V hlavní roli prvního dějství seriálu není nikdo menší než Karel IV. Při jeho návštěvě v roce 1378 se Budějovice staly centrem Evropy. Kromě vysoké politiky ovlivnil pobyt římského císaře a českého krále i tvář centra města. Dodnes ho připomíná malba se zvláštním příběhem. „Byla to naprosto výjimečná návštěva, přitom o ní ví jen málo lidí. Na jednání evropského formátu sem přijely nejvýznamnější osobnosti římskoněmecké říše,“ upozorňuje ředitel jihočeských památkářů Petr Pavelec.
Mezi 5. a 7. květnem 1378 pobýval Karel IV. v Budějovicích se svým tehdy sedmnáctiletým synem Václavem. Vedl jednání o říšských záležitostech, kterého se účastnila spousta důležitých lidí: arcibiskup Ludvík Míšenský, řada říšských knížat i čeští páni a duchovní, jako například moravský markrabě Jošt nebo pražský arcibiskup Jan Očko z Vlašimi. „Vzešel odtud dokument, který měl vliv na říšskou politiku,“ dodává Pavelec. Karel IV. už asi tušil, že mu nezbývá mnoho času, proto rekapituloval svůj život a chtěl mnohé dořešit. Zemřel na podzim téhož roku.
Jedna ze stop, která po vzácné návštěvě zůstala dodnes, je unikátní. Křížovou chodbu dominikánského kláštera na Piaristickém náměstí zdobí freska, na níž je Karel IV. namalovaný se synem Václavem IV. (snímek dole). Podobná vyobrazení, na nichž jsou oba tito muži společně, se dochovala jen na Karlštejně či v katedrále svatého Víta v Praze, ale už v žádném jiném královském městě.
Pobyt Karla IV. měl i praktický dopad. Slavný panovník nebyl na jihu Čech poprvé. Například roku 1351 rozmnožil městská privilegia o nové výsady. Pro další rozvoj obchodu mělo mimořádný význam královské nařízení, že cizí kupci obchodující mezi rakouským Freistadtem a českými zeměmi musí jezdit přes Budějovice a nabízet zde své zboží k prodeji. Když opět přijel v únoru 1364, nařídil zbourání masných krámů. Původně stály na Rynku, nyní náměstí Přemysla Otakara II. „Při jedné ze svých návštěv městskou radu velmi nepříjemně znectil. Vytkl jí, že je město velmi zanedbané a v ulicích je svinčík, takže jeho kůň se musel brodit v nepořádku. Nařídil vyčištění centra, úpravu ulic a odstranění černých staveb,“ říká primátor Juraj Thoma. Ocenil, že Karlu IV. záleželo na tom, aby Budějovice skutečně vypadaly jako královské město.
Je pravděpodobné, že součástí příprav na vzácnou návštěvu v roce 1378 byla také malířská výzdoba nově dokončené křížové chodby kláštera. Panna Marie na ní chrání svým pláštěm duchovenstvo po pravici a laiky po levici.
U světských postav lze rozlišit knížecí čapku a dvě panovnické koruny. Jejich tvar nápadně připomíná korunu římských králů známou z řady jiných vyobrazení z poslední třetiny čtrnáctého století. Korunovaná postava klečící blíže Panny Marie představuje staršího muže s vousem, mírně zakloněnou hlavou a sepjatýma rukama. Za ním klečí druhá postava s obličejem zjevně bezvousého mladého muže. Po pečlivém zkoumání v nich odborníci poznali Karla IV. a jeho syna Václava IV.
Malbu našli na jaře 2008 pod vrstvami historické omítky, kterou restaurátoři v některých částech maleb neodstraňují. Původně ji chtěli nechat i v tomto místě – o to větší pak bylo jejich překvapení. A několik měsíců nato se centrem Evropy stala blízká Hluboká nad Vltavou, v níž se sešli ministři zahraničí Evropské unie.
Méně známé mezníky města do 19. století
1296: Městské správy se ujímá králem dosazovaný dědičný rychtář z rodu Klariců. Je to klíčový stabilizační mezník v dějinách Budějovic.
1470: Poprava devíti studentů na náměstí za účast na spiknutí proti králi Jiřímu z Poděbrad. Po této události je zasazen do dlažby Bludný kámen, ze kterého se stává jeden z hlavních symbolů Budějovic.
1505–1506: Pogrom Židů. Zcela zaniká místní stočlenná židovská obec. Mizí dva hřbitovy – na břehu Mlýnské stoky a před Rožnovskou branou. Obnova židovské komunity začíná až po roce 1848.
1611: Vpád Pasovských. Pětiměsíční okupace města vojskem pasovského biskupa Leopolda Habsburského přináší Budějovicím strádání a materiální škody. Klíčovou roli sehrává v červnu Petr Vok z Rožmberka, který pasovské žoldáky vyplácí částkou sto tisíc zlatých, získanou z rožmberského pokladu.
1631–1632: Budějovice se stávají na čas hlavním městem Českého království. Sasové obsazují Prahu a na jihu nacházejí útočiště nejvyšší zemské úřady. Od listopadu 1631 do září 1632 jsou v místním farním kostele ukryty i korunovační klenoty.
1740–1741: Během války o dědictví rakouské obsazuje město nejprve francouzsko-bavorská armáda, kterou střídá císařská armáda.
1825: Začíná rozprodej barokních hradeb a bašt. Rozvíjí se stavební ruch, který zasahuje i do okrajových částí.
Zdroj: Encyklopedie Českých Budějovic
