„Japonci se nikdy nevzdávají“

Takayuki Watanabe mluví o tom, jak Japonci prožívají největší katastrofu ve svých novodobých dějinách.

Rozhovor s lektorem japonštiny Takayuki Watanabem z Filozofické fakulty Univerzity Palackého měl být původně o jeho vztahu k Olomouci, rozdílnostech mezi Japonci a Čechy a prostě o tom, jak se mu u nás žije. Jenže katastrofa v Japonsku z posledních dní nasměrovala rozhovor pro Sedmičku úplně jinam. Myšlenky nejen Watanabeho, ale všech Japonců, se teď týkají jediného. Největší katastrofy v novodobých dějinách Japonska.

V Japonsku máte rodinu. Jsou všichni po zemětřesení a tsunami v pořádku?

Ano, myslím, že jsou. Japonsko je velké a moje rodina žije na ostrově Kjúšú. Tam bylo jen poměrně malé tsunami. Sice některé lidi museli evakuovat z pobřežní oblasti ostrova, ale mé rodiny se to netýkalo. Na Kjúšú také vybuchla sopka, ale není to naštěstí snad nic vážného. Jinak také vím, že se spousta Japonců tady v České republice a v Olomouci obává o své blízké. Dlouhou dobu navíc nebylo vůbec možné se do Japonska dovolat, teď už se to snad pomalu zlepšuje.
Jak jste se cítil, když jste se o katastrofě dozvěděl? První zprávy jsem slyšel z rádia. Mluvili tam o zemětřesení. Z toho jsem nebyl nějak moc vystrašený, v Japonsku bývají zemětřesení poměrně často a v Evropě se to někdy trochu přehání. Takže jsem ze začátku neměl obavy. Pak jsem ale na internetu sledoval další zprávy, především o tsunami, a to už jsem věděl, že je zle. Vlna tsunami prý přišla hrozně rychle.

V porovnání s jinými zeměmi, kde hned po katastrofě dochází k rabování a loupení, se Japonci chovají velmi ukázněně. Čím to je?

V porovnání se zemětřesením třeba na Haiti je u nás celkově všechno lépe organizované. V Japonsku bylo nejrůznějších tragédií více a už víme, co máme všichni dělat. Všem je jasné, že se musí co nejdříve znovu začít budovat nový život, nová země. Lidé se moc snaží být klidní. Co mi ovšem vadí, je chování lidí v Tokiu. Denně čtu zprávy, že se vykupuje veškeré jídlo v Tokiu, že lidé si dělají zásoby a jinde potraviny chybí. To nechápu.

Pomohl podle vás projev císaře?

Císař většinou nic nekomentuje, do politiky vůbec nezasahuje. Nemá také skoro žádné pravomoce. Přesto, když je potřeba, tak promluví. Lidem to dodává sílu a odvahu. Je určitě dobře, že promluvil.

Velkým nebezpečím jsou teď japonské jaderné elektrárny. To určitě ano, ale nikdo asi teď přesně neví, jaká je situace a co bude dál. Myslím, že to neví ani naše vláda. Někteří lidé říkají, že vláda tají skutečný rozsah katastrofy v elektrárnách, že nechce šířit paniku. Spíš si myslím, že vláda jenom přesně neví, co se stalo.

Myslíte si, že Japonsko nyní odstaví všechny své jaderné elektrárny nebo aspoň některé?

Myslím si, že ne. Spíš čekám, že budou všechny elektrárny zkontrolované a udělají se nějaká opatření, aby se tohle už nemohlo opakovat.

Dokáže se Japonsko z takové rány vzpamatovat?

Japonci jsou nesmírně houževnatí a nikdy se nevzdávají. Nevím, jak dlouho to bude trvat, ale Japonsko se určitě zase postaví na nohy. Chtěl bych poprosit všechny lidi v Česku, pokud chtějí Japonsku pomoci, aby přispěli na sbírku, kterou pořádá japonské velvyslanectví.