Zaživa zazděná jeptiška a poslední kadaňský kat Ignác Kayl, kteří spolu měli milostný poměr, podle pověsti každou půlnoc straší v centru Kadaně. Kayl bydlel koncem osmnáctého století v Katově domě s číslem 190. Poblíž uličky, která měří jednapadesát metrů a v nejužším místě je široká jen 66,1 centimetru. Drží český rekord. I proto stojí historické královské město poblíž Chomutova za návštěvu.
Katova ulička spojuje staré město se Špitálským předměstím. „Vznikla s Katovou brankou na začátku čtrnáctého století jako součást prvního pásu městských hradeb,“ přibližuje kadaňský historik Petr Hlaváček. Ulička sloužila jako odpadní stoka přebytečné vody z rybníků a kašen na hlavním náměstí. Vodu odváděla do Bystřického potoka. Velký význam měla při obraně města, protože byla rychlou spojnicí centra s hradebním parkánem.
Ulička je dnes spolu s bílou dámou na náměstí největším turistickým lákadlem Kadaně. Katova ulička drží rekord uznaný pelhřimovskou Agenturou Dobrý den. Od 9. května 2007 má zápis v České knize rekordů jako nejužší ulice v České republice. Oficiality provázela velká sláva. Tentýž den se město Kadaň dostalo ještě jednou do knihy rekordů díky setkání největšího množství katů na jednom místě. Na náměstí se sešlo jednadvacet katů.
Až do té doby patřilo prvenství nejužší uličky v České republice moravskému Tišnovu. Tamní Koželužská ulička je devětačtyřicet metrů dlouhá a v nejužším místě měří 77,5 centimetru. Kniha rekordů ji zaznamenala 11. listopadu 2006.
Ještě o jedné uličce se hovoří jako o nejužší. O pasáži na pražské Kampě. Protože ji ale nenazývají uličkou, v Knize rekordů nemá záznam. „Tvoří ji schody vedoucí na dvůr jedné restaurace u kraje Čertovky. Nahoře i dole z poměrně prozaického důvodu instalovali semafory pro pěší. Pokusí-li se uličkou projít někdo na červenou, riskuje, že se s případně protijdoucím nevyhnou,“ píše v blogu Daniel Dolanský.
Ten, kdo přijede do Kadaně, aby si prošel Katovu uličku, by si neměl nechat ujít také procházku královským městem, které je od roku 1978 památkovou rezervací. „Ochrana se týká zbytků pozdně gotického opevnění s mohutným předbráním před Žateckou branou a dále i barokně přestavěné renesanční a gotické zástavby starého města,“ láká Turistický průvodce po nejzajímavějších a nejkrásnějších místech Ústeckého kraje. Jeho web www. branadocech.cz získal na brněnském veletrhu Region Tour první místo v kategorii Nejlepší turistický portál. Obsahuje přes osm set tipů na výlety.
Věž se psem
Kadaňskému Mírovému náměstí vévodí přes padesát metrů vysoká radniční věž, na jejíž vrchol vede zhruba sto čtyřicet schodů. Věž nechal postavit kameník Petr Hundt a nechal na ní svůj rukopis i v podobě sošky psa. Před pěti lety zjistili, že sloužila jako chrlič odvádějící dešťovou vodu z ochozu věže. Odlitek sochy je k vidění ve františkánském klášteře.
PRAKTICKÉ TIPY A RADY NA CESTU DO KADANĚ:
Kadaň
Královské město s 18 700 obyvateli jihozápadně od Chomutova na levém břehu řeky Ohře.
Jak se tam dostat
Autem: Z Ústí, Teplic i Mostu vede ke Kadani silnice 13/E422. Za elektrárnou Prunéřov je potřeba ze silnice odbočit doleva. Pak už je to do města kousek.
Vlakem: Do Kadaně jezdí rychlíky z Ústí nad Labem přes Teplice, Bílinu, Most a Chomutov. V zastávce Kadaň-Prunéřov musí cestující přestoupit na osobní vlak, který na rychlík navazuje a veze lidi do města. Celá cesta trvá zhruba hodinu a půl.
Informační centrum
Turisté ho najdou na hlavním, Mírovém náměstí.
Otevřeno má denně, o víkendech jen v 9.00 až 12.00.
Městské muzeum
V areálu středověkého františkánského kláštera asi kilometr od náměstí směrem na západ.
Zaměřuje se na historii města a mineralogii.
Prohlídku je potřeba objednat na www.kultura-kadan.cz/ muzeum/rezervace.php
