Bhavna Rani je pohledná Indka mnoha dovedností. Když před čtyřmi lety přišla do Prahy, jako vystudovaná návrhářka si otevřela butik, pak se ale se dvěma bratry rozhodla věnovat indické gastronomii. V rodinné restauraci Masala v Mánesově ulici už třetím rokem nabízejí indické speciality.
„Naše kuchyně je hodně pálivá, i když se snažíme přizpůsobit chuti Čechů. Funguje to ale i naopak, když přijdou příště, řeknou si o ostřejší jídla,“ vysvětluje třicetiletá žena.
Jejím koníčkem je malování. Svými obrázky vyzdobila restauraci a některé už i prodala. Batikuje si šaty a také trochu obchoduje s hedvábím.
Bhavna Rani studovala na Karlově univerzitě češtinu pro cizince, má české přátele, ale řeč si chce vylepšit. „V Praze se mi líbí, přítele mám ale z Velké Británie,“ podotýká Rani.
Kvalitu určují placky
V Masale, název označuje v Indii speciální směs koření, mají jako v každé pravé indické restauraci speciální tandoor pec. V ní se při vysokých teplotách připravují populární česnekové placky – garlic nan. Strávníci si oblíbili i čapati, což je indický celozrnný chléb z pšeničné mouky, soli a vody, pečený na pánvi.
Kulinářští experti tvrdí, že právě podle placek se pozná kvalita podniku.
Většinu jídel Indové podávají s pikantními omáčkami v různých verzích, včetně sladkých. K reprezentativním restauracím patří třeba Beas Dhaba v Týnské ulici. Další podniky přibývají, protože indická a pákistánská komunita v metropoli sílí.
Vegetariánská kuchyně
Pětatřicetiletý Harpal Singh se před lety na Floridě seznámil s podnikavou Češkou, která tam pracovala na zaoceánské lodi. Kvůli ní po sedmi letech v USA změnil místo podnikání. Absolvent hotelové školy v Indii je spolumajitelem rychlého občerstvení ve vršovickém Edenu. V Punjabi food upřednostňují vegetariánská jídla, větší objednávky i rozvážejí.
„Hádám, že vegetariány jsou až tři čtvrtiny Indů, kteří žijí v Praze. Ani moji rodiče v Indii maso nejedí,“ říká Singh s tím, že si ho občas dá, protože někdy musí jídlo ochutnávat. „Vyjma hovězího, protože pro hinduisty je kráva posvátné zvíře,“ vysvětluje muž nad šálkem pravého indického čaje. To se svaří sypaný čaj s cukrem a kořením (zázvor, kardamom nebo hřebíček) a pak se do něj nalije mléko.
„Naší hlavní zásadou je, aby bylo jídlo čerstvé a teplé,“ dodává Singh, který provozuje i další dva podniky, v Tescu Leňany a na Budějovické.
V roce 2008 vzniklo v Praze Sdružení Indů v Čechách. Má jedenadvacet členů a o tradičních indických svátcích například pořádá kulturní vystoupení. Někdy i ve spolupráci s indickým velvyslanectvím.
„Snažíme se, aby si krajané udrželi pouto k vlasti a také si radíme v podnikatelských aktivitách,“ říká viceprezident sdružení Malhotra Sumit. V Táborské ulici má obchod s indickým zbožím a vegetariánskými potravinami. Včetně vyhlášené rýže basmati.
Asi nejvíc Indů je na Chodově. Jako experty na informační technologie je zaměstnává firma DHL. V rukou Indů je automobilka Avia Letňany a v Praze sídlí i řada menších indických společností. Kromě gastronomie se věnují třeba poradenství v ajurvédské medicíně.
Pražané nalézají v indické gastronomii stále větší zalíbení, někteří se zase nechávají inspirovat kulturou. V kině Světozor se od roku 2003 koná Festival bollywoodského filmu. V indických snímcích jsou často hudební a taneční pasáže, které dovysvětlují děj nebo ilustrují citové pochody hrdinů.
Uplatňuje se v nich i tradiční bollywoodský tanec, který získává popularitu u Češek. „Je založený na příběhu, pro jeho vyjádření hodně pracujeme s gesty i rekvizitami. Kostýmy si vozím přímo z Indie,“ říká studentka indologie Vendula Uhýrková, která chodila na lekce k učiteli přímo v Indii. Teď vyučuje tanec v Praze.
Jídlo „po pákistánsku“
Osmatřicetiletý Imran vystudoval v Pákistánu ekonomii a před čtrnácti lety začínal v Česku od nuly.
Nyní nabízí ve svém podniku Manni restaurant v Seifertově ulici tradiční pákistánskou kuchyni. V centru hlavního města vlastní jedenáct non stop minimarketů.
Součástí Britské Indie byla v letech 1858 až 1947 i území dnešního Pákistánu a Bangladéše, a tak se kuchyně někdejších kolonií podobají. Hinduističtí Indové ale jedí méně masa a vynechávají hovězí, muslimové z Pákistánu zase z náboženských důvodů nejedí vepřové.
V Manni restauraci jako jedni z mála v Praze podávají takzvané halal maso. „Je z orientálně čistě zabitých zvířat, které se podříznou a nechají vykrvácet. Týká se to hlavně jehněčího, hovězího, ale i kuřecího,“ vysvětluje Imran.
K různým masům lze udělat stejnou omáčku, host si je může dát podle chuti různě ostré. Žádaná je Korma, jemně kořeněná krémová omáčka s kešu, či ostrá Vindalů se škálou kořeněných příchutí.
Imran zaměstnává asi čtyřicet krajanů, druhou polovinu tvoří Češi. „Mám už v Česku trvalý pobyt a v Praze jsem spokojený. Našel jsem si tady i manželku a vychováváme dvouletého syna,“ říká Imran.
Navštěvujete restaurace s orientální kuchyní?