Tomáše Melichárka a Lukáše Lhoťana spojuje kniha Islám v Brně. Šestadvacetiletý Melichárek ji napsal na základě své bakalářské práce a jednatřicetiletý Lhoťan mu ji vydal.
Islám a muslimové, především ti brněnští, jsou hlavním tématem práce obou mužů i tohoto rozhovoru. Melichárek ve své knize mimo jiné popisuje to, že pohled Brňanů na muslimy není tak špatný, jak vyplývá z výzkumů veřejného mínění.
Jak vznikl nápad napsat knihu?
Melichárek: Kniha rozšiřuje moji bakalářskou práci. Prvotním záměrem tedy nebylo vydat práci jako knihu, s tímto nápadem přišel až Lukáš Lhoťan. Cílem bakalářské práce bylo zmapovat muslimskou obec v Brně a zjistit, jaký na ni má názor většinová populace. Chtěl jsem si také ověřit závěry mnohých výzkumů veřejného mínění na téma islámu, které pro muslimy vyznívaly spíše negativně. Provedl jsem proto vlastní výzkum veřejného mínění mezi Brňany.
K čemu jste dospěl?
Melichárek: Ukázalo se, že pohled Brňanů na islám není tak negativní, jak ukazovaly dřívější výzkumy. Závěrů je v knize rozebráno několik, tím hlavním však asi je, že Brňané mají - proti tomu, co se často odhaduje - k muslimské komunitě v Brně neutrální nebo spíše pozitivní vztah.
Kolik je v Brně muslimů?
Melichárek: Přesné číslo nikdo nezná, neexistuje žádný oficiální seznam členů. Většinou se udává, že v České republice je deset až patnáct tisíc lidí hlásících se k islámu, z toho dva tisíce jsou praktikujícími muslimy.
Muslimové mají v Brně v současnosti jednu mešitu. Proč její stavbu doprovázela nevole lidí?
Melichárek: To, že se z Vídeňské ulice stane „muslimské ghetto“, jak říkali odpůrci výstavby, se nevyplnilo. Samotnou stavbu mešity provázely protesty ze strany občanů žijících v její blízkosti i ze strany magistrátu. Je zajímavé, že v současnosti obyvatelům domů v blízkosti mešity ani tak nevadí samotná budova, jako spíše to, že v pátek bývají plná okolní parkoviště, protože se vyznavači islámu sjíždějí k páteční modlitbě. To je ale spíš problém infrastruktury.
Zažil jste kvůli vaší knize nějaký konflikt?
Melichárek: Především chci zdůraznit, že informace v knize nejsou mé názory, ale ověřitelná vědecká data. Žádný konflikt jsem nezažil a nemyslím si, že zažiji. To proto, že nepatřím ani k propagátorům výstavby mešit na našem území, ani k jejím odpůrcům. Knihu jsem psal z neutrální pozice.
Co vás vedlo ke studiu managementu v kultuře a religionistiky?
Melichárek: Původně jsem vystudoval technický obor, ale táhlo mě to k humanitním studiím. Praktický obor už mám splněný a dokážu se uživit rukama, takže teď mohu rozvíjet další schopnosti.
Humanitních oborů je nepřeberné množství. Co vás lákalo na religionistice?
Melichárek: Náboženství mě vždycky zajímalo, především jeho sociální rozměr. Tedy to, že je nástrojem pro sdružování lidí do komunit, které utvářejí a formují kolektivní myšlení svých členů.
Přispěly k vašemu zájmu o problematiku i teroristické útoky, které zapříčinily, že je islám v západním světě vnímán spíše negativně?
Melichárek: To nebyl rozhodující faktor. Zajímala mě kultura spjatá s islámem, různé podoby islámu, jeho historie, a především sociologický rozměr.
A jaký je váš osobní vztah k muslimské víře a islámu?
Melichárek: Vztah k islámu bych označil za neutrální. Něco jiného je vztah k lidem, kteří islám praktikují. Například v rámci brněnské komunity mám několik přátel, se kterými se pravidelně scházím a považuji je za výborné lidi.
A vy sám věřící jste?
Melichárek: Nejsem věřící.
Lukáši, působíte jako nakladatel a publicista. Zabýváte se také tematikou náboženství, převážně islámu. Co vás vedlo k tomu, že jste k islámu konvertoval?
Lhoťan: Náboženství mě zajímalo celý život. Koncem devadesátých let jsem se seznámil s tehdejšími muslimy v Česku a jejich prezentací islámu. Ta mě zaujala a přitáhla. Byl to islám v pojetí muslimských intelektuálů, tedy humanitně intelektuální výklad islámu.
Byl jste vychován k víře?
Lhoťan: Pocházím z katolického prostředí, které mi je blízké a ovlivňuje můj pohled na svět a na náboženství. Osobně bych však v budoucnu chtěl, aby mé děti byly vychovávány v křesťanském duchu.
Proč? Když sám inklinujete k islámu.
Lhoťan: To je těžké. Reformní islám je v dějinách spíše výjimkou a záležitostí užší skupiny intelektuálů než širších vrstev muslimů a má blíže ke křesťanskému pohledu na svět než k ortodoxnímu islámu.
Nevadilo vašim rodičům, že jste konvertoval?
Lhoťan: Žádný problém s tím neměli. Můj pohled na svět je formován spíše křesťanským pohledem než ortodoxním islámem z Arábie.
Dodržujete muslimské praktiky? Modlíte se pětkrát denně?
Lhoťan: Kdysi jsem to praktikoval, ale teď už ne.
Proč jste přestal?
Lhoťan: Podle mě je to otázka osobního přesvědčení. Tyto praktiky byly podle mých znalostí postupně zavedeny až koncem prvního století islámu. Původně modlitby nebyly spjaty s nějakými povrchními a manifestačními akty, ale byla to spíše duchovní záležitost. Teprve později začaly krystalizovat předpisy ohledně počtu modliteb a podobně. Není to stanoveno ani v samotném Koránu. Způsob, jakým se má muslim modlit, se připisoval Prorokovi, ale dnešní kritiky ukazují, že mnohé prameny uváděné jako Prorokovy jsou falza. Většina muslimů se u nás také nemodlí, nepostí se.
Nejsou částečně nuceni společností a evropskými zvyky?
Lhoťan: Moje osobní zkušenost je, že nechtějí. Mezi lidmi podobného smýšlení si to přiznávají, pouze v případě setkání s ortodoxními muslimy, kteří modlitbu vnímají jako kolektivní manifestaci, argumenty evropských konvencí používají jako výmluvu.
Vy jste se, Lukáši, už někdy setkal s negativními reakcemi kvůli vašemu postoji k víře?
Lhoťan: Samozřejmě, že se člověk setká s negativními reakcemi. Jak ze strany Čechů nemuslimů, tak i muslimů. Ale já to neřeším. Ale kdybych se s tím nesetkal, tak bych si začal myslet, že něco není v pořádku.
Z čeho myslíte, že negativní reakce pramení?
Lhoťan: Já osobně si myslím, že je to vnitřní krize některých lidí. Protože své vlastní přesvědčení nemají, mají jen nějaké povrchní informace. Když vidí přesvědčení někoho jiného, které je z jejich pohledu iracionální, reagují takto. Projektují si do neznámého věci, které je ohrožují. Z části za to však mohou i sami ortodoxní muslimové, kterých je třeba v poměru k liberálním mnohem méně, ale jsou více vidět. Melichárek: Společnost se nebojí muslimů samotných, ale spíše obrazu islámu, který je jim prezentován prostřednictvím senzacechtivých médií. Tedy znalost islámu majoritní populace pramení ze střípků informací, které nedokážou plně reflektovat fenomén, jako je islám. Například se velmi často zapomíná, že sama evropská kultura byla velmi ovlivněna, v pozitivním slova smyslu, tou arabskou.
Není evropský názor na islám posunutý i vinou negativního mediálního obrazu po 11. září 2001?
Lhoťan: Velkou roli hraje vzdělání novinářů. Kolikrát ani nemají kvalitní informace a kopírují zprávy ostatních. A u novinářů vše začíná, lidé mají informace od nich.
Co by mohlo změnit názor Evropanů na islám, aby na něj, jako dnes, nenahlíželi tak negativně?
Melichárek: Problém je především v médiích, která utvářejí a podporují negativní pohled na islám. Teď byl kupříkladu Týden arabské kultury v Brně a nikde tato informace příliš zviditelněna nebyla. Což je škoda, protože se Brňanům naskytla jedinečná příležitost se setkat a pohovořit si s představiteli této komunity. Lhoťan: Média z povahy své práce hledají témata, která šokují. Umírnění ortodoxní a liberální muslimové zkrátka většinou nešokují.
Pro mnoho Evropanů je ale šokující postavení ženy v islámském světě. Ženy jsou tam méněcenné.
Lhoťan: To máte sice pravdu, ale když vezmete člověka, který má takovéto přesvědčení, a ať už jej skrývá, nebo se k němu otevřeně hlásí, tak šokuje. Ale opět je to potíž rozdílu mezi ortodoxními a liberálními muslimy. Můj známý, který pochází ze severní Afriky, kde je islám proti arabskému umírněný a liberální, říká: „Za Proroka mohla ženská jezdit na velbloudovi a dneska nemá právo vlastnit ani řidičák.“
Islám je jediné náboženství, které za svou víru bojuje. Čím je to způsobeno?
Melichárek: S tím nesouhlasím. Všechna náboženství, především ta misijní, byla v průběhu svých dějin - a některá i nyní - v jistém smyslu bojovná či agresivní. Ale i to je zobecňující a zavádějící. Ve vztahu k islámu bychom si pak nejprve museli říci, o jakou skupinu či náboženský proud se v islámu jedná, a pak se můžeme bavit o tom, jakým způsobem „bojuje“, pokud vůbec.
Jaký je váš názor na zobrazování Proroka, jehož karikování bylo v zahraničí příčinou násilí?
Lhoťan: Můj názor je, že zobrazování je pouze vyjádřením představy, jak by mohl Prorok vypadat. Ale problém je v tom, že pokud se budeme na islám dívat očima křesťana, tak ho nikdy nepochopíme. Spíše je třeba na něj nahlížet pohledem judaismu. Je mu blíže. Melichárek: K tomuto bych jen rád zmínil, že podoba Proroka je velmi dobře popsána v mnoha takzvaných hadísech, což jsou zprávy o činech a skutcích proroka Muhammada, a z těchto zpráv čerpali islámští umělci, kteří postavu Muhammada umělecky ztvárnili.
Jak moc se muslimové snaží splynout s většinovou společností?
Lhoťan: Mám dojem, že v Evropě mnohem více vadí, když budete chodit v typickém pákistánském oblečení než radikální názory. V Americe je jiný model: „Choď si oblečený, v čem chceš, jez si, co chceš, ale tady je naše americká myšlenka a tu přijmi.“ Melichárek: Je to případ od případu. Každopádně můžeme očekávat změny, a to především u druhé nebo třetí generace, která se již v Brně narodila. Tato generace má díky škole jasné zázemí i okruh přátel, aniž by to narušilo vztahy v komunitě. Tento vývoj by se dal přirovnat k historii vietnamské menšiny v Česku.
Tomáš Melichárek
Narodil se v roce 1985 v Brně.
Napsal knihu Islám v Brně, ve které shrnul poznatky svého výzkumu zaměřeného na téma islámu a muslimů v Brně.
Studuje religionistiku a management v kultuře na Masarykově univerzitě.
Pracuje jako editor v čtvrtletníku Přes, který se zabývá migrací a občanskými právy.
Pracoval jako tazatel pro výzkumy veřejného mínění.
Lukáš Lhoťan
Narodil se v roce 1980 v Brně.
Působí jako nakladatel, publicista a komentátor orientující se na islámskou problematiku.
Celý život se věnuje studiu náboženství.
Sám k islámu konvertoval, měl tak možnost poznat brněnské muslimy zblízka.
Vydal knihu Islám a islamismus v ČR. Mapuje vývoj české muslimské komunity po roce 1989.
