Od března povede Karlovarský symfonický orchestr nový ředitel Zdeněk Vikor, který vzešel z výběrového řízení. Do funkce jej jmenovala rada města na doporučení výběrové komise místo dosavadního šéfa Aloise Ježka.
Když v roce 2006 vedení města uprosilo Ježka, aby se orchestru ujal a dal jej do pořádku, zněla dohoda na přibližně tři roky. Pak chtělo město výběrové řízení vypsat.
„Zdeněk Vikor se stal ředitelem po zvážení všech okolností. Při prezentaci předvedl jasnou vizi a koncepci do budoucna,“ sdělila náměstkyně pro kulturu Dagmar Laubová.
Jejím hlavním úkolem, a nového ředitele, bude přetransformovat orchestr, který je příspěvkovou organizací města, na obecně prospěšnou společnost.
„S návrhem této transformace přišlo sedm z devíti uchazečů výběrového řízení. Obecně prospěšné společnosti v této oblasti vznikají a jsou úspěšné. Příkladem, že to jde, je městské divadlo,“ doplnila Laubová.
Jak ušetřit
Vikor je hráčem orchestru třiadvacet let. Šestnáct let je vedoucím sekce trubek. „Navrhuji hodně velké změny, abychom byli finančně samostatní. Například navázat spolupráci s Koreou, která má velký zájem a za možnost, aby její umělci s orchestrem vystoupili, platila. Chci také zahájit jednání s divadlem o nákupu našich koncertů,“ řekl Vikor. Za důležité považuje také přijmout stálého dirigenta, protože hostující dirigenti orchestr stojí velké peníze. Snížit náklady orchestru chce například i tím, že těleso bude více využívat vlastní notový archiv místo drahého půjčování not. Větší prostor by podle nového ředitele mohli dostat mladí umělci, kteří jsou kvalitní, a přitom by stáli méně peněz než známá jména.
Vikor chce také provést personální a ekonomický audit orchestru. Po jeho provedení bude prý schopen odpovědět na otázku, zda dvacetimilionový rozpočet pro tento rok namísto dřívějších pětadvaceti milionů bude dostačující. „Vím, že dvacet milionů je málo. Když bude úplně nejhůř, je město připraveno peníze dodat,“ slíbila Laubová.
Obavy z propouštění panovaly nejen mezi hráči orchestru, ale i mezi kulturně založenými lidmi mimo orchestr. A to nejen z důvodů výrazného okleštění rozpočtu tělesa na tento rok.
O případném „zeštíhlení“ orchestru se mluvilo už za primátora Roubínka. Petice za obnovu zrušeného divadelního souboru v roce 2005, kterou zorganizovala Jitka Kulhánková, už tehdy upozorňovala na možné nebezpečí. Petici podepsalo na devět tisíc lidí a organizací, asi nejznámějším jménem je Václav Havel. Politici si tenkrát petici přebrali, „vzali na vědomí“, a to bylo vše.
„Propouštění? Nic z toho není pravda. Orchestr zůstane tak, jak je,“ tvrdila nyní rozhodně Laubová. „Karlovarský symfonický orchestr je kulturním dědictvím města. Je naší povinností ho bránit. Momentálně nějaké propouštění nehrozí,“ připojil se Vikor.
Ředitel Ježek se obává, že snížení dotace o pětinu dopad na počet hudebníků mít může. „Z našeho rozpočtu je asi jedenadvacet milionů jen mzdové náklady. Pokud by se muselo propustit více než deset hudebníků, orchestr by už nebyl symfonickým,“ upozornil.
Jaká bude dramaturgie
Podle Ježka je současná situace výsledkem toho, že se dostaly do kolize názory odborníků a politiků. „Osud orchestru nemohu teď nijak komentovat. Záleží na magistrátu, co chce mít. Zda symfonický orchestr, nebo lázeňský, nebo obecně prospěšnou společnost. V každém případě nový ředitel bude muset plnit zadání a objednávku magistrátu,“ řekl Ježek.
Podle Laubové v orchestru nejsou dobré vztahy, je v něm několik skupinek, které na sebe nevraží, a panují neshody mezi hudebníky a vedením. To Ježek odmítá. Jak dodal, jediné personální spory v posledních měsících měl právě s Vikorem.
Do konce června, kdy skončí jubilejní 175. sezona, žádné změny v dramaturgii orchestru nenastanou. Je třeba dostát všem nasmlouvaným koncertům. Dramaturgii nové sezony připraví nový ředitel.
Podle Laubové je nutné klást větší důraz na kolonádní koncerty, zaměřit se na jejich „jasnou náplň, dramaturgii a kvalitní obsazení“. Abonentních koncertů je prý přesně tolik, jaký je o ně zájem. Nový ředitel bude muset při sestavování dramaturgického plánu na sezonu 2010/2011 přihlédnout k doporučením náměstkyně: „Mohlo by se více experimentovat, nebát se občas zařadit multižánrový koncert či hudbu nonartificiální, leč přitahující více posluchačů.“
Až nová sezona ukáže, jak se orchestru bude dařit.
Pohled do historie KSO:
1835 - orchestr založil Josef Labický jako sezonní lázeňské těleso
1875 - August Labický (syn) těleso proměnil ve stálý symfonický orchestr
1894 - August Labický řídil v Poštovním dvoře kontinentální premiéru Dvořákovy Novosvětské symfonie
1911-41 - v čele KSO stál Robert Manzer, který jej pozdvihl na pozoruhodnou uměleckou úroveň, navázal styky s významnými osobnostmi evropské hudby
po 1945 - Josef Bartl obnovil orchestr a jeho postavení
stálí dirigenti - na profilování orchestru se výrazně podíleli Václav Neumann, Vladimír Matěj, Josef Hercl a Radomil Eliška
1991-98 - navázal na ně Angličan Douglas Bostock, s KSO realizoval řadu nahrávek
2004-09 - uměleckým šéfem byl Prof. Jiří Stárek
2009 - nový umělecký šéf, francouzský dirigent Martin Lebel
1996-2000, 2006-09 - ředitelem karlovarských symfoniků byl Alois Ježek
s KSO spolupracovala řada slavných osobností
