Je špinavý vzduch? Tak obětují krev

Pražští vědci zkoumají radvanické občany. Jak moc se na jejich zdraví podepisuje ostravský vzduch?

Břetislav Buchta. Vladimír Burda. Radim Chrapek. To jsou jen tři jména dobrovolníků z ostravských Radvanic a Bartovic, kteří se rozhodli pomoci vědě. Spolu s dalšími pětadvaceti místními muži zralého věku souhlasili s tím, že si nechají odebrat krev, darují moč a budou osmačtyřicet hodin chodit s monitorem připevněným na těle. Přístorj změří, co všechno za tu dobu muži dýchali. Ostravsko patří k místům s nejšpinavějším ovzduším v Evropě, Radvanice a Bartovice pak mají jedno z nejšpinavějších ovzduší na Ostravsku. „S měřením jsme začali už osmého ledna. Zkoumáme nejen ovzduší, ale i lidi na Ostravsku, přesněji řečeno to, jak na ně ovzduší působí,“ vysvětluje Jan Topinka z pražské Akademie věd. Přitom téma ovzduší se v lednu ukázalo opět jako velmi třaskavé. Krajský úřad v Ostravě i magistrát vyzývaly v některých dnech občany, aby pokud možno jezdili jen hromadnou dopravou a topili ekologicky „Inverzi na sobě pociťuji. Dlouho jsem neměl žádné problémy, ale teď to člověka v krku škrábe tak, až pokašlává a skoro se dusí. Cítím to přímo na plicích,“ svěřuje se se svými pocity z temných lednových dní Břetislav Buchta z Radvanic. Je jedním z dobrovolníků, kteří slouží jako materiál pražským vědcům. V práci si vybral starou dovolenou a dva dny chodil po Radvanicích s přístrojem. „Zašel jsem do knihovny, na nákup, i do blízkého lesa. Pravda, někteří lidé se na mne dívali divně, že mi čouhá trubička z pod kabátu,“ vykládá Buchta o tom, jak měření probíhalo.

„Snažím se žít zdravě, ale co je mi to platné, když žiji pod takovým kolosem, který chrlí karcinogenní látky,“ stěžuje si Buchta na sousední největší českou ocelárnu ArcellorMittal.
Obdobně hovoří i další muži, kteří se průzkumu rozhodli účastnit. „Situace je taková, že je zapotřebí něco dělat. Alespoň zjistíme, jak moc nám místní vzduch škodí. Já žiji v Radvancích už hodně dlouho,“ vysvětluje Vladimír Burda, proč se na pokus dal.
S přístrojem se za osmačtyřicet hodin sžil. Chodil s ním do obchodu i do práce. Když přišel s trubičkou čouhající z pod bundy na stavbu, někteří technici si mysleli, že je jde o zařízení, které má na stavbě hlásit únik plynu. „Byla to legrace, ale lidi by si už měli začít zvykat. Jestli to tak půjde dál, budeme všichni tady za chvíli chodit v plynových maskách,“ myslí si Burda.
Jednoznačně vítá, že Akademie věd výzkum v Radvanicích zahájila: „Pokud chceme něco změnit, musíme mít především informace.“

Překvapení vědci

Už dříve takto pražští akademici zkoumali karvinské a havířovské strážníky, úředníky krajského úřadu Moravskoslezského kraje v Ostravě a také strážníky pražské. Přestože výsledky výzkumu ještě zdaleka nejsou hotovy, už teď mluví vědci o velikém překvapení. Ostravští úředníci nadýchali v kancelářích třikrát více škodlivin než pražští strážníci v ulicích, karvinští strážníci dokonce devětkrát více. Výsledky měření v ostravských Radvanicích přitom mohou dopadnou obdobně jako v Karviné, tedy ze všech nejhůře. „Karviná i Radvanice a Bartovice leží v kotlinách,“ konstatuje expert Topinka.
Zkoumání pražských akademiků není nijak snadnou záležitostí. Podle vedoucího výzkumného týmu Radima Šráma problémy začínají už u výběru vhodných dobrovolníků. Musí být mimo jiné nekuřáci. A najít dostatek nekuřáků mezi úředníky a policisty, to je problém. V Praze a na Ostravsku je tak zkoumáno na sto padesát mužů. Ženy zkoumány nejsou. Důvod je relativně jednoduchý. „Mají jinou genetickou výbavu DNA,“ vysvětluje Topinka. A právě působení škodlivých látek z ovzduší na DNA je v komplikovaných testech v pražských laboratořích zkoumáno. Podle Topinky budou dílčí výsledky měření radvanických mužů známy zhruba v polovině roku, do konce roku pak vědci zveřejní definitivní výsledky.
Kromě mužů se vědci zaměřili i na děti. V Ostravě žije mnohem více dětí s astmatem něž kdekoli jinde v republice. Podle Topinky nemusí být ani na vině současný stav ovzduší. Na stavu dětí se může klidně odrážet i fakt, v jakém ovzduší žili na Ostravsku před dvaceti lety jejich rodiče. Kdo to pamatuje, ví, že o žádnou selanku nešlo. „Potíže dnešních dětí mohou být dané už geneticky,“ upozorňuje Topinka. Rozbory krve dvou stovek ostravských dětí vědci porovnají s rozbory krve dětí z Prachaticka na Šumavě. „Pokusíme se zjistit příčiny dětských nemocí a také navrhnout opatření,“ vysvětluje smysl zkoumání vědec Šrám. Výsledky mohou být hotovy už v polovině letošního roku.

Kraj, zákony a autobusy

Slovo ovzduší se mnohem intenzivněji začalo na začátku roku skloňovat i na krajském úřadě v Ostravě. Vedení kraje vyslalo do pražské sněmovny návrh zákona, podle kterého by mohli inspektoři kontrolovat domácnosti, čím lidé topí. Snahou regionálních politiků také je, aby lidé v Ostravě a Karviné mohli za špatných podmínek jezdit hromadnou městkou dopravou zdarma. Podle hejtmanova náměstka pro životní prostředí Miroslava Nováka nasadil kraj velkým znečišťovatelům v kraji vysokou laťku. „ Podniky musí snížit emise o padesát procent. To je strop, dál už není po technologické stránce možné jít,“ upozorňuje Novák. Podniky si budou muset pořídit nejmodernější technologie za miliardy. A to do tří let,“ vysvětluje Novák.
Nyní jsou tedy na řadě takzvané malé zdroje, tedy místní topeniště. Novák doufá, že nátlak Moravskoslezského kraje na poslance bude tak účinný, že zákon o kontrolách domácích topenišť může začít platit už od příští topné sezóny. Podle některých právní expertů ale může zákon narazit na ústavní práva. Dobrovolníci z Radvanic snahu krajského úřadu většinou vítají. „Ovšem nebýt velkého mocného a smradlavého souseda, nemuseli bychom řešit lokální topeniště,“ myslí si Vladimír Burda. Podobně hovoří i další z dobrovolníků, Radim Chrapek. S kontrolou malých topenišť nemám problém, lidé skutečně pálí PET lahve. Na druhou stranu ale už nyní jsou u nás v Radvanicích limity překračovány devítinásobně. A to je zásadní věc, na kterou nemají úřadníci odvahu sáhnout,“ stěžuje si Chrapek, že úřady už teď nejednaní vůči velkým znečišťovatelům mnohem tvrději.