Redaktor Sedmičky prošel v neděli centrum Budějovic. Nalezl liduprázdné ulice a zavřené obchody.
Rynk je zaplněný stánky. Od katedrály svatého Mikuláše a kláštera na Piaristickém náměstí míří davy do podloubí. Před hotelem Zvon čekají lidé na tramvaj. Všichni se zdraví, známí se zastavují na kus řeči. Děti i dospělí vyšňoření ve svátečních šatech. Takové nedělní budějovické náměstí znají lidé už jen z dobových pohlednic. „Říkalo se tomu korzo. Po deváté skončila mše v klášteře, následně v hlavním kostele. Hned potom začal chodit průvod lidí kolem náměstí. Češi se zdržovali na severní straně, Němci na druhé, u dnešního domu Dvořák. Atrakcí býval majitel dvou papoušků. Za padesátník vytahovali planety. To byly papírky s krátkým povídáním,“ vzpomíná s nostalgií šestaosmdesátiletý Jiří Jakeš, který tehdy bydlel v centru města.
Jak je na tom dvojnásobně velké, skoro stotisícové město dnes?
Nový cíl obyvatel – supermarkety
Málo otevřených restaurací, památek, zavřené obchody. Dnešní obyvatelé se někdy nemohou shodnout v tom, proč je jejich město v neděli mrtvé. Ti více zcestovalí, kteří porovnávají Budějovice třeba s rakouským Lincem, německým Pasovem nebo dokonce s Paříží, si myslí, že je to kvůli životnímu stylu. Za tím, že je budějovické centrum v neděli vylidněné, nestojí podle nich rozhodně zavřené restaurace. Ve středu města je jich dost na to, aby nasytily a napojily zájemce. Změnili se lidé.
Už hodinu před polednem v neděli 6. února se trousí po Husově ulici postavy kráčející ze supermarketů. Odkud jdou, je jasné podle nápisů na igelitových taškách. Na únor je nezvykle hezky. Teploměr u hlavní pošty ukazuje skoro třináct stupňů nad nulou. Několik párů se prochází po nábřeží slepého ramene Malše. Na Sokolském ostrově se zastavila skupina Japonců a před Domem kultury Slavie krmí mladá žena s dětmi kachny a labutě plovoucí v Malši.
Nedělní pohody si užívají manželé Kohoutovi. Po procházce na sluníčku míří do některé z restaurací na oběd. Usmívají se.
„Je tu v neděli opravdu prázdno. Máme syna ve Švýcarsku, tam vypadá sváteční den jinak. Všichni se procházejí venku, zdraví se. Dávají se spolu do řeči i neznámí lidé. Nespěchají,“ porovnává Jarmila Kohoutová.
Také Kohoutovi znají budějovická korza z dobových fotografií a vyprávění. Podle nich obyvatelé krajského města podlehli štvanici za spotřebním zbožím a potravinami. Ve stejnou dobu nabízí dva z větších obchodních domů na periférii korzo mezi regály. Akční ceny, levná čínská jídla a bavorskou sekanou v housce. Hodně rodin si nechává velké nákupy na víkend, kdy je spojuje s komerční vycházkou mezi vystavenými věcmi na prodej.
Tlačenka a utopenec, nebo pizza?
Podle odborníka na turismus Tomio Okamury mají města lákat lidi na místní gastronomické speciality. Legendární Masné krámy nabízejí dršťkovou polévku, utopence a tlačenku. Kromě klasické svíčkové a guláše. Uvnitř pivnice, kterou znají z pohlednic turisté po celém světě, je ticho jako v kostele. U stolů sedí asi tucet lidí. Číšníci v duchu hodnotí každého příchozího. „Neděláme pizzu, vaříme jihočeská jídla. Nedávné vepřové hody slavily úspěch,“ říká Miloš Novotný, šéf Masných krámů, jež patří Budějovickému Budvaru.
Neděle a pondělí jsou ale podle něj slabé dny. Hostů je vždycky méně. Lepší je to v létě, když přijedou turisté. Také Novotný si myslí, že na nedělní tržbu má vliv životní styl. „Obyvatelé města jsou na chalupách,“ míní.
Víc plno než Masné krámy má jen Budvarka v ulici Karla IV. Je tu těžký vzduch a dusno. Hitem je talíř se čtyřmi sty gramy grilovaného selete s křenem za 119 korun. Škvarková pomazánka a tlačenka. Kvasnicový ležák. Vendetta, italská restaurace na náměstí, se chlubí poctivým italským poledním menu. Steaky, mexickou čokoládou, latté a bombardinem s oříšky nebo rumem. V Česku se mu říká vaječný koňak. Zdá se, že drobný úspěch slaví dva podniky prodávající zmrzlinu. Venku je skoro jaro.
Steaky a zase steaky. Začíná jimi každý jídelníček budějovických hospod. Česká rychta v hotelu Zvon známá plzeňským Prazdrojem vyvěsila jako víkendovou specialitu grilovaný hovězí T-bone steak v ceně 242 korun. V poledne tam sedí deset lidí. Hotel Malý pivovar za rohem zase inzeruje steak.
Před Samsonovou kašnou a radnicí se zastavuje skupinka anglicky mluvících turistů. Fotí kašnu a prohlížejí si architekturu domů. Několik lidí obsadilo lavičky na náměstí a z věže radnice se ozve odbíjení poledne. Potom zvonkohra s melodií lidovky K Budějicům cesta. Parkoviště pro stání aut je plné. Před prodejnou Blue Crystal na náměstí nabízející originální české sklo, leží rozbitý půllitr. Obchod je zavřený. Ostatně jako všechny prodejny v centru.
Je jedna hodina po poledni. Na pěší zóně Lannovy třídy se ozývá klapot dámských podpatků. Rezonuje jak v prázdné nádražní hale. Pokud je nedaleké náměstí poloprázdné, vypadá první a jediný budějovický bulvár jako ulice v lidmi opuštěném městě. V nějakém děsivém sci-fi filmu. Několik zákazníků sedí u coly s hamburgerem v McDonaldu a pár chodců spěchá se zavazadly směrem k vlakovému nádraží. Noc zřejmě strávili v hotelu.
V noci si před barem předávají drogy
„O víkendu je Lannovka jen prázdná ulice s nočními bary v suterénech. Jeden je vedle nás a obtěžuje hlukem. Občas tu v noci zastaví auto a lidi kolem něho si předávají psaníčka s drogou,“ popisuje život Jaromír Novotný bydlící v bytě s oknem do ulice.
Také on srovnává život v centru Budějovic s jinými evropskými městy. Noční kluby a bary by podle něj měly mít dokonalou izolaci, aby nerušily. Hygienici by na to měli dohlédnout. Na bulváru si představuje kavárny a cukrárny s předzahrádkami. „Proč ve městě nemohou být třeba malé pivní bary, které bych postupně prošel s návštěvou při jeho prohlídce? Proč lidé sedí v hospodách hodiny, dokud se neopijí? Ve Francii se mohu schovat do malé kavárničky ke stolku pro jednoho, dívat se jen tak ven nebo si číst noviny. K tomu popíjet opravdu kvalitní kávu nebo víno,“ představuje si muž.
Kromě McDonald's a restaurace Vatikán nemá v neděli Lannova třída co návštěvníkům nabídnout. Před zavřeným Priorem se nedá ani zdarma zaparkovat. Před tabulí informačního centra u křižovatky Lannovy třídy a ulice Na Sadech stojí dvojice mladých Němců. Mačkají na tlačítko, které jim v jejich jazyce vysvětlí, kde právě stojí. Zároveň místo zabliká na mapě města. Tabule ukazuje informace o restauracích, hotelech, kostelech a památkách. Také o veřejných WC. Z celého plánku se rozsvítí v tomto případě tři možnosti. Na autobusovém, na vlakovém nádraží a v parku Na Sadech. Veřejné WC na radnici je spojené s pracovní dobou jejích úředníků. V neděli je pod zámkem. Zvonkohra spustila K Budějicům cesta a ohlásila druhou hodinu odpoledne. Čas siesty. Na procházku vyrážejí důchodci s vnoučaty. Jedna dvojice s asi pětiletým chlapcem zkouší dveře cukrárny U Kláštera v Piaristické ulici. Marně. Několik lidí sedí na sluníčku před restaurací U Kliky. Její majitel využil počasí a vystrčil ven dva kulaté stolečky. Je neděle a další den bude zcela jiný. Hned ráno se ohlásí ucpané ulice. Lidmi a řidiči ženoucími se do práce.
Otevřeno v neděli. Kolem náměstí až po Lannovu třídu
Lannova třída
Restaurace Vatikán
McDonald's
Kanovnická
Pizzeria Polo
Zmrzlinový bar
Náměstí
China restaurant
Česká Rychta
Restaurace Vendetta
Budějovická fontána
LAVA 22
Cafe Plaza
Krajinská
Masné krámy
Ristorante Pasta&Grande
Karla IV.
Budvarka
kavárna Hotelu Malý pivovar
