Kontejner na lidi
Informace, že někdo vyhodí štěně, nebo nechá psa někde uvázaného, mnou vždy otřese.
Co je to za člověka, který je schopný štěňata prostě vyhodit? Ani pohled na roztomilý psí čumák mě nepřiměje si čtyřnohého kamaráda pořídit. To i přesto, že jako malý jsem doufal, že dárek pod stromečkem začne štěkat. Na psa bych teď prostě neměl čas. Mlátit jej pak za loužičky na chodbě, když jsem ho nemohl během dne vyvenčit, by mi bylo proti srsti. Někteří to mají zřejmě jinak. Zajdou do útulku, vezmou si toho nejkrásnějšího psa a po týdnu zjistí, že se o něj musí i starat. A tak ho přiberou, když jdou se smetím. Z rodinného miláčka udělají vmžiku nepotřebnou verbež. Najít jiné řešení je asi velkým problémem a kontejner je jasná volba. A přitom k popelnicím patří spíše oni.
