V létě surfuje, zdolává výšky nebo maluje obrazy, zimu tráví na horách. Třiatřicetiletý malíř Libor Veselý dokázal spojit lásku k malbě, horám a snowboardu. Sedmička jej vybrala do dalšího dílu seriálu Generace 77.
Maluje nejen na plátno, ale součástí jeho pláten jsou i skutečné snowboardy. „Když jsem v rakouském Krippensteinu před šesti lety zlomil snowboard s obrázkem hořící opice, napadlo mě, že prkno použiji v obrazu. V ateliéru jsem jej vsadil do plátna a rozvinul obrázek namalovaný na prkně. Přimaloval jsem další opice, pohoří a lanovku,“ vysvětluje Veselý vznik aktuálního projektu.
Oslovil nejlepší české jezdce a ti mu poslali své snowboardy. „Jakmile budu mít patnáct obrazů s prkny, udělám výstavu,“ prozradil Veselý. Na dvoumetrových plátnech, ze kterých někdy skládá obrovské výjevy, figurují hlavně hory, lidé a město.
„Veselého dílo mě zaujalo originálním prolnutím reálného světa se světem odrážejícím se ve vitrínách pouličních obchodů nebo kaváren, což považuji za neotřelé pojetí figurativní malby. Jeho malířské dovednosti jsou navíc nadstandardní,“ míní organizátorka výstav moderního umění Kateřina Tučková.
Z architekta umělcem
Veselý chtěl nejprve studovat architekturu, kvůli které začal v šestnácti letech kreslit a malovat. Na architekturu se nedostal, začal proto v rodném Brně studovat figurativní malbu u Jiřího Načeradského. „Získal mě pro velké formáty. Líbil se mi i jeho názor, že když malíř do obrazu třeba z naštvání kopne, jedině jej zlepší,“ vzpomíná Veselý. Titul magistra umění získal v Praze v ateliéru Jiřího Sopka.
Malbou se zatím neuživí. „Záleží na tom, kolik pláten prodám. Někdy pět za rok, jindy žádné,“ říká umělec, který se živí také výškovými pracemi. Přestože Veselého největší plátna stojí i sto tisíc korun, považuje cenu obrazů za přiměřenou. „Protřelejší spolužáci z Prahy si za obraz s klidným srdcem řeknou sto padesát tisíc,“ srovnává Veselý.
Spokojený je, když si přes léto vydělá, aby mohl v zimě na hory, kde čerpá inspiraci.
Zdolal třeba kavkazské vrchy, svahy v Rumunsku, Bulharsku, ale i Britské Kolumbii. „Hory nemusí být drahé. Třeba ve Švýcarsku spíme v protiatomovém krytu, odkud šlapeme na hřebeny hor,“ říká jezdec. Speciální snowboard rozloží na dvě části, čímž získá „lyže“, na kterých snáze šlape do kopce. „I na surfování je nejdražší letenka. S sebou si vezmu surf a přespím na pláži,“ říká Veselý.
Rezavé obrazy
Dobrodružná je také jeho tvorba. K malbě totiž využívá nejen olejové a akrylové barvy, ale i obyčejnou rez. „Vytváří krásné fleky. Obrazy někdy prošívám, nebo na ně lepím smirkový papír a různé šňůry,“ říká malíř. Motivy obrazů nejdříve fotí, protože především v ulicích města není snadné výjevy skicovat.
„Hlavně momentky z města se těžko skicují,“ líčí malíř. Když má fotky, zavře za sebou železné dveře atelieru v rušné Francouzské ulici a tvoří. „Někdy obraz namaluji za den, jindy s ním zápasím roky a stále to není vyhraná bitva,“ líčí tvůrčí proces. Náměty pro tvorbu mu poskytuje i syn Mikuláš, který má dva roky. „Otevřená a čistá hlava dítěte, to je nesmírná inspirace,“ říká Veselý.
O pozornost příliš neusiluje. Vystavuje sice nejméně jednou do roka, maluje ale hlavně do šuplíku. „S klidem počkám, až moje obrazy uzrají. Za třicet let se ukáže, jestli za něco stojí,“ uzavírá malíř.
