Hrdiny komiksů z jihu Moravy jsou Šohaj i gumová noha

Komiksoví tvůrci na Břeclavsku a Hodonínsku se inspirují v zahraničí i v místním folkloru.

Někteří lidé propadnou kouzlu obrázkových příběhů s bublinami natolik, že je nakonec sami začnou kreslit. Prosadit se na komiksové scéně ale není jednoduché. Sedmička přináší příběhy čtyř autorů z Břeclavska a Hodonínska, kteří se o to pokoušejí.

„Začal jsem komiksy kreslit už před dvanácti lety. V té době jsem si otevřel vlastní tetovací studio a začal se inspirovat příběhy lidí, kteří ke mně přicházeli. Kreslil jsem si ale už od dětství,“ vypráví autor komiksu z titulní strany Jakub Novák.

Drtivá většina jeho komiksů ale zatím skončila v šuplíku. Vlastním nákladem vydal jen jeden komiks – filozofický traktát o gumové noze od panenky pod názvem Experiment GN. „S kamarádem jsme ho vydali v nákladu dvě stě kusů. Dosud se ale prodalo jen několik čísel. Komiks má dobré kritiky, ale pro čtenáře je ten příběh hodně těžký,“ říká Novák.

V komiksu vychází ze své zkušenosti, kdy několik let pracoval v továrně jako svářeč. „Každý den jsem vstával v šest ráno a připadal si jako ozubené kolečko v systému, kterému vládne neviditelná ruka trhu. Jednou jsem na sídlišti našel gumovou nohu od panenky, což mi připadalo jako výsměch celému tomuhle strojovému životu. Promítlo se to do komiksu, ve kterém začala gumová noha s neviditelnou rukou trhu bojovat,“ vzpomíná Novák.

Súmrak na Slovácku

Čtyřiatřicetiletý Jiří Zimčík z Hluku má za sebou už několik vydaných komiksů. „První komiksy jsem zkoušel už v dětství, ale neměl jsem potřebnou trpělivost a tak jsem za sebou zanechával jenom torza. Ve škole jsem si obkresloval výjevy z omalovánek Masters of the Universe. Jednoduchý styl mi zůstal dodnes,“ říká komiksový tvůrce, který svůj styl definuje jako dobrý standard. Jeho komiksy už vyšly v Itálii, v Chorvatsku a na Ukrajině. Ve Francii dokonce vyšla kniha s obálkou, kterou navrhl. I když jsou jeho komiksy komerčně úspěšné, uživit se jimi nedá.

„Snažím se živit alespoň ilustracemi a prodejem obrazů a koláží z barevných papírů,“ říká Zimčík. Nejraději se inspiruje životem, fotografiemi ze starých časopisů a muzikou. V jeho tvorbě se často opakuje postavička Rebela Horda. V současné době ale připravuje komiks, ve kterém představí nového hrdinu Šohaje. „Už pracuji na druhé epizodě, která se jmenuje Monstrum z Močových jam. První příběh nedávno vyšel ve fanzinu Aargh! a jmenuje se Súmrak na Slovácku,“ dodává Zimčík.

Jiný přístup ke komiksům má o generaci mladší Jáchym Nádvorník z Břeclavi. Komiksy kreslí už od školky a nedávno mu jeden z nich otiskli i v časopise ABC. „Každý můj komiks je vždycky o něčem jiném a s jinými postavami. Komiksy kreslím stylem, který je trochu ovlivněný japonskými komiksy,“ vysvětluje Nádvorník. Hodně se inspiruje ostatními komiksovými tvůrci, ale i hudbou a filmem. „Zatím si kreslím jen tak pro zábavu. Nedělám si iluze o tom, že bych se kreslením komiksů mohl v budoucnu uživit,“ říká Nádvorník, který od září začne studovat grafický design.

Tvůrcem, který má i ve své profesi ke komiksu hodně blízko, je Petr Včelka. Živí se jako umělecký návrhář počítačových her. V současné době žije v Bratislavě. V Hodoníně ale studoval na střední průmyslové a umělecké škole, kde se začal kresbě věnovat.

„První komiks Zemřít znamená nežít mi vyšel v magazínu Crew. To mi tehdy bylo šestnáct let. Komiksy jsem si kreslil ale už od dětství. Ve věku mezi dvanácti a patnácti lety jsem se chtěl vyrovnat svým komiksovým vzorům. Už jsem to nebral jen jako hraní si, ale pořád to ještě byla dětská zábava,“ vzpomíná na svoje začátky.

Na střední škole v Hodoníně dostal kvalitní řemeslné základy. „Vlastně to byl můj první opravdový dotek se světem grafiky. Vše, co jsem se tam díky výborným pedagogům naučil, se promítlo i do mých komiksových prací,“ popisuje tvůrce, jehož oblíbeným tématem je lidská postava. „Mám rád superhrdinský žánr v komiksech. Proto mě zajímá, jak působí, když někdo nosí masku nebo oblečení, které posouvá význam šatů někam jinam. Láká mě hra s významy. Mými komiksy prochází postava neurčitého hrdiny, kterého si pro sebe postupně objevuji,“ říká Včelka.