Když v dubnu roku 1909 zastavila v Karviné první tramvaj, byla to pro místní obrovská událost. Trať vedla z Karviné přes Doly, Lazy, Petřvald a Radvanice až do centra Ostravy.
„Nejlepší roky slavily tramvaje mezi lety 1952 až 1958. Tehdy dělníci trať prodloužili z Dolů až do Karviné 1 a později i do nově se rodícího sídliště v Karviné 6,“ informuje Lenka Kubicová z Okresního archivu Karviná.
O poutích bylo narváno
Nejhůře zvládaly tramvaje nápor cestujících ve dnech, kdy byla v Petřvaldu oblíbená pouť, nebo během hornických slavností.
V prvních letech po druhé světové válce se po trati prohánělo deset čtyřnápravových motorových vozů. Ty měly otevřené plošiny, takže řidiči v dešti mokli, vítr jim šlehal do tváře a slunce pálilo.
V roce 1948 pak Vagónka Studénka dodala do Karviné osm vlečných vozů, do kterých se vešly až dvě stovky cestujících. O pár let později přibyla další osmička vozů z České Lípy. A jak padesátá léta plynula, význam úzkorozchodné tramvajové dráhy Ostrava–Karviná začal klesat.
Tramvaje vozily čím dál méně cestujících a úřady začaly trať krátit. Poprvé v roce 1959 a stalo se tak na ostravské straně. Vozy už nejezdily z centra města. Pokud chtěli cestující vyrazit do Karviné, nastoupit mohli až na Hranečníku.
Ve stejné době také z Louk do Dětmarovice vedla část Košicko-bohumínské dráhy, po které jezdily vlaky. Právě ona zasáhla do dalšího osudu dráhy Ostrava–Karviná, stejně jako budování nových silnic, protože to pro úzkorozchodnou trať byla obrovská konkurence.
V roce 1961 tak zmizela i trať mezi Karvinou 1 a Karvinou 6, protože stála v cestě opravě parovodu.
„Definitivně poslední tramvaj vyjela z Karviné 1 dne 31. května 1961 ve tři hodiny a třiapadesát minut odpoledne. Řídil ji Vlastimil Koláček,“ informuje Kubicová. Od té doby už lokálka jezdila jen z Karviné-Dolů. To, že zmizela z centra města, z dosahu mnoha lidí, bylo začátkem konce.
Na první pohled jako by se ten den vůbec nic nedělo. Vůz byl plný cestujících, které doprovázel i vedoucí provozovny Josef Šipula. Ten pak na zastávce v Dolech výpravčímu Oldřichu Mojžíškovi podal hlášení.
„Dojela poslední tramvaj z Karviné 1, kterou jsem doprovodil. Děkuji tobě a celému kolektivu výpravčích stanice U Haldy za mnohaletou spolupráci,“ citují slova vedoucího Jaroslava Šipuly Těšínské listy. Poslední tramvaj z Karviné 2 vyjela 28. května 1967 a tehdy město přišlo o svou tramvajovou dopravu definitivně. Malý zájem, jiné druhy dopravy, poddolování. To byly hlavní příčiny jejího zániku. Skončila dráha, která spojovala téměř všechny závody uhelné pánve. Do jejího úplného odstranění z terénu zbývaly ještě tři roky.
