Sedmička zmapovala sedm lokalit, které se v poslední době změnily nebo budou měnit. Obyvatelé tvrdí, že radnice nerespektuje veřejný zájem. Lidé nové stavby nechtějí a často o jejich přípravě ani nevědí.
1. Mariánské náměstí
Obyvatelé i odborníci diskutují o vyhlášené soutěži na dostavbu Mariánského náměstí. Autorem je rada města. Zúčastnili se jí dva developeři. Prosazují na dnešním volném prostranství stavby komerčních objektů.
Podle některých architektů porušila rada pravidla územního plánu. Na něm je totiž náměstí označeno písmenem S, tedy jako lokalita, kde je povinnost její změnu zahájit nejdříve architektonicko-urbanistickou soutěží. S odbornou porotou. „Poslali jsme proti zadání soutěže námitku na ministerstvo vnitra. Od rady města si teď vyžádalo další informace,“ říká zastupitel a člen petičního výboru k Mariánskému náměstí Svatomír Mlčoch.
2. Bytový dům Za Perlou
Obyvatelé panelových domů za Koldomem, kde původně stálo Staré město, se nedávno dověděli, že přijdou o parkoviště s kapacitou pro stovku aut. Vyroste na něm jedenáctiposchoďový bytový dům. Investor mu přezdívá Za Perlou.
„Byty už nabízíme zájemcům. Stavět začneme v březnu s předpokládaným dokončením v červnu 2011,“ tvrdí Václav Drchal ze společnosti Stingo, která stojí za projektem. Pozemek prodalo za pět a půl milionu korun soukromníkovi město.
„Mám pocit, že jakmile je někde volné místo, hned se prodá na zástavbu. Mluví se i o přestavbě blízkého obchodního domu Družba, bydlí tu moje maminka. Zdejší obyvatelé se bojí, že dopadnou jako na sídlišti Máj, kde se také přidával jeden dům za druhým,“ zlobí se Marie Flašková.
3.Bytový dům u Husovy ulice
Nový Koldům, dům pro kolektivní bydlení, otevřela vloni společnost THB Invest na rohu Husovy a Studentské ulice ve Čtyřech Dvorech. Vyrostl na místě, kde původně stály dvě historické budovy a středověký srub. Píbalův dvůr a secesní rohový dům z roku 1913 s velkou zahradou. Místo ní je tu stání pro čtyřicet aut. Investor během stavby upravoval projekt. Dům zvýšil o jedno podlaží. „Podle stavebního povolení,“ upozorňuje za firmu Martin Benda.
Podle architekta Vladimíra Musila dům neladí s původní zástavbou. Investor nezastírá, že myslel hlavně na byznys. Původní plán postavit na tomto místě administrativní budovu s obchody změnil. Dnes je tu pětačtyřicet bytů, nejdražší prodal za tři a půl milionu.
4. Činžáky na předměstí
Moderní zástavba v sousedství ohrožuje novorenesanční domy v ulici J. Š. Baara a Fráni Šrámka na Pražském předměstí. Šrámkova ulice tvoří hranici městské památkové rezervace, Baarova je ještě v ní.
„Chystá se tu stavba sedmadvaceti garáží v místě, kde byly zahrady a dvory. Založili jsme občanské sdružení a vyvolali petici proti takovému ničení vnitrobloku. Podepsalo ji pět set lidí, ale nevěřím, že uspějeme,“ míní majitelka bytu v Baarově ulici Jitka Skoumalová.
Kvůli ničení dvorů a zahrad se lidé odvolali ke krajskému úřadu. Podle nich takové změny zhoršují v lokalitě dopravu a parkování. Na dům v ulici Fráni Šrámka podal majitel žádost na demolici a chce tu stavět novou budovu. Také zde se obyvatelé z okolních domů odvolali proti rozhodnutí stavebního úřadu.
5. Černý pelikán
Obyvatelé z ulic, kde vyroste stavba nákupního centra Černý pelikán, neuspěli v odvolání proti už povolenému umístění objektu. Jejich námitky, týkající se zhoršení životního prostředí, úředníci zamítli. Pelikán bude uvnitř bloku ohraničeném ulicemi Rudolfovská, Štítného, Lannova třída a Jeronýmova. „Zvažujeme správní žalobu,“ vysvětluje boj člen občanského sdružení Vídeňské předměstí Ladislav Dolanský. Podle něj je stavba v rozporu s urbanistickou koncepcí čtvrti a zlikviduje zelené plochy.
6. Zakázané parkoviště v Jeronýmově ulici
Jednou z mála lokalit, kde obyvatelé zatím uspěli, je dvůr se zahradou v Jeronýmově ulici. Za první republiky byl součástí Schwarzenberského paláce. Malý park se zahradní restaurací a fontánkami. Magistrát se ale rozhodl postavit na něm parkoviště pro služební auta svých úředníků. „Chtěli jsme pozemky koupit a udržovat na nich zeleň, ale dostalo je město,“ upozorňuje člen místního sdružení Ladislav Sloup.
Odvolali se a krajský úřad rozhodnutí stavebního úřadu před Vánoci zrušil.
7. Sídliště Máj
Na plánovanou přestavbu území na sídlišti Máj se vloni snesla kritika. Obyvatelé odmítli snahu radních rozšířit parkování a dopravu na úkor zelených ploch. Podařilo se jim už zrušit stavbu obchodního domu. „Radní schválili studii regenerace sídliště, která je dokladem jeho dalšího zahušťování. Často se nestačíme divit, co nám to najednou roste pod okny,“ upozorňuje členka sdružení Helena Kosová.
Podle Vladimíra Musila by měli komunální politici, ale i stavební úřady víc respektovat veřejný zájem, a ne jen plnit přání developerů.
Filip Dubský: Českým Budějovicím chybí hlavní architekt
Třicetiletý budějovický rodák Filip Dubský získal v loňském roce prestižní cenu Grand Prix architektů za spoluautorství stavby víkendového domu. Budějovice vidí jako město, jemuž zoufale chybí diskuse k veřejným stavbám.
Jak hodnotíte stavby, které vznikly v Budějovicích po roce 1989? Architektura je obrazem společnosti. Po sametové revoluci prošlo město řadou změn. Pozitivních, negativních, nenávratných. Stejně jako mnohokrát v historii. Zatímco u historického centra a prvorepublikových staveb jsou i po mnoha letech vidět hodnoty, na kterých společnost stála, u mnoha staveb vzniklých v posledních dvaceti letech bychom kontext hledali těžko.
Kde je příčina? Chybí nám útvar hlavního architekta?
Hlavní architekt je instituce, která by neměla chybět. Funkce oddělená od politiky. Osobnost ve svém oboru s pevným mandátem, přinášející vize, které místním politikům v architektuře chybí.
Městští radní ale tvrdí, že stavby ve veřejném zájmu vznikají soutěžemi.
Soutěžemi, do nichž se přihlásí dva developeři a porotu tvoří zastupitelstvo? Jejich systém rozhodování a transparentnost hodně mých kolegů odrazuje. Nemají chuť ztrácet zbytečně čas a peníze. Pamatuji si zadání na Dlouhý most či dostavbu radnice. Kvalita těchto staveb převyšuje jiné, vypisované tendrem na zhotovitele, jako je fotbalový stadion, univerzitní knihovna nebo Lannovka.
Jak by se mělo například postupovat v případě dostavby Mariánského náměstí? Je to místo s velkým potenciálem a příležitost pro diskusi, výstavy a přednášky. Z toho vám vzejde zadání pro architektonickou soutěž. Tohle všechno tady v tichosti udělal developer. Na veřejné zasedání zastupitelů pak přišlo pět Budějovičáků a koalice se zdržela hlasování. To je ta jejich vize. Architektonické soutěže si nevymysleli architekti, ale společnost, která si uvědomila, že je to v jejím nejlepším zájmu. České Budějovice jsou a budou obrazem jejich obyvatel.
