Milada Kučerová pracuje jako účetní v přerovské společnosti, která se zabývá strojírenskou výrobou. Jako jedna z mála nemá problém prozradit svůj plat – devatenáct a půl tisíce hrubého. Ostatní dotázaní se ošívají. A není divu.
Ptát se na výši platu je v Česku téměř neslušné. Odpovídat je pro mnohé zaměstnance i nebezpečné – některé firmy se totiž v pracovní smlouvě jistí větou, že pracovník nesmí prozradit výši své mzdy.
Udělat vlastní průzkum se Sedmička rozhodla také proto, že ani statistici neznají odpověď na otázku, kolik si lidé v Přerově a Hranicích v průměru vydělají. „Známe jen průměrný plat v Olomouckém kraji, který se v první polovině letošního roku dostal na částku 19 778 korun a také v současné době bude přibližně stejný. Jednotlivá města ale nesledujeme,“ uvedla olomoucká statistička Jarmila Benešová.
Kuchař versus učitel
Starat se o hladové krky školáků na Přerovsku příliš nevynáší – alespoň to vyplývá z údajů odboru školství přerovského magistrátu. Kuchaři ve školních jídelnách mají v průměru čtrnáct tisíc korun hrubého a na vyšší částku prozatím nedosáhnou. Také ostatní lidé, kteří se starají o děti v přerovských základních školách, si zatím nepolepší.
Vychovatelům z družin chybí do osmnácti tisíc tři stovky, průměrný krajský plat nemají ani učitelé ze středisek volného času – byť velká část z nich se může pochlubit vysokoškolským diplomem. O něco lépe jsou na tom učitelé ze základních škol, kteří letos brali zhruba čtyřiadvacet tisíc korun.
Spokojení se svou mzdou příliš nejsou. Když však mají mluvit nahlas, své celé jméno se bojí uvést. Šestatřicetiletá tělocvikářka a češtinářka Miroslava popisuje, co si o svém ohodnocení myslí. „Často musíme čelit pochybovačným řečem, že máme jen samé prázdniny, domů chodíme po obědě a bereme velké peníze. Nikdo už nevidí, jak si ničíme nervy se žáky, kteří jsou čím dál drzejší. Navíc čas nám zabírá domácí příprava, opravování písemek a podobně, což si lidé neuvědomují,“ říká Miroslava.
Připomíná, že jako vysokoškolačka si s platem třiadvacet tisíc korun hrubého připadá nedoceněná a peníze do rodinného rozpočtu nosí ještě i z jiných činností, které se školou nesouvisí. A to považuje za degradující. Zejména, když svou mzdu porovná třeba s úředníky. „Ti si i se střední školou přijdou na lepší peníze než my, učitelé,“ podotýká žena. Podle údajů z přerovského magistrátu má pravdu.
Právě tam berou zaměstnanci 27 625 korun, na hranické radnici bezmála čtyřiadvacet tisíc. „V tom průměru je plat nejen úředníků, ale třeba i uklízeček či údržbářů,“ podotkl mluvčí hranické radnice Petr Bakovský.
Příplatky za riziko
Ještě vyšší výplata přijde na účet strážníkům, kteří například v Přerově berou bezmála třicet tisíc korun. „Je třeba si ale uvědomit, že součástí platu je i příplatek za riziko, které naši policisté denně ve své službě podstupují, příplatky mají za noční směny i za práci o víkendu či o svátku. Mají i peníze navíc za to, že nemohou podnikat,“ podotkl ředitel Městské policie Přerov Omar Teriaki.
Podniky, kde pracují hlavně lidé z dělnických profesí, většinou na krajsky nadprůměrné platy nedosáhnou. V Kazetu, kde se vyrábějí lepenkové kufry a krabice, mají v průměru 15 696 korun. V Cidematu v Hranicích, kde pod rukama dělníků vzniká dlažba, brali letos v průměru 18 136 korun.
Dokonce i v přerovské Meoptě, která se začíná pomalu vzpamatovávat z hospodářské krize a nabírá nové zaměstnance, do průměrné mzdy Olomouckého kraje chybí tisícovka. „Máme průměrnou mzdu 18 404 korun a dosáhne na ni zhruba čtyřicet procent našich zaměstnanců. Jsou to vesměs kvalifikované profese jako technicko-hospodářští pracovníci, seřizovači, obráběči kovů a optici,“ řekl ředitel Meopty Vítězslav Moťka.
Pro pracovnici Meopty Janu, která taktéž nechce z obavy zveřejnit své příjmení, je tento průměr snem – její výplata je mnohem chudší. Je středoškolačka, pracovala před mateřskou dovolenou jako asistentka ředitele jednoho podniku. Když její dcera začala chodit do školky, nemohla najít práci ani v administrativě. Nedělalo jí ale problém obléknout si montérky a jít dělat jako mechanička do výroby. Sama o sobě říká, že je zručná a žádné práce se nebojí.
„Nenadřu se, ale musím být přesná a pečlivá. Za svou práci mám měsíčně okolo patnácti tisíc hrubého, na ruku je to asi dvanáct. Když je hodně zakázek, klidně jedu do práce i o víkendu. Jsem sama s dcerou a každá koruna je nám dobrá. Kromě své mzdy nemám už žádný příjem, takže opravdu žijeme s dcerou od výplaty k výplatě, bez jakékoliv rezervy do budoucna. Jenom za byt dám měsíčně šest tisíc,“ říká Jana.
Jistota je důležitá
Nedá se ale říct, že by si stěžovala. Navzdory všemu je ráda, že má práci ve stabilním podniku a v dobrém kolektivu. „Nepřemýšlím ani o tom, že bych se poohlédla po jiném zaměstnání, Meopta má ve světě dobré jméno a je to pro mě větší jistota než třeba soukromá firma,“ podotýká Jana.
Ovšem vařit přerovské pivo značky Zubr, které se letos může chlubit prestižním titulem Pivo roku, je už o něco lepší práce. „U nás mají zaměstnanci mírně nadprůměrný plat. Letos je to 21 200 korun,“ podotkla mluvčí pivovaru Hana Matulová.
Tajnosti
Většina oslovených ředitelů podniků neměla problém se do průzkumu Sedmičky zapojit. Někteří ale ano. Zamítavá odpověď přišla z přerovské Prechezy. Průměrný plat tají i na Engineeringu.
„Sdělovat tyto informace není standardní,“ odpověděl i Jaromír Maňák z přerovského Gambra. Mlčet se rozhodlo také vedení společnosti Sigma Pumpy, hranického Cementu a Tondachu.
Sedmičce neodpověděli ani v hranické a přerovské nemocnici. „Lékařské mzdy a s nimi spojené odchody lékařů do zahraničí za lepším výdělkem jsou předmětem politického boje, který nechceme podporovat. Proto informace o mzdách neposkytneme,“ uvedl náměstek nemocnice Jiří Ševčík.
Každopádně vloni pobírali lékaři v Přerově dvaapadesát tisíc korun a zdravotní sestry měly jednadvacet tisíc korun.
