Kadeřnice Tereza Rejmanová si splnila svůj dětský sen. Nejen, že má vlastní kadeřnictví v centru Českých Budějovic, ale v osmadvaceti letech patří ve svém oboru do české špičky. Přes tuzemské soutěže se energická a usměvavá žena dostala až na kadeřnické přehlídky a semináře v USA.
Jak se stalo, že vám kadeřnictví tak učarovalo?
Zajímala jsem se o stříhání od svých deseti let. Začínalo to klasicky, když malé holky stříhají panenky. Pak přišly na řadu kamarádky u zadního vchodu našeho paneláku za deset haléřů. Postupně jsem se tedy do stříhání dostávala a začalo mě to stále více bavit.
Zní to, jako by povolání bylo i vaším koníčkem.
Přesně tak. Jsem totiž hrozně akční. Což dokládá i fakt, že mne k porodu vezli přímo odtud ze salonu, když mi při stříhání zákaznice praskla voda. Je o mě známé, že jsem workoholička. Tři týdny po porodu jsem už zase stála v salonu.
Kdy vás napadlo své umění předvést v soutěžích?
S firmou, se kterou spolupracuji jedenáctým rokem, jsem do soutěží šla zhruba před čtyřmi roky. V roce 2009 jsem se umístila mezi pěti nejlepšími kadeřnicemi v republice. To mne začalo hodně motivovat. Často jezdíme do zahraničí na různá školení. Dokonce nás učil i osobní kadeřník zpěvačky Shakiry, což bylo úžasné. Nechci se tady v Čechách nikoho dotknout, ale to byla úplně jiná škola.
Co se hodnotí při kadeřnických soutěžích?
Musíme například vymyslet nějakou novinku v účesu. Porota nám určí trend a parametry a na nás už potom je pracovat podle fantazie.
Jaký do Česka přijde nejnovější trend?
Zatím je ještě čas, ale budou in přirozené barvy. Také budeme vlasy melírovat na motivy motýlích křídel, ale jenom na určitých partiích. Hodně to bude zelená. Můžeme používat i oranžovou, žlutou nebo červenou.
Jak se učíte nové módní trendy?
Spíš se učím na zahraničních školeních, kam jezdíme s kolegyněmi. A také tím, že se o moderní věci ve stříhání hodně sama zajímám. Mám známé kadeřníky v Los Angeles a oni dávají na web své fotky s výtvory, ale k nám do Čech podobné věci přijdou třeba až za rok.
Nedávno jste se vrátila ze soutěže v Americe. Jak na vás Spojené státy zapůsobily?
Byla to neskutečná show. Účastnily se čtyři kontinenty, čtyřicet států a téměř tři tisíce kadeřníků a kadeřnic z celého světa. Atmosféra byla neuvěřitelná, dokonce ještě teď jsem z toho rozklepaná a pomalu všechno vstřebávám. Hlavně bylo perfektně vymyšlené, že součástí byla i show osobního kadeřníka Madonny. Je úplně něco jiného, když najednou stojíte vedle lidí, které jste do té doby znal jenom z televize a časopisů.
Kde přesně se to konalo?
Všechno se odehrávalo v Miami na pláži, prostě pohádka. Ale neměli jsme moc času, abychom se třeba podívali po městě, protože každý den byl seminář či jiná akce. A večer party. Koupačky v bazénu a na pláži.
Zní to, jako byste popisovala scénu z amerického filmu.
Přesně tak to vypadalo, nelžu. Scenérie všude okolo vypadaly jak z nějakého filmu. Nic takového jsem nezažila.
Můžete porovnat, jaké jsou rozdíly mezi americkými účesy a tím, co se nosí v Česku?
Tady jsou dámy, dívky a slečny hodně konzervativní. Ačkoli pomalu začínají bariéry padat. Řada žen se například nebojí zelené barvy ve vlasech. To se bavíme o ženách okolo padesáti let, nikoli o mladých holkách. Tomu bude nahrávat i nastupující trend, kdy přirozenost vystřídá extravagance.
Jak to myslíte?
Přijdou do módy krátké sestřihy, což se v Americe nosí úplně běžně. Dokonce jsem si všimla, že většina kadeřnic už nenosí dlouhé vlasy. My Češky jsme byly výjimkami. Dnes se lidé koukají v baru na holku, která je ostříhaná mašinkou úplně nakrátko, divně. Tam je to normální. Proto bych si přála, aby si lidé vzali americkou odvahu a nebáli se experimentovat se svými vlasy. Tak jako tak k nám stejně tamní trendy přijdou.
O nás Jihočeších se říká, že jsme konzervativní, což možná platí i o účesech. Je situace v Praze jiná než v Českých Budějovicích?
Stoprocentně ano. Holky tady vypadají většinou jako promelírované blondýnky. Nechtějí měnit svůj stereotyp, nechtějí experimentovat. Asi jim chybí odvaha, ale holky na nejrůznější odstíny a extravagance máme i tady na jihu.
Jak se změnily trendy za poslední roky a desetiletí?
Když se podíváte v televizi na pořady z devadesátých let, tak se všechno dnes vrací. Ať už jsou to šedesátá, či osmdesátá léta, stejné účesy můžete vidět na přehlídkách. Končí éra žehlených a rovných vlasů, do módy přicházejí přirozené vlny.
Pozorujete lidi na ulici a hodnotíte si jejich účesy?
Ano, když jedu autobusem nebo jsem v supermarketu, tak si říkám často: tato by potřebovala vlasy zkrátit, tato obarvit. Kadeřnictvím opravdu žiju. Neustále vidím holky jen v culíkách. Ani si nevzpomínám, kdy jsem v Budějovicích viděla něco extravagantního.
Nyní jsou populární pořady, kde specialisté dokážou zájemkyně správným sestřihem a kosmetikou omladit o několik let. Chodí k vám zákazníci a chtějí po vás něco podobného?
Když vidím paní, které by se to hodilo, řeknu jí to. Většinou mi nechávají volnou ruku a uděláme proměnu. Například z blondýny na tmavovlásku. Potom i přijdou a pochválí moji práci. Dodají ale, že doma manželé nic nepoznali.
Když vezmete zákaznice podle věku, jaké ženy si od vás nechávají nejvíce radit?
Chodí ke mně všechny věkové skupiny, od patnácti do šedesáti let. Ale to jsou šmrncovní ženy. Zajímavé je, že víc se paradoxně bojí mladší holky. Ty mají rády svůj stereotyp a bojí se, co by jim na změnu účesu řeklo okolí. Lépe ke změně přemluvím starší dámy.
Jaké účesy letí na svatbách?
Hezčí jsou hladké a vyčesané drdoly. Ale záleží na šatech, obličeji nevěsty i na výšce partnera. Důležité je, abychom neudělali vyšší nevěstu než chlapa. Naopak přežitkem jsou flitry, které se dávají do vlasů.
A co muži? Ti se také bojí pokusů s vlasy?
Hlavně pánové chodí pořád se stejnými účesy. Když ukážu pánovi obrázek, co se dnes ve světě nosí, tak řekne hned, že tohle nechce. Každý chce po stranách ostříhat mašinkou, nahoře nechat vlasy delší a ty pak nagelovat. Jsou ale i tací, kteří se dají zpracovat.
To je zvláštní, když světoví kadeřníci jsou muži.
Jasně. Jak jsem říkala, znala jsem je hodně jen z časopisů. Teď mi stáli za zády a radili, co mám a nemám dělat. Chlapi, kteří udávají světové trendy. Musím však podotknout, že většinou jsou mužští kadeřníci homosexuálové.
Plyne z toho něco?
Ne, podle mě v tom rozdíl není, jestli je kadeřník muž, nebo žena. Musíte mít v hlavě nápady, mít znalosti, a hlavně odhad na lidi, kouknout se na zákazníka a hned musíte vědět, co by se mu hodilo. Sama si teď ale uvědomuji, že nemohu pracovat od rána do večera. Chci trochu ubrat.
