„Koukal jsem do hlavně a volal posily“ | E15.cz

„Koukal jsem do hlavně a volal posily“

Strážník Martin Roučka je posledním člověkem, kterého týdeník Sedmička představí v seriálu Generace 77.

Třiatřicetiletý sympaťák působí klidně a nenápadně. Nevypadá ani jako hrdina, který by někdy riskoval pro druhé. A přesto jím je. Nasadil vlastní život, aby dopadl násilníka. „Udělal bych to znovu, i když jsem měl strach,“ řekl Martin Roučka o dva roky staré události. Vše se seběhlo rychle. Při cestě ze společného posezení s kolegy šel okolo parku, odkud se ozývaly hlasy, které mu napověděly, že se tam děje něco špatného.

Pohled do hlavně

„Šel jsem se tam podívat. Viděl jsem člověka, který někoho napadl. Vykřikl jsem, co se tu děje, nebo něco podobného a šel blíž,“ vyprávěl Roučka, jak koukal do hlavně střelné zbraně. „V tu chvíli mě napadlo, že to asi nedopadne dobře. Ještě jsem něco vykřikl a on začal utíkat. Stále na mě mířil, a snažil se zbraň nabít. Mě nenapadlo nic lepšího, než utíkat za ním. Při tom jsem zavolal na operační a kolegové mi přijeli na pomoc,“ vzpomínal Roučka.
Muže se strážníkům městské policie podařilo dopadnout na Staroměstském náměstí. Tam jej předali do rukou státní policie.

Z kuchaře strážníkem

Že se stane policistou, bylo málo pravděpodobné. Martin Roučka se vyučil v oboru kuchař-číšník a této profesi se několik let věnoval. „Vaření mě vždycky bavilo a baví. Když mám čas, doma rád uvařím,“ řekl Roučka. Strážníkem je necelé tři roky.
„Baví mě práce s lidmi i to, že jim můžu pomoct. Když tedy zrovna nenadávají, že jim dávám pokutu,“ řekl Roučka.
S negativními názory se setkává skoro denně. „Lidé ve Škodovce vyrábějí auta, my děláme tohle, každá práce obnáší něco jiného,“ vysvětlil Roučka.
Kromě honičky násilníka zažil i jiné nepříjemné situace. „Třeba, když jsme vyrazili k požáru bytu. Tehdy to dobře nedopadlo,“ řekl Roučka. Kritické situace zažívá při fotbalových utkáních. „Na agresivní fanoušky má městská policie speciální skupinu. Je rozdíl mezi příznivci hokeje a fotbalu. Ti první nejsou tak agresivní. I když si vzpomínám, že dělali výtržnosti, ale už je to přešlo,“ vzpomínal Roučka.
Zažívají strážníci i kuriózní situace? „Zážitků je spousta. Hlavně s lidmi. Často se vymlouvají a dělají všechno možné, jen aby nedostali pokutu,“ řekl Roučka.
Už při oslovení si o většině lidí udělá obrázek. Má bohaté zkušenosti s jedinci, kteří místo pozdravu začnou křičet a hádat se. Celý život by však strážníka dělat nechtěl.
„Nedokážu si sám sebe představit v šedesáti letech, kdy budu mít omezené pohybové schopnosti a měl bych mít celý den pěší hlídku. Pro mě není práce někde v kanceláři, potřebuji hlavně dělat s lidmi, takzvaně na ulici. To mě opravdu baví,“ uvažoval Roučka.
Martin Roučka hodně sportoval. Hrál hokej, fotbal, posiloval. Zůstal alespoň u thajského boxu. Chodí na něj do Bulldog gymu, kde ho trénuje Radek „Kůťa“ Kutloch.

Konec se sportem

„S thajským boxem jsem začal loni. Doporučili mi ho kamarádi. Je to skvělý sport, kde získám dobrou fyzickou kondici, kterou ke své práci potřebuji. Odreaguju se u něj a zapomenu na všechno. Myslím jen na to, co mám dělat s rukama a nohama,“ řekl Roučka. Dnes už na sport nemá dost času. „Snažím se posilovat alespoň doma a box jsem hodně omezil. Mrzí mě to, ale jsem čtyři dny v práci a čtyři dny doma, a to se chci věnovat manželce a synovi,“ řekl Roučka. Jeho volný čas ještě zabere péče o chalupu, která se stala jeho dalším koníčkem.
Jak na něj, jako na strážníka, kouká jeho čtyřletý syn? „Líbí se mu, že jezdím v autě, které bliká, a že mám pistoli. Jestli je na mě hrdý, nevím, to mu asi ještě nedochází,“ mínil Roučka.

Policejní rodina

Manželka Martina Roučky má stejné povolání jako on. Je to práce, která je někdy nebezpečná. „Žena se o mě asi bojí, ale málo. Já o ni strach samozřejmě mám. Když vidím, jak lidé nemají k ničemu daleko, začínají být agresivní. Ale musím to tak brát. Kdyby se něco stalo, tak tam má kolegy,“ uvažoval Roučka, který umí oddělit práci od soukromí. V práci je jeho žena kolegyní, doma manželkou.
„Sloužíme spolu na stejné směně, takže jsme pohromadě skoro dva roky čtyřiadvacet hodin denně. Na nervy mi to neleze a za to jsem rád,“ vysvětlil Roučka.
Když se brali, nikdo by nepoznal, že jde o „policejní sňatek“. „Svatbu jsme měli na chalupě, přišlo několik kolegů od městské a státní police a pár příbuzných. Takže nic velkého, nikdo by nepoznal, že jsme oba od městské policie,“ dodal Roučka.

MARTIN ROUČKA
narodil se 12. února 1977 v Mladé Boleslavi
je ženatý a má čtyřletého syna
u městské policie pracuje necelé 3 roky
dříve se živil jako kuchař, číšník nebo zaměstnanec Akumy
jeho velkým koníčkem je sport, hlavně thajský box
má chalupu, kde rád pracuje a relaxuje

 

Články odjinud

Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!