenáctileté Kláře Mičunkové se nelíbí bezdomovci, kteří se potulují po Hranicích, třináctiletá Marie Kaňovská si myslí, že je ve městě málo hřišť pro děti a třeba šestapadesátiletou Stanislavu Žbíkovou zlobí psí výkaly na chodnících.

Nad chloubami dumali

Chlouba Hranic? Jednoznačně plovárna. Místní oceňují, že kromě bazénu skýtá atrakce jako tobogan, divokou řeku, vodní masáže, sauny a líbí se jim i architektura stavby.

Zatímco při vyjmenovávání ostud dotázaní neváhali, nad chloubami přemýšleli déle. „Asi berou klady jako samozřejmost,“ myslí si studentka Lucie Bradová.

Jako pozitiva nejčastěji lidé uváděli Hranickou propast, přírodu v okolí Hranic a opravené památky. „Chloubou města je jeho viditelný rozvoj a opravy starých domů,“ míní osmapadesátiletý Štěpán Vebr.

Podle dvacetileté Zuzany Kadlecové se Hranice mohou pochlubit židovským hřbitovem. „Je to zvláštní a zajímavé místo, které nenajdeme v každém městě,“ tvrdí Kadlecová.

Za chloubu považují místní i arboretum lesnické školy se spoustou unikátních dřevin a nově také s naučnou botanicko-geologickou skalkou, nebo lokalitu U Kostelíčka.

Chlouby Hranic podle průzkumu

1. Hranická Plovárna

2. Hranický zámek

3.Opravené domy na náměstí

4. Hranická Propast

5. Synagoga a židovský hřbitov

6. Arboretum lesnické školy

7. Příroda a okolí Hranic s řekou Bečvou